Ježov (zaniklý hrad) [1442]

Stopy po gotickém hradu u Senohrab nad údolím Mirošovického potoka a Mnichovky. Založen patrně za vlády Karla IV. jako výstavný šlechtický objekt, poprvé zmiňován r. 1377. Zanikl zřejmě podobně jako blízké Zlenice v době poděbradských válek, v letech 1525 a 1554 je připomínán jako pustý. Areál výrazně poškozen při stavbě železniční tratě, která jím dnes prochází.

Přístup: z nádraží Senohraby asi 200 m podél kolejí směrem na Prahu, poté obejít vpravo stojící nádražní domek, který se nachází napříč přes příkop mezi předhradím a jádrem

 mapa KČT 40 – Benešovsko a dolní Posázaví

Zaniklý hrad Ježov – Lipka, k.ú. Mirošovice Praha východ Na katastru obce Mirošovice se nachází zaniklý hrad Ježov (Lipka). Jako první zmínku o Ježovu uvádějí některé prameny rok 1205. Ježov (Lipka) náležel k župě Kouřimské. Byl to gotický šlechtický hrad z větší části dřevěný, Stál na příkrém skalnatém ostrohu, dnes na levé straně železniční tratě Praha – Benešov, v místech železničního tělesa u stavědla stanice Senohraby a strážního domku 111A. Vysoký skalní ostroh dodnes obtékají potoky ze tří stran. Voda Mnichovky na straně východní, a zlatonosný mirošovický potok na západní a jižní straně, v archiváliích uváděn jako Zlatý, na mapách i jako Kunický potok. Ze severu byl hrad přístupný přes troje příkopy. Hrad Ježov patřil knížecí komoře a míval svého župana. Jako první majitel se uvádí Oldřich se Zlenic v roce 1318. V roce 1377 se uvádí jako manský hrad propůjčený Karlem IV. (1316 – 1378) i s přilehlým územím za protislužbu Ondřeji z Dubé ( 1320 – 1412), nejvyššímu zemskému sudímu. Jako zpustnutí hradu je v pramenech uváděn rok 1416 a rok 1525. Zbytky hradu Ježov byly dále poničeny výstavbou železniční tratě Praha – Benešov v roce 1870. Trať prošla nádvořím bývalého hradu a na zbytcích původních obranných zdí byl v roce 1903 na pozemcích 614/13, 614/12,947,948 postaven strážní domek s označením 111Am, patřící do Mirošovic jako č.p. 65, nově přečíslovaný na č.p.289. V místních a turistických informační materiálech se někdy uvádí, že název Ježov později přešel na protilehlý kopec. Jsem jiného názoru. Právě zaniklý hrad na Lipce převzal svůj název Ježov od kóty 393,9. Podle mého studia archiválií a poznání lesní kóty 393,9 s názvem Ježov na pozemku 598/2 jsou zde stopy, které svědčí na osídlení vrchu Ježov daleko dříve, než se datuje vznik zaniklého hradu na Ježov (Lipka). Návrší kóty 393,9 mělo výhodnou polohu k osídlení, v klínu mezi dvěma příkrými roklemi, v jedné teče zlatonosný mirošovický potok a v druhé rokli teče potůček , který pramení mezi kótou 405,8 a hřbitovem. Jediný přístup tehdy byl po hřebeni ze severozápadní strany. Hřeben od kóty 393,9 tehdy končil příkrými zarostlými stráněmi, dnes v okolí ulic V Březině, Husova, Senohrabská, Pod Ježovem, Ke mlejnu a hlubokým údolím, kterým protéká zlatonosný mirošovický potok, podle kterého je rozloženo jádro obce. Pod kótou 393,9 Ježov jsou zbytky ruiny zaniklé myslivny, původně č.p. 56 na pozemku 589. Právě na stavbě této myslivny bylo použito kamenivo z kóty Ježov 393,9. Po myslivně jsou v terénu jen nepatrné zarostlé zbytky zdiva. Název Lipka patří okolí kóty 364,2 na pozemky 609/2, které leží na jejím úbočí od současné železniční tratě směrem k Maškovu mlýnu, lomu a zlatonosnému mirošovickému potoku. Na západní straně poskytovaly ochranu nejen zarostlé stráně, ale i tok Lomnického potoka. Je i zřejmé, že náhorní plošina západně od kóty 393,9 byla hospodářsky využívána. Proto byla lokalita na kótě 393,9 Ježov výhodná pro osídlení i obranu.

(Josh)

Poloha

přidat fotografie