Zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu, v průčelí je hlubopká nika, segmentově zaklenutá, uzavřená mříží. Nad římsou se zvedá zvlněný štít s koulemi po stranách. Ve štukovém rámu datování 1842. Selskobarokní kaple je dokladem lidov&ea...
Kaple sv. Vojtěcha ve Lštění se také nazývá "Dobrá Voda", neboť stojí nad pramenem, ze kterého dle pověsti pil svatý Vojtěch. Původní kaple byla vystavěna pravděpodobně již v 17. století, ale roku 1725 byla postavena úplně nová kaple. Plochostropá kaple je bez vybavení se šindelovou je...
Ve středu obce Újezdec, na návsi, se nachází výklenková kaple sv. Vojtěcha. Kaple se nachází na významném urbanistickém místě. Kaple je orientována nikou k východu. Je zástupcem drobné sakrální architektury, významné zejména urbanistickým ...
Po objevení pramene v údolíčku západně od Zborova zde koncem 17. století vznikla hospoda, nevelké lázně a kaplička rozšířená brzy na kostelík. Směřovali sem poutníci považující vodu z pramene za léčivou. Věhlas Svaté Voršily jako poutního a lázeňského m&iacu...
Nachází se na dnešním východním okraji Vodňan při silnici na Týn nad Vltavou. Dříve tedy stála několik set metrů za hradbami královského města a vítala příchozí z vltavotýnského směru. Vznikla v roce 1843. V době, kdy ve Vodňanech působil agilní duchovní správce a ...
10. - 12. století Podle tradiční verze, kterou rozvíjí Jaromír Hrubý v Místopisu Řečice Kardašovy, sahají počátky osídlení města do 10. století, kdy údajně došlo k vybudování tvrze v bažinatém údolí potoka Řečice. Jejím posláním měla b&y...
Zříceniny hradu na ostrožně nad levým břehem Vltavy, mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou. Karel IV. jej založil na počátku své vlády, poprvé je zmiňován r. 1357. Pravděpodobně měl plnit úlohu správního centra královského území. Takového významu však nikdy nedosáhl a na rozdíl od jiných hradů založených Karlem IV. byla doba jeho aktivního trvání velmi krátká; již v poslední čtvrtině 14. stol. se ni...
Kašna před kostelem patří do souboru tří kamenných žulových kašen. Dvě jsou situované na náměstí, třetí se nachází mimo vlastní prostor náměstí u školy. Menší žulová kamenná kašna je z r. 1871 a nachází se ve spodní části n...
Kamenná kašna je patrně z 18. století. Kašna byla v roce 1776 přenesena z hradu Dobronice. Kašna je cenným dokladem barokní drobné architektury a je situována uprostřed prostorného náměstí.
Kamenná kašna je situována uprostřed prostorného náměstí v trojúheln&eacut...
Kamenná kašna ze 17. století. Jedna z řetězce kašen vybudovaných v městečku pro zásobování vodou. Má urbanistickou cenu jako doklad umístění na křižovatce frekventovaných cest a místě vzniku spodní městské čtvrti Chýnova. Její ztvárnění není již jen technick...
Kašna je situována v horní části protáhlého náměstí, završuje alej malokorunných jírovců. Čtyřboká žulová nádrž s okosenými hranami na dvou žulových stupních (schodech), které jsou spojovány železnými kramlemi. Plný parapet členěný vpadlý...
Kašna stojí uprostřed náměstí v parku a je napájena z umělého potoka. Na její východní straně je vytesán letopočet 1676 a rožmberská pětilistá růže. A přitom víme, že poslední Rožmberk zemřel již v roce 1611 a Frymburk s celým panstvím věnovali již v roce 1600 svému synovci Janu...
Kašna se nalézá u jižního průčelí domu čp. 38, při cestě do Českého Krumlova. Byla vytesána a sesazena roku 1861. Je čtvercového půdorysu, ze žulových ploten, zakončená římsou. Uprostřed sloup čtvercového půdorysu s okosenými hranami, zakončený profilovanou hlavicí, na ní zby...
Uprostřed Žižkova náměstí v Táboře byla vybudována v letech 1567-68 kamenickým mistrem Ondřejem ze Sušicerenesanční kašna s plastikou rytíře Ronalda, nesoucí znak města. Plastika rytíře, místními nazývána pravděpodobně podle jednoho z husitských hejtmanů K...
Kašna se nachází ve východní části protáhlého náměstí. Nádrž má osmiboký půdorys tvořený kamennými profilovanými plotnami s několikrát odstupněnou římsou provázenou oblounem. Uprostřed kašny je sloup vrcholící sochou sv. Jana Nepomuckého...
Žulová kašna z roku 1876 stojí na JZ kraji náměstí. Kašna má půdorys osmiúhelníku a vypouklé stěny. V estředu nádrže se nachází žulový pilířek s jehlanovou zakončovací deskou.
...
Kašna z konce 19. století se nachází nad horní částí náměstí proti čp. 25, kde je zasazená do zdvihajícího se terénu po jižní straně silnice. Je součástí vodovodního systému v Hořicích na Šumavě a dokladem kvalitní kamenické práce z konc...
Kašna z druhé poloviny 19. století se nachází v západní části náměstí před soutkou mezi domy čp. 13 a čp. 13. Je součástí vodovodního systému v Hořicích na Šumavě a dokladem kvalitní kamenické práce po polovině 19. století. Nevelká obdéln&aacut...
Kamenná kašna z druhé poloviny 19. století se nachází ve střední části náměstí proti čp. 10, na západ od pranýře. Je součástí vodovodního systému v Hořicích na Šumavě a dokladem kvalitní kamenické práce po polovině 19. století. Nevelká o...
Kašna s pranýřem se nalézá v centru náměstí. Na začátku II. světové války byla kašna přesunuta z centrální pozice na náměstí na místo proti čp. 43, odkud se vrátila po rekonstrukci náměstí. Podle tradice byla kašna zbudována roku 1646 z bývaléh...
Kašna na náměstí je čtvercového půdorysu, ze žulových ploten, zakončená římsou. Ve středu hranolový sloup s okosenými hranami a čtvercovou profilovanou deskou. Na ní socha sv. Floriána ulévajícího oheň. Kašna byla vytesána a sesazena roku 1861.
...
Čtyřboká žulová kašna se střdovým pilířkem s drobnou sochou sv. Floriána se nachází v jižní části náměstí. Kašna je datována rokem 1865, socha je signována "BM 1737".
...
Na místě původní dřevěné kašny z poč. 16 století postavil r. 1724 počátecký kameník Gotfried Ohnesorch kamennou kašnu. Sochu sv. Floriána zhotovil Josef Antonín Koranda z Něm. Brodu.
Jde o významný architektonický prvek parteru náměstí jako součást MPR Soběslav. Doklad barokn&i...
Kamenná obdélná kašna z 19. století se nachází ve střední části náměstí proti čp. 4, na východ od pranýře. Je součástí vodovodního systému v Hořicích na Šumavě a dokladem kvalitní kamenické práce po polovině 19. století. Nevelká o...
Kamenná kašna z konce 19. století je svou jednou stranou zapuštěná do severní části opěrné tarasní zdi bývalého hřbitova u farního kostela sv. Kateřiny a nachází se naproti domu čp. 47. Je součástí vodovodního systému v Hořicích na Šumavě a dokladem kvalitn&...
Kamenná kašna z konce 19. století se nachází východně od kostela před domem čp. 54. Je součástí vodovodního systému v Hořicích na Šumavě a dokladem kvalitní kamenické práce z konce 19. století. Nevelká obdélná kašna se nachází východně o...