Benešov (Bensen) vzniká ve 30. letech 13. století. První zmínka o názvu pochází z roku 1311 – Benessau. Jméno je pravděpodobně odvozeno od jednoho z členů rodu Michalovců Beneše Věrneho, který byl držitelem hradu Ostrý (Schaferstean) v letech 1304-1322. Tvar názvu města se postupně měnil. V Schallerově topografii z roku 1878 je pro Benešov uvedeno hned několik názvů : Bensen, Pensen, Panzen, Bensd...
Město Bílina leží v severozápadních Čechách, na hlavním silničním a železničním tahu mezi městy Most a Teplice v nadmořské výšce 207 m. Město má 16 tisíc obyvatel a rozlohu přibližně 1,5 x 2 km. Protéká jí říčka Bílina která se dále vlévá do Labe. V okolí města se nachází jeden z největších povrchových hnědouhelných dolů a řada průmyslových podniků (elektrárna, sklárny, a další). Dominantou města ...
Na rovině, která je vymezena na jihu horou Říp, na západě hradem Hazmburkem a ze severu velebným Středohořím, leží na levém břehu řeky Ohře asi 10 km jižně od Litoměřic obec Brozany nad Ohří, Obec leží přibližně na 50 0 25 ) severní zeměpisné šířky a 14 0 10 ) východní zeměpisné délky. Nadmořská výška obce je 150 m a nejvyšším bodem obce je zámek stojící na ostrohu 190 m nad mořem.
Obec je přiroz...
Chomutov leží na úpatí Krušných hor, nedaleko hranic se Spolkovou republikou Německo. Katastrální výměra činí 2 934 ha, počet obyvatel 51.651. Chomutov lze charakterizovat jako důležitý dopravní uzel a hospodářské a správní centrum okresu. Po celá desetiletí byl znám jako město těžkého průmyslu, energetiky, hutnictví a hnědouhelné těžby. Největším zaměstnavatelem jsou Severočeské doly a.s. Chomuto...
Počátek dějin města Jirkova není příliš jasný a je kladen do poslední třetiny 13. století. Avšak tvrzení, že byl Jirkov v roce 1269 založen z podnětu krále Přemysla Otakara II., v jehož zájmu byla kolonizace lesů v pohraničních horách, není ničím podloženo. Kolem roku 1300 zde však už stál gotický kostelík, neboť Jirkov skutečně vznikl jako kolonizační ves na česko-saském pomezí. Kroniky se o zdej...
Město Kadaň - Osídlení kadaňské kotliny, jejíž osou je životodárná Ohře, sahá do velmi dávné minulosti. Během staletí temného a neznámého dávnověku se zde střídala řada etnických skupin a rozličných kultur. Archeologické nálezy dosvědčují na Kadaňsku např. kulturu knovízskou (Úhošť 13. - 18. století př. Kr.), bylanskou, halštatskou (Úhošť, Kadaň - Jezerka, 7. - 6. století př. Kr.) a také kulturu l...
Osada pod Krušnými horami, německy nazývaná Kosten, je zmiňována od roku 1394. V mladším období byla součástí bílinského dominia, jehož majitelé - Lobkovicové - zde v 18. století zřídili správu svých lesů. Do vsi, která měla před polovinou 19. století zhruba 500 duší, přicházeli po polovině 19. století v souvislosti s rozvojem průmyslu z vnitrozemí četní Češi (skláři a horníci). Za první republiky...
Dnešní Krupka převzala název starého historického horního městečka a zahrnuje v sobě další, původně samostatné obce a osady Vrchoslav, Bohosudov, Maršov, Unčín, Soběchleby a Nové Modlany a horské Fojtovice, Habartice, Mohelnici a Horní Krupku. Pokrývá rozlehlé katastrální území (4 687 ha) s velkými výškovými rozdíly. Zatímco Bohosudov leží v nadmořské výšce 262 m, Komáří vížka tvoří jeden z vrchol...
Příhodná poloha labských teras lákala k trvalému osídlení již od mladší doby kamenné (asi 4500-3600 let př.n.l.). Stopy osídlení nalézáme především na Dómském vrchu, kolem Dlouhé a Vavřinecké ulice, mezi ulicí Michalovickou a Kamýckou a mezi Českolipskou a Žitenickou ulicí. Ve 4.-1. stol.př.n.l. se zde usídlili Keltové, kteří byli později postupně vytlačováni Germány. V závěru období tzv. "stěhová...
Litvínov je třicetitisícové město ležící na jižním úpatí mostecké části Krušných hor, které mu tvoří přirozenou dominantu. Jeho polohu určili již ve středověku lidé, kteří si založili usedlosti podél toků Divokého a Bílého potoka v blízkosti cest kopírujících úpatí Krušnohoří od východu na západ a prostupujících krušnohorskými svahy ve směru do Saska. Jako ves s kostelem byl Litvínov stabilizován ...
Lovosice se v archivních dokumentech poprvé uvádějí 12. dubna 1143 jako ves patřící strahovskému klášteru. Toho dne ji věnoval kníže Vladislav II. spolu s obcí Žernoseky strahovským premonstrátům, které povolal ze Steinfeldu. Poté se vystřídala na Lovosicích řada majitelů, mezi nimiž můžeme jmenovat např. rod Valdštejnů, který byl pro Lovosice velice významný. Dvorní komoří císaře Rudolfa II. Adam...