Jednov (osada) [29118]

Původní jméno bylo Einsersdorf. Čeští osadníci přeložili tento německý název na Jednov.
Roku 1846 měla jméno Gednow, roku 1881 též Ainserov, za protektorátu německy Ainserdorf.
První domky v Jednově byly postaveny na lesní mýtině, kde bylo pastvisko pro panské vepře. Koncem 18. století je tam dali postavit pro dělníky na statku majitelé suchdolského statku.
Byla zde velká bída o vodu. Jediný pramen zásoboval celou osadu. Proto měli lidé pramen ve zvláštní úctě. Někteří mu přičítali léčivou sílu. Mlynář Martin Kroutil opravil studánku a postavil nad pramenem mariánskou kapličku.
Roku 1763 dal klášter sv. Kláry v Olomouci jako majitel statku suchdolského malou kapli rozbořit a postavil zde kostel. U kostela si budovali domky prodavači poutního zboží a osada byla zvaná „Nova villa Suchdolensis“, tj. „Nová ves suchdolská“ . Staré matriky konické ji nazývají též „Parva villa Suchdol“, tj. „Malá ves Suchdol“.
Na obecní pečeti měl Jednov ve znaku lesní kopcovitou krajinu, mariánský obrázek a číslici 1. proto se někteří mylně domnívali, že podle této číslice dostala jméno Jednov. Do roku 1849 byl Jednov samostatnou obcí. Toho roku se spojil se Suchdolem v jednu politickou obec. Finanční záležitosti si však obec vedla samostatně až do první světové války.
Farní škola v Jednově byla zřízena roku 1784. Dříve než byla zbudována, vyučovalo se ve zrušeném dvoře suchdolském. Nová škola zbudována roku 1911.
Poutní mariánský kostel byl zbudován v letech 1763 až 1765. V letech 1806 – 1809 byl rozšířen, roku 1911 postavena nová věž. Duchovní správu vedli od roku 1769 kněží z Konice, kam byl Jednov – Suchdol přifařen. Roku 1784 byla v Jednově zřízena kuracie a od roku 1843 samostatná fara, k níž byly přifařeny: Suchdol-Jednov, Klárky, Hrochov, Labutice, Lipová, Seč. Matriky pro tyto obce a osady byly uloženy v Suchdole – Jednově od roku 1785, dnes jsou archivovány v Brodku u Konice.

Poloha

přidat fotografie