Přestože se vznik obcí většinou odvozuje od první písemné zmínky, v našem případě tak nečiníme. Již v prvních písemných pramenech z let 1366-77 se totiž hovoří o "zboží chabičovském, jilešovickém nebo smolkovském". Z toho je zřejmé, že již před datem těchto z&aacut...
Archeologové prokázali svými nálezy, že území Chlebičova bylo osídleno již v době bronzové asi 1800 let př. n. l.
K slovanskému osídlení lidem kmene Holasiců došlo v 8. stol.
Z laického pohledu je patrné, že název obce souvisí se základní potravinou: chlebem. Ve 13. stol. dochází k prudkému rozvoji zemědělství, především obilnářství (obilí bylo tehdy exportním artiklem naší země). Podle pověsti ...
Osady lidu s moravskou malovanou keramikou a nálevkovitými poháry z eneolitu a hradisko patrně lidu popelnicových polí z doby bronzové objevili archeologové a potvrdili tak pravěké osídlení katastru obce. Na základě listinného falza, hlásícího se k r.1183, patrně moravský markrabí Přemysl potvrdil r. 1236 Kobeřice za majetek hrobnické komendě johanistického řádu. Hrobničtí johanisté ves pozbyli r....
Kdy byly Neplachovice založeny nedá se přesně zjistit. První písemná zmínka o Neplachovicích je z roku 1257 a to, že farní kostel v "Niplawitz" držel řád německých rytířů. To, že v Neplachovicích byla již v polovině 13. století fara, nám dokazuje, že osada tehdy existující, musela býti dosti významná, neboť fary bývají nejen ve větších místech.
První listina, která hovoří o Neplachovicích jako ...
Oldřišov, německy Odersch, dříve městečko s farním kostelem Narození Panny Marie (od 1670). Újezd oldřišovský náležel již v 2. polovině 12. století klášteru hradišťskému a markrabě Přemysl udělil r. 1234 klášternímu zboží oldřišovskému (Oldrisowe) rozsáhlé výsady. Svědčí o tom záznam v Codex CDB III, sv. 1, str. 66,69: " Přemysl, Marchio Moraviae, monasterio in Hradiště concedit, ut in villa eius ...
Geograficky se obec nachází v předhůří Nízkého Jeseníku. Páteří území je řeka Hvozdnice, Otice nejsou typickou obcí vesnického charakteru, mají stále více charakter poněkud vzdálenějšího předměstí Opavy, kam se s oblibou stěhují právě lidé v Opavě pracující.
Otice se nachází v oblasti osídlované už od pravěku, což také např. dokazují četné archeologické nálezy v okolí. První zmínka o obci pocház...
Roku 1238 moravský markrabě Přemysl Otakar I. dává Pustou Polom do zboží benediktinského kláštera Hradisko u Olomouce.Název „Polom" upomíná na její vznik na lesní půdě. Ves byla ve druhé polovině 15. století vylidněná a zpustlá , odtud pak přívlastek „Pustá „.Nově byla osídlena až ve druhé polovině 16. století, ale název Nová Polom, se neujal. V dokumentech se vyskytuje nejdříve název Polom, pak P...
První písemná zpráva, která dokládá existenci obce Slavkova pochází z roku 1224, kdy král Přemysl Otakar I. daroval Slavkov městu Opavě a postoupil ho také mílovému právu tohoto města. V této darovací listině je uváděná obec jako "Zlawicova Wes" a na listině je také podepsán Bohuslav, syn Slávkův. Nejdéle vlastnil Slavkov rod Fulštejnů, od roku 1255 do konce 15. století, z jejichž erbu byl převzat...
První zmínky o dnešní obci Staré těchanovice pocházejí z roku 1377.Tehdy docházelo k dělení Opavska a ves náležela Alšíkovi z Těchanovic.Později byla vesnice v držení Mníška z Těchanovic, který je spolu s Dolními Těchanovicemi roku 1431 prodal Dědochovi z Šumvaldu. V roce 1516 držel Staré a Nové Těchanovice zástavou od Bernarda Bírky z Nasile Václav z Fulštejna na Bílovci. Nejprve patřily k vikšte...
Obec Sudice leží uprostřed třebomsko-sudického výběžku ve zvlněné zemědělské krajině Hlučínské pahorkatiny. Obec se svažuje až do údolí Oldřišovského potoka, 238 až 255 m n. m.
Nejstarším známým vlastníkem obce byl dominikánský klášter v Ratiboři, kterému Sudice prodal opavský kníže Mikuláš v r. 1327. V r. 1330 je však držel již Jindřich Svojše ze Sudic. Zřejmě ještě ve 14. st. zde byla vybudován...
Svatoňovice, německy Schwandorf, ves na bývalém panství melčském, fara Budišov. Při rozdílech roku 1377 připadl Žibřidův díl vsi knížatům Přemkovi a Václavovi. Roku 1429 psal se Jindřich Košíř ze Svatoňovic, ale roku 1440 Svatoňovice a díl Kružberka byly vloženy Dětochovi ze Šumvaldu, jehož syn Dětoch vložil 1496 Svatoňovice, Staré a Nové Těchanovice Hynčíku Bírkovi z Nasile. Bernart Bruntálský z...
První písemnou zprávou o obci Šilheřovice je listina z roku 1377 o rozdělení majetku opavského vévody Mikuláše II mezi jeho čtyři syny. Tehdy držel Šilheřovice Mikuláš Mšan. Obec se stala sídlem panství, ke kterému příslušely vesnice Antošovice,...
Štáblovice byly založeny za olomouckého biskupa Bruna ze Schaunbergu v rozmezí mezi léty 1245 - 1281. O starém původu obce svědčí původní uspořádání chalup ve tvaru podkovy,kdy přední část vesnice tvořilo sídlo pána a bočnice byly selské a zahradnické statky poddaných. Vesnice zřejmě nese název po zakladateli p. Stabulovi.
První písemná zmínka je z roku 1389, kdy byla ves lénem olomouckého biskup...
Původně se obec nazývala Troubky a jméno Štítina náleželo jen tvrzi, připomínané poprvé v písemných pramenech r. 1282, a to v souvislosti s bratry ze Štítiny, pocházejícími z panského rodu pánů z Benešova (v Čechách). Název Troubky zanikl počátkem 18. století.
Po vymření štítinské větve Benešoviců r. 1370 se v dalších staletích majitelé panství rychle střídali a zřejmě za tvorkovských z Kravař by...
U většiny obcí na jihovýchodním Opavsku neexistují spolehlivé prameny o jejich vzniku. Tyto obce vstupují do historie poměrně pozdě, což způsobuje zejména fakt, že okolí tvořily husté lesy. Těškovice byly založeny klášterem Hradisko u Olomouce asi koncem 12. či začátkem 13. století. První písemná zmínka však pochází až z roku 1377.
Až do roku 1850 byla obec úzce spjata se sousedními Kyjovicemi, k...
Příhodná poloha Uhlířova i ojedinělé archeologické nálezy z katastru obce svědčí o tom, že se zde lidé pohybovali již v nejstaších dobách. První zachovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1389, kdy byla ves lénem olomouckého biskupství v tzv. keřkovském obvodu
Osudy obce byly po dlouhou dobu úzce spojeny se sousedním Slavkovem. Je pravděpodobné, že Uhlířov vznikl jako osada Slavkova. Tuto d...
První písemná zmínka o naší obci je nám známa r. 1265, kdy majitelem tvrze byl zemědělský feudál Brslav de Heroltsdorf. Další zmínka je z r. 1266, a to na listině králi Přemyslu Otakaru daném v Opavě, kde je také podepsán Radoslav de Heralticz.
Roku 1592 přešly Heraltice na pana Albrechta Bruntálského z Vrbna. Po jeho smrti vzal heraltické panství jeho mladší bratr Štěpán, který jej však již r. ...
Přibližně 5 kilometrů východně od Opavy v nevelké vzdálenosti od levého břehu řeky Opavy leží Velké Hoštice. Obec má velice dlouhou a bohatou historii. Patří k nejstarším osídleným obcím na Hlučínsku i v rámci celého Slezska. Archeologické vykopávky dosvědčují přítomnost obyvatel na katastru obce již v 6. tisíciletí před n.l. - byli zde zemědělci tzv. lineární keramiky.
Z 5. tisícile...
Větřkovice patří mezi málo historických sídel, která mají zachovánu zakládací listinu.Touto listinou z r. 1298 dává probošt v Březové Vlk (Lupus) opatrnému muži Walterovi a jeho dědicům les k založení Větřkovic.Dává jim jméno Dyttreichsdorph (Dětřichovice).Osadě uděluje osvobození od daní na 20 let.Lokátorovi dává dva lány, 1 krčmu, 2 mlýny, řezníka, pekaře, ševce, kováře, lázně tj. lazebnictví a ...
Podle vsi Vršovic se psal již v roce 1288 Slavibor z Vršovic. Další zmínka o existenci obce pochází z roku 1377, kdy při dělení Opavska mezi syny vévody Mikuláše II. připadly Vršovice k dílu opavskému knížat Václava a Přemka. Už tehdy byla jedna část vsi v držení opavské johanitské komendy a s výjimkou druhé části, která byla přechodně do 16. století součástí raduňského panství, zůstala jako tzv. ...
Obec Vřesina u Hlučína se rozkládá po úbočích údolní kotliny potoku Bečva v Hlučínské pahorkatině v nadmořské výšce 240 - 276 metrů. Nachází se v okrese Opava 6 km severně od Hlučína, 13 km od Ostravy-Poruby a 17 km od centra Ostravy. Patří mezi nejstarší obce Hlučí...
První písemná zpráva o obci pochází z roku 1349. Záhy získal panství Dolní Benešov, ke kterému se vedle Bohuslavic a dílu Kozmic počítala i Závada ve starších dobách též označovaná jako Závadka, významný šlechtický rod p&aa...
Čavisov je součásti okresu Ostrava-město a mikroregionu Matice Slezské. Katastrální území obce hraničí s územím obcí Dolní Lhota, Horní Lhota, Kyjovice, Zbyslavice, Olbramice, Klimkovice, Vřesina a Ostrava - Krásné Pole. Nejsilnější vazbu má obec na Ostravu v...
V jižních Čechách mezi metropolí České Budějovice a husitským městem Tábor, rozkládají se Veselsko-Soběslavská blata. Zde, 7km západně od Veselí nad Lužnicí leží uprostřed blatských lesů malebná vesnička BORKOVICE.
První písemná zpráva o obci pocház...
Borotín patří mezi nejstarší obce Táborska a již ve 12. století je dokladován jako majetek mocného jihočeského rodu Vítkovců. Jedna z větví tohoto rodu - páni z Landštejna - vybudovala na nedalekém skalním ostrohu nad potokem Tismenicí strážní hrad. Ten plnil důležitou funkci na staré zemské cestě z jižních Čech přes Borotín, Mezno a Miličín dále na sever k Praze. Ve stejné době jako hrad, tedy ně...
První písemná zpráva pochází z roku 1293. Obec se nachází v nadmořské výšce 424 metrů. Na území žije 205 obyvatel.
Vlajka: list tvoří tři svislé pruhy, zelený, vlnitý bílý a zvlněný modrý, v poměru 1 : 1 : 4. Zvlněný a vlnitý pruh maj&i...
První písemná zpráva pochází z roku 1369. Na území žije 166 obyvatel. Každoročně naše obec pořádá mnoho kulturních, společenských a sportovních akcí.
...
Obec Dolní Hrachovice se nachází 6 km jižně od Mladé Vožice směrem na Tábor.
Nejstarší zmínka o vsi Hrachovice, původně Rachovice pochází z roku 1376, kdy patřila Ctiborovi z Pohnání. V roce 1448 se zde uvádí jméno Bohuňka z&nb...
Ve 14. století byl Drahov farní ves Vítkovců, kteří se psali z Bernartic nebo z Mezimostí. Po nich následovali páni ze Želče a ze Stráže. Koncem 15. stol. koupili Drahov páni z Hradce. Roku 1693 byl připojen k panství Kardašova Řečice, s nímž byl spojen až do zrušení patrimonia. ( Princip, podle neh...
Drhovice (Druhovice, původně Druhovic) náleží ke starším osadám českým a jméno je patrně odvozeno od zakladatele Druha (čeleď Druhova). V roce 1219 se v písemnostech objevuje jméno zdejšího vladyky Volkmara z Druhovic. Později byla ves rozdělena tak, že část náležela k majetku kláštera v Louň...
Hodětín je obec v Jižních Čechách, v srdci krásné krajiny, v jižním cípu okresu Tábor.
Roku 1888 bylo v č.p.8, zvaném U Martínků, nalezeno pohanské pohřebiště. Dá se tedy předpokládat, že toto území bylo obýváno již ve starověku. Jedna z prvních zmínek o Ho...
Ves Hodonice leží jihovýchodně od Bechyně na silnici, jež spojuje silnici Tábor a Týn n. Vlt. a jest od Bechyně 4,6 km vzdálena. Leží na rovině 419 m nad mořem, nemá mimo nepatrné strouhy, která se vlévá západně do Židovy strouhy, žádné větší a stálejší vody. Praho...
Historie obce
Podle legend a pověstí
Čerpáno ze dvou nezávislých zdrojů - z knihy Františka Skorunky: Pověsti Táborska a z knihy známého táborského turisty a amatérského historika Dr. Bubna, který emigroval v roce 1968 do Švýcarska.
Tato p...
Obec Chrbonín vznikla, dle statistických údajů, v roce 1379 v místech, které je dnes v katastrálních mapách označeno místním názvem „V Liškách“. V době švédských válek byla obec z části zničena, několik domů vyhořelo.
Původní Chrbonín patřil pan...
Jistebnice se připomíná jako trhová ves již v roce 1262, kdy byla v držení pánů z Rožumberka. V 15. století v době husitských bouří odešlo mnoho jistebnických občanů do nově založeného Tábora, jehož spoluzakladatelem byl husitský hejtman Petr Hromádka z Jistebnice....