Dnešní obec Dolní Podluží se dříve jmenovala Dolní Grunt a povstala rozdělením vsi Grunt na části horní a dolní. Přívlastek Horní a Dolní Grunt vznikl na základě polohy vsi rozložené podél říčky Lužničky. Z části při dolním toku vznikl Dolní Grunt. Pod původním jediným pojmenováním Grunt se ves poprvé připomíná v roce 1485 jako příslušenství hradu Tolštejna, který v té době byl již čtyři roky v dr...
Zámrsky jsou obcí na posledních výběžcích Karpat směrem k řece Bečvě. Patří mezi nejstarší osady, jak ukazuje její podoba - původní stavby jsou do podkovy. Části pozdější se říkalo Komanica. Tuto část odděluje potok zvaný Hať. Zámrsky leží 8,5 km jihovýchodně od Hranic. Katastrální výměra obce je 801 ha v nadmořské výšce 340 m. První písemná zpráva o obci je z roku 1131, kde se udává Zamricc; 122...
Hrad Střílky, ležící již po několik století ve zříceninách, připomíná se již ve 13. století. Patřil s okolní krajinou českým králům a údělným knížatům moravským. Král Jan Lucemburský dal Střílky a sousední Koryčany v roce 1321 do zástavy Jindřichovi z Lipé až do vyplacení věna jeho manželce, příbuzné králově. Brzy potom koupili hrad páni z Cimburka. Po zbudování nedalekého hradu Cimburka u Koryčan...
Historie Lenory je velmi těsně spjata s historií zdejší sklárny. Sklárna v Lenoře byla založená jako jedna z posledních na Šumavě. Je jedinou, která má vlastní huť. Šumava nabízela dobré podmínky pro zakládání sklářských hutí, především dostatkem dřeva. Sklářská výroba se na Šumavě uchytila již ve 14. století. Lenorskou sklárnu založil Jan Meyer v roce 1834, nejmladší ze synů Josefa Meyera, který...
První zmínka o osídlení obcí pochází z let: Myslejovice r. 1267, Kobylničky r. 1377, Křenůvky r. 1386. Rozloha 692 ha, z toho Myslejovice 379 ha, Kobylničky 119 ha, Křenůvky 194 ha. Nadmořská výška Myslejovice 353 m, Kobylničky 346 m, Křenůvky 347 m. Počet obyvatel 670 z toho Kobylničky 124, Křenůvky 169, Myslejovice 377. Obec Myslejovice leží 10 km jihozápadně od Prostějova. Místní část Křenůvky ...
Malá obec při Drahanském potoku. Je známá chovem koní pro rovinové a překážkové dostihy, kde dosahují výborných výsledků. Místní stáj byla založena panem Jiřím Suchánkem v r.1968 na místním statku. Z Křenůvek pochází spousta slavných koní, např. účastníci Velké pardubické - Paragraf, Rhödé, rovinní sprinteři - Zorro, Chalccari a další. V r.2004 byla stáj oceněna cenou, pro nejlepší chovnou klisnu ...
Barokní kostel Navštívení Panny Marie v Jednově vznikl na místě studánky, kde docházelo k zázračným uzdravením. Nejprve byla na dubu nad studánkou umístěna soška, později vznikla kaple (r.1766 zásluhou kláštera sv. Kláry z Olomouce) a v l.1807-10 kostel. Původní pramen je pod oltářem a je vyveden do kaple při straně chrámu. Poutní kostel je zdoben několika sochami - sv.František z Asissi, sv.Bened...
Dříve samostatná obec, nyní od roku 1960 místní část Suchdolu. Leží na náhorní rovině brodské v nadmořské výši 550 m. Domky stojí po obou stranách silnice ze Suchdolu do Brodku. Původně měly Labutice jméno německé Schwanenberg. Toto jméno dostala ves po guberniálním radovi svobodného pána ze Schwanenberka. Počeštěním vzniklo jméno Labutice (německy Schwan je labuť). Labutice byly založeny roku 17...
Původní jméno bylo Einsersdorf. Čeští osadníci přeložili tento německý název na Jednov. Roku 1846 měla jméno Gednow, roku 1881 též Ainserov, za protektorátu německy Ainserdorf. První domky v Jednově byly postaveny na lesní mýtině, kde bylo pastvisko pro panské vepře. Koncem 18. století je tam dali postavit pro dělníky na statku majitelé suchdolského statku. Byla zde velká bída o vodu. Jediný pram...
Dominantou městyse Ostrov nad Oslavou je bezesporu kostel Svatého Jakuba, o jehož existenci se objevují první zmínky již v roce 1370. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn v roce 1885. Kostelní věž byla ke kostelu dostavěna v roce 1845.
Po období reformace byl do našeho „chrámu“ uveden opět katolický kněz v roce 1637....
Obec má název zřejmě podle místa, které bylo obtékané vodou řeky Oslavy a Bohdalovského potoka. Leží v nadmořské výšce 530 m. Ostrov byl založen rodem erbu křídla (z Lomnice) z hradu Tasova brzy po roce 1250. Za „Jakuba Míty z Vostrova“ bylo v obci postaveno rytířské sídlo, pivovar (zmínka v r. 1572), čtyřoblouký kamenný most přes Oslavu (mýto povoleno r. 1584) a obec získala některá městská práva...
Před rokem 1350 patřil Radostín pánům z Tasova. Roku 1350 jej Jan z Tasova odkázal zčásti své sestře Anně z Konice, která jej roku 1366 prodala Janovi z Meziříčí, a zčásti Václavovi z Myslibořic. Jeho část odkoupili páni z Meziříčí od Zikmunda z Myslibořic v roce 1390. 1390-1410 páni z Meziříčí a z Lomnice 1410-1447 páni z Kravař 1447-1528 opět páni z Lomnice 1528-1552 páni z Pern...
Hrad zbudovali v 1. polovině 14. století opavští Přemyslovci k ochraně západní části opavského knížectví, snad náhradou za starší Freudenštejn. Poprvé doložen rokem 1348, po roce 1377 jej získala opolská knížata, roku 1397 připadl zpět opavským Přemyslovcům. Zanikl v některé z válek 15. století, nejspíš za vpádu vojsk Matyáše Korvína počátkem 70. let....