Tvrz postavili Donátové z Velké Polomi, doložena byla rokem 1486 pod názvem Milotička. V roce 1573 za Pražmů z Bílkova byla renesančně přestavěna a v roce 1685, kdy ji získal velehradský klášter, změněna v úřední budovu. V roce 1702 získal tvrz rod Vlčků (Wilczků) z Dobrozemice a sloužila jako úředn&...
Skalní hrad Sloup - Na jižním okraji Sloupu ční nad údolí Dobranovského potoka asi 35 m vysoký pískovcový skalní suk (318 m), všeobecně považovaný za skalní hrad. O sloupském hradu se sice zmiňuje řada historických pramenů, ale jeho poloha není dodnes známá. Nejspíše stál na severovýchodním úpatí skály, kde jej kromě opevnění chránily také okolní rybníky s bažinami, a kde později vznikl panský dvů...
Kamenický hrad - Na vrcholu kopce Zámecký vrch je zřícenina Kamenického hradu, označovaného původně "Kampnitz". O založení hradu není nic známo, ale pravděpodobně jej vybudovali potomci Zikmunda z Vartemberka kolem roku 1441, když Lužičané zničili nedaleký hrad Fredevald. Poprvé se uvádí jako "nov&a...
Zřícenina hradu Frejnštejn, který společně s Cornštejnem měl podpořit obranu královského hradu Bítova, leží několik kilometrů od něho proti proudu v místech, kde již končí vzdutí vranovské přehrady. Dodnes se zachovaly jen zbytky opevnění, brány, věže, hradní kaple a paláce. Frejnštejn se po husitských válkách stal sídlem loupeživého rytíře a tak byl v 15. století obležen moravskými stavy, dobyt a...
Částečně dochovaný hrad v horní části města, nad Vlašským dvorem v blízkosti jezuitské koleje. Vznikl v letech 1410-1415 jako objekt na hranici mezi hradem a opevněným městským palácem. Za husitských válek byl poškozen, po následné obnově koncem 15. stol. prošel výraznou přestavbou v 1. pol. 17. stol. Poté byl využíván jako jezuitský seminář, škola a v současné době slouží jako muzeum....
Torzo hradu ve stejnojmenné vsi na Čáslavsku, na nevýrazné ostrožně nad rybníkem. Založen po r. 1276 významným rodem Slavatů, kteří se psali z Chlumu a Košumberka, a v jejich držení zůstal až do r. 1575; opevňován v 15. stol., kdy vzniklo moderní zemní opevnění, na poč. 17. stol. zčásti přestavěn, ale brzy poté, ve 20. letech 17. stol., opakovaně dobyt a poškozen císařským vojskem a v r. 1628 se u...
Zříceniny hradu na pískovcovém masivu u Dřevčic, na místě bývalého slovanského hradiště. První zpráva o něm je z r. 1391, připomínán ještě v první pol. 16. stol. Naposledy se uvádí jako Chudý hrádek r. 1622, když byl Jan Jiří z Vartemberka odsouzen pro účast na českém stavovském povstání ke ztrátě veškerého majetku. V té době již zřejmě nebyl obýván, rezidenční úlohu ztratil po připojení k rybnovs...
Zříceniny hradu na čedičovém suku nad obcí. Vystavěn z pověření krále Jana Lucemburského před r. 1319, jeho vlastníci se rychle měnili; kolem r. 1547 pro stísněné poměry přestavěn, již na přelomu 16. a 17. stol. si ale majitelé postavili níže v obci novou tvrz. Za 30-leté války jej r. 1632 dobyli Sasové a kolem r. 1650 byl již zříceninou. Hlavní obrannou i obytnou stavbou byla pětiboká věž na vr...
V lese u obce Horní Štěpanice (nad silnicí z Jilemnice na Benecko) zbytky gotického hradu, jehož prvním známým majitelem byl Jan z Valdštejna, připomínaný r. 1304; hrad však podle archeologických nálezů vznikl již ve 2. pol. 13. stol. V držení Valdštejnů zůstal po celou dobu své aktivní existence, rezidenčním a správním objektem přestal být na poč. 16. stol. a r. 1543 je uváděn již jako pustý. Obd...