Jeden z prvních dochovaných záznamů o Příluce je latinský záznam z roku 1391 "proclam in Altam Mushau i Makov et Prziluca" = {něco jako: "Příluka ležící poblíž Makova"}. Objevil se také záznam o Příluce z roku 1292, ale tento záznam není zatím ověřen. Roku 1454 patřila Příluka Jankovi z Přeluky byl to místní zeman. V té době vybudovali poblíž obce Kostkové z Postupic na ochranu svého panství v pol...
Podle historických pramenů je obec Slatina slovanského původu. Svědčí o tom její jméno, které zůstalo nedotčeno i přes její pozdější germanizaci. Podle záznamů v nejstarších kronikách patřila Slatina ve 12. a 13. století za vlády Přemyslovců k biskupství olomouckému, v 15. století k panství moravskotřebovskému. Vedla tudy stará obchodní cesta z Brna přes Vanovice, Letovice, Červenou a Slatinu do M...
Obec najdete v nejjižnějším výběžku Pardubického kraje, na území okresu Svitavy, na zemské hranici s Moravou, kde sousedí s kraji Vysočina a Jihomoravským.
Obec tvoří dvě sídla: Trpín, kde žije 380 obyvatel a Hlásnice s 60 obyvateli. Krajina je typická pro Českomoravskou vysočinu, střídají se lesy, louky, rybníky, potůčky a má své osobité kouzlo v každém ročním období. Území má 1248ha a je v nadm...
Dobročovice (pův. Dobrossowicz), patřily v roce 1394, kdy se poprvé připomínají, Janovi z Dobročovic. V roce 1403 byl vlastníkem zdejší tvrze, poplužního dvora a Dobročovic pražský měšťan Martin Rotlev z Koloděj, od něhož je odkoupil Petr z Myšlína (+1406). Před rokem 1415 získal dobročovickou tvrz Bo...
Prvopočátek osídlení katastru můžeme dle archeologických nálezů datovat do období mezi 6. a 8. stoletím našeho letopočtu. Z této doby pocházejí také zbytky hradištních valů, které byly objeveny v první polovině minulého století. Při datu první zmínky je ves vedena v majetcích neznámé pražské měšťky. Proto se domníváme, že zdejší hospodářství bylo založeno poněkud dříve, než je uváděno datum první ...
Zakládací listina kapituly Boleslavské, r. 1052 Břetislavem I. založená, jmenuje na pravém břehu Labe vsi Dřísy (Drisech), Mečeříž (Mlieasir), Obdrž (Ohodi), Hlavno (Raunen, čti Glauen, pův. český tvar je Hlaven), Kozly (Kozleh), Tuřice (Syritih), Lysou (Lyssa), na levém břehu Popovice, Brázdim (Prisnin), Zápy, Dřevčice...
První písemnou zmínku o Líbeznicích známe z roku 1236, záznam je psán středověkou latinou a lze ho nalézt v edici Regesta Bohemiae et Moraviae I. Jedná se o právní akt, jímž král Václav I. uzavřel s kanovníkem Marquardem smlouvu, v níž se král Václav I. zříká vymáhání všech dávek - především volů a dalších domácích zvířat - a věnuje statek (villa Lubeznic) pražské kapitule, kterou zastupoval právě...