Farní kostel Povýšení sv. Kříže - Doubravník (kostel) [24511]

Roku 1208 je listinou doložen Doubravník s kostelem a farou. Kostel byl románský z drásovského červeného pískovce. Později Štěpán z Medlova, první známý předek pánů z Pernštejna, založil v Doubravníku klášter Augustiánek. Při tomto klášteře byl postaven kostel sv. Františka z bílého mramoru. Tento původní kostel byl spolu s přilehlým klášterem vypálen husity počátkem 15. století a téměř sto let nenacházíme žádné zmínky o náboženském dění v obci.

Nynější nádherná stavba je kostelem třetím. Stavbu započal Jan z Pernštejna roku 1535. Stavba pokračovala na úroveň tehdejší techniky rychle a přitom umělecky dokonale. Kostel byl vysvěcen olomouckým biskupem v roce 1548. Do kostela se chodilo bočním vchodem na jižní straně a samotná hlavní věž se zvonicí měla jen dřevěnou nástavbu v gotickém slohu. Do barokní podoby, jak ji vidíme dnes, byla přestavěna až koncem 18.století. Kostel zůstává vzácným uměleckým skvostem, vyhledávaný a obdivovaný. Kostel je nádherná trojlodní stavba z pernštejnského mramoru, zejména renesanční kazatelna je považována za vysoce umělecké dílo.

Kostel Povýšení svatého Kříže je dlouhý 52 m, široký 26 m a vysoký 17 m. Postaven je ve slohu pozdně gotickém. Kazatelna, zábradlí před oltářem a na kůru, křtitelnice a portál nad vchodem jsou provedeny ve slohu renesančním. Hlavní oltář je barokní práce. Postavil jej brněnský sochař a architekt Ondřej Schweigel v letech 1781 - 1786. Zhotovil též oba postraní oltáře - sv. Barbory a sv. Josefa. Socha ukřižovaného Krista na hlavním oltáři je umělecké dílo sochaře J. Břenka. Obraz na hlavním oltáři znázorňující nalezení svatého Kříže je od vídeňského umělce Maulpertsche. Sochy na oltáři představují sv. Petra a sv. Máří Magdalenu a na druhé straně sv. Pavla a sv. Veroniku.

Dvě krásná malovaná okna vedle hlavního oltáře věnoval v roce 1905 místní rodák Ing. Osvald Životský. Na pravé straně v presbytáři jsou zazděné čtyři mužské náhrobky, na levé straně dva. Na mramorových sloupech jsou erby majitelů Pernštejna a spřízněných rodů, celkem 33 erbů .

Lavice jsou barokní staré asi 250 let a dřevo jejich asi 700 let. Barokní varhany, které jsou považovány za skutečný unikát, zhotovil v roce 1760 brněnský mistr Jan Výmola. Rovněž tak věž i báň, přistavěná v roku 1792 za hraběte Josefa Stockhammera. Na věži kostela bývalo celkem pět zvonů. Největší z nich "Hrubý" z roku 1562, menší zvon "Kříž" je nejstarší a pochází z roku 1525, tedy ještě před stavbou nynějšího chrámu. Tři menší zvony "Poledník", "Maria" a "František", byly v první světové válce odebrány a použity na výrobu děl. "Pozdvihovánek", jež měl své místo ve štíhlé věži kostela, byl přemístěn do kostela v Černvíře a "Umíráček" je dodnes umístěn v okně nad přístupovým schodištěm do hlavní věže.

Pod dlažbou jsou dvě hrobky - velká pánů z Pernštejna a malá rodu Lichtenštejnů. Pernštejnové byli pohřbeni ve stříbrných rakvích s bohatými dary. Švédští vojáci rakve rozbili a odvezli, kosti poházeli po podlaze hrobky. Hrobku pro členy rodu Mitrovských vystavěl roku 1867 Vladimír hrabě Mitrovský nákladem 70 000 zlatých ve slohu pseudogotickém. Omítka na zdech kostela je původní a stará asi 400 let .

Poloha

přidat fotografie