Původně románský z poloviny 13. století, věž a presbytář jsou gotické a pocházejí z doby okolo r. 1830. Barokní úpravy byly na kostele prováděny v 17. – 18. století, obnova a regotizace stavby roku 1897. Exteriéru stavby dominuje hranolová věž, umístěná na západní straně kostela, interiéru zase vysoké pískovcové pastoforium – gotické z konce 15. stol. – v podobě čtyřboké věžice s baldachýnem na vy...
V lese na východním okraji obce Kartuziánský klášter na návrší mezi údolím, vedoucím z Dolan k osadě Novosady a lesní cestou. Na skalnatém ostrohu s příkrým srázem byl v roce 1389 založen klášter, který byl po obsazení husity v roce 1425 olomouckými měšťany z bezpečnostních důvodů v roce 1437 zbořen. Nacházejí se zde zbytky opevnění a sklepení, základy klášterního kostela Panny Marie, kaple a mniš...
Uprostřed obce stojí kostel sv. Mikuláše, postavený v roce 1802 na místě vyhořelého dřevěného kostelíku. Obec se obrátila na patrona kostela knížete Lichtenštejna a ten pověřil svého stavitele Josepha Hardtmutha, aby vypracoval projekt. Stavitel využil opakovaný projekt, který jen lehce upravil pro ...
Farní kostel Všech Svatých je raně barokní stavba z 2. poloviny 17. století. Jednolodní dispozice s polygonálním závěrem. Představená kvadratická věž s cibulovitou bání a hodinovým strojem. Strop lodi plochý, presbytář má valenou klenbu. Omítky hladké. Kolem kostela hřbitov s několika sochami (kříž, sv. Jana Nepomucký). V posledních letech prošel kostel výraznou opravou....
V Raškově byl farní kostel již ve 14. století, v 16. století na jeho místě byla dřevěná evangelická modlitebna. Jednolodní orientovaný barokní kostel byl vybudován v r. 1711 a dále upravován 1722-35. Podélná stavba s půlkruhovým závěrem a obdélníková předsunutá věž. Lesénová fasáda na lodi, věž s pilastry. Interiér s valenou klenbou, pasy a lunetami. Na věži najdeme kamennou kartuši s liechtenštej...
První zmínka a zároveň i pověst o kostele je již z roku 888 – 906. Pravděpodobně se jednalo o románský katolický kostelík. Stará pověst vypráví o kostele, který se propadl do země proto, že lidé opustili pravou víru. Po propadlém kostele zůstala prohlubeň zaplavená vodou, takže tam vzniklo „Jazero“. Pověst do těch míst umístnila jádro Lanžhota.
Na Bílou sobotu může člověk s duší neposkvrněnou hří...