Český název je nesporně spojen s osobním jménem lokátora Skoroše, který je doložen jako zakladatel Skorošic a také Kolnovic. Šlo tedy zřejmě o slovanský původ, protože tomu napovídalo i původní německé označení Scoronsdorph, z kterého se nakonec vyvinul název Gurschdorf. V minul...
Český i německý název Červené Vody (Rothwasser) vznikl stejně jako u Černé či Bílé Vody od barvy toku či dna zdejšího potoka. Přívlastky Stará, Nová a Dolní vznikly postupně, ale byly použity úředně až od 18. století k odlišení jednotlivých částí a osad. Celá administrativně správní jednotka se po roce 1848 skládala z několika katastrálních obcí a osad. První katastrální i sídlištní jednotku tvoři...
Název vsi má slovanský základ a je odvozen od osobního jména, pravděpodobně od zakladatele Šupíka, teprve dodatečně vzniklo německé označení Saubsdorf. Součástí obce byla osada Lomy (do roku 1949 nazývána Geislersfeld). V letech 1976 až 1990 byly součástí Supíkovic také V...
Tomíkovice jsou poprvé připomínány roku 1291 v pramenu vztahujícímu se k letům 1266-1268. Vznikly v průběhu tehdejší kolonizace Jesenicka vratislavskými biskupy a jsou pojmenovány zřejmě po svém lokátorovi jménem Tomáš neboli Tomík. Latinské (Dominici villa) a německé (Do...
Osada Travná, patřící k Javorníku, leží na samém výběžku Jesenického okresu. Osada byla založena kolem roku 1290. Po období rozmachu v 19. století a na začátku 20.století, přišla krize po 2. světové válce. Dnes zde bydlí především chalupáři.
Farní kostel Panny Marie - tento mohutný kostel s farou byl postaven z malého kostelíka v letech 1878-1882. Jako jeden z mála kostelů, nemá z důvodů pros...
Český název Uhelná nese obec teprve od roku 1948 a má připomínat dnes již opět neexistující těžbu hnědého uhlí či lignitu v katastru. Původní název zněl Serksdorf, což byl jen počeštěný tvar německého Sorgsdorfu, a ten byl zase odvozen asi od nějakého osobního jména Šorik...
Obec Vápenná se až do roku 1949 jmenovala Zighartice a německy Setzdorf. Nové české označení je spojeno se zdejším vápenictvím, původní německý název Setzdorf nelze spolehlivě vysvětlit, snad vznikl přetvořením nějakého osobního jména typu Siecich či Siecik (proto Seczikisdorf), Setěch nebo Secech; dřívější české úřední označení Zighartice vzniklo až po roce 1918 a je asi spojeno s německým osobní...
Název Kraš je odvozen od slovanského osobního jména Kras, které pak bylo převzato i do německého Krosse. Protože Kraší bylo několik, byly rozlišovány různými přívlastky, např. Velká (ve 14. století asi též Henčova), Malá (asi též Siegfriedova) a Fojtova. Je také možné, že šlo původně o jednu velkou vesnici, která se později rozdělila na několik osad. Velká Kraš zahrnovala od roku 1869 původně samo...
Spíše německý název Kunzendorf napovídá, že šlo původně asi o Konrádovu ves; pravděpodobné je však také spojení s českým osobním jménem Kuňata. Přívlastek Velké (Gross) se začal užívat postupně k odlišení od Suchých Kunětic (dnes Konradów v Pol...
Ves Bílá Voda je část obce Bílá Voda v okrese Jeseník.
Samostatná osada Ves Bílá Voda vznikla roku 1748, když byla severní část dosud jednotné obce Bílá Voda povýšena na městys.
V roce 2001 zde žilo 54 obyvatel. V roce 2010 zde bylo evidováno 33 domů.
...
Místní jméno Vlčice (v množném čísle) je samozřejmě odvozeno od vlka, ale protože je spojováno s názvem místního potoka, byl vysloven i názor, že jde o metaforu k označení "jako vlk divoké, rychlé vody". Německý název Wildschütz i jeho různé dřívější podoby sv...