Katastr obce zaujímá 347 ha, 35a, 29m2 a hraničí s pozemky obcí Slavětín, Jasenná, České Meziříčí a Bohuslavice n/Met. V katastru samosprávné obce Rohenic směrem na východ se nachází osada Roheničky, která sousedí s obce Bohuslavice n/Met. a České Meziříčí. Na okrajích katastru obce se nacházejí tři lesy: Žďár, Tůří a Zbytka (dříve Chrást). Do roku 1850 byla obec součástí opočenského panství. Pozd...
Rokole není typicky sídelní osadou, ale je to mariánské poutní místo, známé již v 19. století. K jeho vzniku se váže legenda o zbloudilém děvčátku, kterého vyvedla z lesa Panna Marie. Na tuto legendu navazují zvěsti o zázračné léčebné moci vody ze studánky. Jedním z uzdravených byl lesníkův syn. Jeho otec zde postavil dřevěnou kapličku s obrázkem Panny Marie. Kaplička byla později (v r. 1859) nahr...
Správné jméno je Rokyťany, od staročeského „rokyta“ /znamená jíva:/. Dosud se tu některým pozemkům říká „Na jívě“. Kdyby tam tudy protékal potok, byli by mu staří říkali asi Rokytňany. Ale není tu říčky Rokytné a staré listiny znají jen Rokyťany a ...
Ve Východočeském Muzeu v Hradci Králové jsou uloženy pravěké nástroje, nádobí, střepy pravěkých nádob nalezených na pozemcích v blízkosti obce. První nalezená zmínka o Rosnicích je ze 12.století a nachází se v zemských knihách. Písemné zprávy o obci pocházejí z I.poloviny 14.století, kdy majitelem obce, lesů a ostatních pozemků byl Jan s manželkou Markétou sudí a rychtář Hradecký. Poté vlastnili R...
Roudnice je významná obec ležící v jižní části okresu Hradec Králové mezi krajským městem a Chlumcem nad Cidlinou.
Z hlediska struktury osídlení má obec důležité hospodářsko-společenské postavení, které je možno vysledovat i v její historii.
Roudnice byla osídlena (jak dosvědčují archeologické nálezy) již v mladší době kamenné. První písemná zmínka o Roudnici je datována k roku 1384, tehdy jako ...
Vesnice Roveň, o něž první písemná zmínka pochází z roku 1406, se nachází asi 2,5 km na severozápad od Mladějova jehož je dnes součásti. Obec leží v katastrálním území Roveň u Sobotky o celkové rozloze 2,55 km². Dnes zde trvale žije 96 obyvatel.
...
Rozběřice se původně jmenovaly Rozběšice (r. 1371, 1405), ale již roku 1376 přichází nynější jejich název. V 16. stol. zvou se někde Rozběřice, jindy Rozběžice, Rozběžice je rodové jméno místní, odvozené od osobního jména Rozběh, který nejdříve se tu usadil při cestě staré vedoucí z Hradce Králové do Hořic někdy ke konci doby předhistorické.Nejstarší historické zprávy o Rozběřicích jsou teprve ze ...
Obec Rožnov leží v Královéhradeckém kraji přibližně 5 km od Jaroměře a 20 km od Hradce Králové. Pod obec Rožnov spadá přidružená část Neznášov. Obě se pak rozprostírají v údolí několika kopců - Chloumek, Prašivka, Bezděk a Libina. Obcí Rožnov protéká potok Jordán vytékající z nedalekého rybníku nazývaného Rašelina, který je používán pro těžbu rašeliny, využité k léčebným procedurám v Lázních V...
Obec Rudník leží pod mohutnou rozsochou Černé hory, v těsné blízkosti Krkonoš. Sousedí s horskými obcemi Černý Důl a Janské Lázně, je vzdálen 11 km od Vrchlabí.
Obec Rudník traduje svůj vznik z dob kolonizace Krkonoš ve 13. století. Založili ji zřejmě němečtí i čeští přistěhovalci, kteří dolovali rudu (stříbro, zlato, železo, měď) na úpatí Černé hory. Počáteční zmínka o možné existenci obce se vá...
Vznik obce a blízkého okolí je historicky kladen do druhé poloviny 13.století,do vlády Přemysla Otakara II.,do období vrcholící kolonizace našeho kraje. Název (Rybná) potvrzuje,že zde bylo v dávné minulosti mnoho rybníků.Ku příkladu blízká Slatina,slatiny-bažiny.Přívlastkem Německá znamená,že byla osidlována podle osidlovacího práva německého,proti pozdějšímu méně svobodnému právu českému. Koloniz...
Obec leží mezi dvěma řekami, Úpou a Metují, v nadmořské výšce kolem 270 m. Skládá se ze tří místních částí: Rychnovek, Zvole a Doubravice, s počtem obyvatel 594. První písemné zprávy o našich obcích jsou z roku 1497 o Rychnovku, z roku 1283 o Zvoli a z roku 1404 o ...
První písemná zmínka o Šaplavě pochází z roku 1381. V letech 1402 a 1407 je obec spojována s Benešem ze Šaplavy a roku 1447 - 1454 se mluví u Janu Šaplavském. Teprve koncem 16. století je připomínána tvrz v Šaplavě. Tvrz stávala v jihozápadní části o...
Šárovcova Lhota leží v nadmořské výšce 292 m na 33°13´ východní délky od Terra, čili 15°35´10“ východní délky od Greenwiche a 50°24´ severní šířky od rovníku. Celá katastrální obec měří 7 km čtverečných 8 ha 46a 56m...
Jméno obce můžeme odvodit od staročeského slova "sběř", kterého se užívalo ve významu dnešního slova "hejno" či "zástup". Výraz "sběř", označující původně místo, na němž žila větší skupina lidí, dal název zde založené osadě. V průběhu své historie se obec často připom&iac...
Název obce: Podle podstatného jména „sedliště“, které znamenalo místo, kde se někdo usadil. Název ovšem většina lidí odvozuje od kopcovitého terénu, kde si půda „sedá“.
První zmínka o obci Sedliště se pravděpodobně datuje již do doby vlády Václava...
Obec leží v Královéhradeckém kraji 13 km východně od Dobrušky v severní části Orlických hor. Je rozložena v táhlém údolí Zlatého potoka a v současné době zde žije 262 obyvatel. Sedloňovský katastr zaujímá s připojenou částí Polom 1902 hektarů. K obci patří osada Ošerov. Část území tvoří CHKO s dvěma velkoplošnými rezervacemi Bukačkou a Sedloňovslým vrchem. Území stoupá od 620 m nad mořem až do výš...
Obec Sekeřice leží na severovýchodním okraji chráněné krajinné oblasti Žlunské polesí. Obec vznikla v dávných dobách spojením Malých a Velkých Sekeřic. Zápis se objevuje již v roce 1518, ale vůbec první zápis o Sekyrnicích – pochází z roku 13...
Semechnice se nachází v podhůří Orlických hor na dohled Opočenského zámku. Obec svým katastrálním územím zaujímá rozlohu 776 ha. Z toho je 579 ha zemědělské půdy, 74 ha lesní půdy, 68 ha vodní plocha, 16 ha zastavěná plocha a 39 ha je zařazeno do ostatních ploch.První sčítání obyvatelstva v roce 1889 uvádí počet celkem 692 trvale bydlících obyvatel. V průběhu let počet neustále klesal, až se ustál...
V dobách dávno minulých sloužil Sendražský kopec jako "Zemská varta", na níž žili strážci dávající v časech nejistých kouřové signály do vnitrozemí.
Podle knihy Hrady a zámky kraje hradeckého sahá původ obce do 12. století, kdy byla založena tvrz, zvaná Sendraž po pánech Sendražských ze Sendražie. V místě dnešního osídlení si začali zakládat svá obydlí poddaní těchto pánů.
Roku 1338 obec skoro c...
Obec Skalice tvoří tři místní části: Skalice, Skalička a Číbuz. V minulosti však byly tyto části samostatnými obcemi.
První písemná zpráva pochází z roku 1143.
Na území žije 563 obyvatel....
Skalička byla původně malou osadou, kterou na místě v lesích s největší pravděpodobností založili obyvatelé Skalice.
Skalička - v 17. stol. byla uváděna jako Malá Skalička, ale již v 18. stol. se jí začalo říkat Malá Skalice a tento název se ustálil. Teprve od roku 1923 byl úředně obnoven původní název Skalička. V katastru je uvedena jako Skalička nad Labem. ...
Obec je vstupní branou jedné z přístupových cest do střediska zimních sportů - Deštného v Orlických horách, k obci náleží části Brocná a Svinná. V době kolonizace vzniklo ve zdejším podhůří Orlických hor několik hradů, jejichž zbytky jsou ještě dnes patrné. Jedná se o hrad Skuhrov, Nový hrad (též Klečkov) a Hlodný. V podhradí se postupně usazovali zemědělci a dali tak vzniknout obci, která nesla s...
Území obce Skřivany bylo osídleno již v pravěku. Z mladší doby kamenné pochází nález kulturních jam se střepinami keramiky, primitivními nástroji a zbytky dřevěného uhlí. V roce 1909 byly v místním písníku nalezeny čtyři kostry skrčenců ve společném hrobě vybaveném keramikou, kamennou sekerkou a bronzovou náušnicí ze starší doby bronzové. Nálezy jsou umístěny v muzeu v Novém Bydžově. První jednoz...
Slatina nad Úpou patřila vždy mezi větší zemědělské obce v severozápadní části náchodského okresu. Vesnice je umístěna v kotlině asi 2 km dlouhé, se spádem k zalesněnému údolí, jímž protéká řeka Úpa. Nadmořskou výško...
Jméno Slatina pochází od kyselých močálovitých pozemků, čili "slatin", které se zde nalézaly hlavně v dřívějších dobách. Tento výklad původu obce je asi pravděpodobnější než druhá verze, která říká, že je jméno Slatina odvozeno od slova zlato (zlatina - Slatina). Tato hypotéza vychází ze starých doměnek, které mluví o výskytu zlata v řece Zdobnici. Je však také z těchto důvodů velice nepravděpodob...
Obec Slatiny má jméno od slatinné půdy, jež v celém obvodu se vyskytuje. Proto byly všechny pozemky odvodněny značným nákladem (asi 361 000 Kč). Meliorace byla prováděna v letech 1900, 1912 a 1924.
Obec Slatiny je obydlena od dob pradávných. Četné kamenné nástr...
Obec Slavhostice se nachází v okrese Jičín, První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371. Obec Slavhostice je starodávnou vsí. Na celém území obce a na svažitých polích při vesnici se nacházejí sídliště a pohřebiště z dob prehistorických. St...
První písemné zprávy o naší obci jsou z roku 1495. V dané době se jednalo o dvě samostatné vsi a to Slavětín a Hlohov (v některých pramenech uváděný též jako Lochov). Ke sloučení pod společný název Slavětín došlo někdy koncem 18. století. Obec střídavě patřila poddanstvím ke zboží Veselickému, později Novoměstskému a Opočenskému. Menší část obce patřila určitou dobu i k panství Žambereckému.
Obec...
V severovýchodním cípu Královehradeckého kraje, v okrese Náchod, naleznete 5 km východně od Nového Města nad Metují malou, přesto velice hezkou obec Slavoňov.
Počet obyvatel po sčítání lidu v roce 2000 byl 212 pro Slavoňov a 51 pro Blažkov, který též přináleží pod správu Obecního úřadu ve Slavoňově. Popisných čísel je v této obci celkem 83 v Blažkově 17. Nadmořská výška obce je 420 metrů nad moře...
Obec Sloupno leží v severozápadní části okresu Hradec Králové, asi dva kilometry od Nového Bydžova na pravém břehu Cidliny. Sloupno patří ke středně velkým obcím. Při řece Cidlině je rozložena starší část obce. Novější části obce zabírají výše položen...
Smidary leží 6 km od Nového Bydžova na soutoku řek Cidliny a Javorky. Občané mají výhodné vlakové (na trati Chlumec n. C. - Trutnov) a autobusové spojení s Novým Bydžovem a Hradcem Králové. První písemné záznamy jsou ze 13. století. V roce 1424 byly Smidary vypáleny Janem Žižkou. Ves Smidary s farním kostelem a nevýznamnou tvrzí koupila i s nevelkým statkem roku 1558 od Zdislava z Vartemberka Sab...
Ta naše česká zem, je jako zahrádka … a platí to i o Smržovu, obci ležící v trojúhelníku mezi Jaroměří, Opočnem a Smiřicemi v nadmořské výšce 260 m.
První doložená zmínka o obci Smržov je z roku 1490, kdy „ koupil Smiřice Hašek Střížek z Lužan a držel i Smržov“. Ves se v té době rozprostírala převážně po levém břehu potoka, vlévající ho se u Smiřic do Labe. Krajina byla obydlena už mnohem dří...