V letech 1575-1582 byl Adamem Slavatou z Chlumu vystavěn pětikřídlý renesanční zámek. Avšak v 19. století musela být tři křídla stržena, a tak se do dnešního dne dochovalo jen severní křídlo a část středního, pokrytého sgrafity a se zazděnými arkádami.
Po roce 1945 b...
Samotný zámek stojí v komplexu empírových budov bývalého dvora. Jedná se o jednopatrovou budovu obdélníkového půdorysu s mansardovou střechou vrcholící drobnou věžičkou. Ze severní strany zámku vystupuje kněžiště zámecké kaple. Nyní je zámek od zemědělsk&eac...
Původně barokní zámek byl postaven na místě tvze roku 1546. V průběhu 19. století byl rozšířen a upraven v duchu pseudorenesance. V roce 1920-21 zde trávil určitý čas T. G. Masaryk. Budovu zámku obklopuje rozhlehlý park, který byl od roku 1800 významným arboretem a botanickou zahradou, jednou z nejstar&sca...
Zámek tvoří obdélná jednopatrová budova s vížkou na střeše, zachovanou kaplí a freskovou výzdobou. Zámeček byl v 1. pol. 18. stol. přestavěn z panského domu. V interiéru se dochovaly fresky znázorňující výjevy ze života sv. Anny a Jáchyma, Abraháma, Izáka a da...
Uprostřed vsi stojí v areálu zemědělského statku zámek. Patrová obdélniková budova, postavena po roce 1836 v místech původního raně barokního zámku je v soukromém vlastnictví, slouží bytovým účelům a je nepřístupný....
Hostivický zámek postavila hraběnka Johana Eusebie Barbora Caretto-Millesimová v letech 1689-1697 jako jednopatrovou raně barokní stavbu. Do současné podoby dvoupatrové budovy s centrální halou procházející od prvního patra až po střešní nástavec zámek přestavěla Anna Marie Franti&scar...
Zámek vznikl na přelomu 17. a 18. století, kdy Anna Marie vévodkyně Toskánská nechala původní tvrz upravit na barokní zámek. Objekt je tvořen dvěma budovami, z nichž východní má zachované barokní prvky. Západní část prošla novodobou úpravou. Nyní je z&aac...
V místě, kde kdysi stával dvůr českých královen, připomínaný roku 1319, postavili Černínové v době kolem roku 1696 lovecký dům podle plánů G. B. Alliprandiho. Podoba zámečku se nezachovala....
Areál zámku s kaplí, hospodářskými staveními a ohradní zdí. Původ zámku z poč. 17. stol. Ve 40. letech 18. stol. celkově přestavěn. Z té doby i vstupní portál s bohatou sochařskou výzdobou. Kaple sv. Floriána a hospodářské objekty z 1. pol. 19. stol.
V jádru barokní z&aa...
Zříceniny hradu, postaveného patrně v l. 1426-27 husitským hejtmanem a stoupencem Žižkova odkazu Janem Roháčem z Dubé, na ostrožně nad Vrchlicí u Chlístovic. Měl velmi krátké trvání, zanikl po vojenské akci již r. 1437. Podle písemných pramenů se mělo jednat o dlouhé, čtyřměsíční...
Málo známé, převážně terénní pozůstatky po hradu na ostrožně nad soutokem Mnichovky se Sázavou nedaleko Senohrab, v sousedství hradu Zlenice. Podle archeologických nálezů existoval již ve 13. stol., písemné zprávy o něm mlčí a neznáme tak ani jeho jméno. Protože se nacházel přímo naproti Zlenicím, mohly spolu oba hrady souviset a Hrad u Čtyřkol by mohl být první fází či předchůdcem hradu Zlenice...
Zříceniny hradu zbudovaného na přelomu 13. a 14. stol. nad ústím Mnichovky do Sázavy (poblíž dnešních Senohrab) pány z Dubé. Poprvé je zmiňován k r. 1318, založen byl nedlouho předtím kolem r. 1300; zpustl po r. 1460 za vojenských akcí poděbradských válek, jako zbořený se...
Ves Neprobylice se připomíná poprvé r. 1316, kdy se tu uvádí Michal z Neprobylic. První zpráva o zdejší tvrzi, které se říkalo Hrádek, je až z r. 1552, kdy na ní Jiří Neprobylický z Neprobylic při sňatku daroval své manželce 200kop grošů. Vznik tvrze však spadá zře...
Částečně dochovaný hrad v horní části města, nad Vlašským dvorem v blízkosti jezuitské koleje. Vznikl v letech 1410-1415 jako objekt na hranici mezi hradem a opevněným městským palácem. Za husitských válek byl poškozen, po následné obnově koncem 15. stol. prošel výraznou přestavbou v 1. pol. 17. stol. Poté byl využíván jako jezuitský seminář, škola a v současné době slouží jako muzeum....
Tvrz byla postavena koncem 14. století Peškem z Kutné Hory, opevnění z 15. století. V 18.století byla polygonální bašta při vstupním mostu upravena na tzv. kapli....
Zaniklý hrad na vrcholu Velkého Blaníka u Louňovic pod Blaníkem, nedaleko Vlašimi. Připomíná se na počátku 15. stol. r. 1404, r. 1420 se již mluví pouze o hoře. Velké kamenné valy po pravěkém hradišti byly zřejmě zčásti využity i při stavbě středověkého, převážně dřevěného hradu...
Barokní obdélný zámek s vížkou na střeše byl postaven r. 1709 na místě původní tvrze ze 16. století. Ve velkém sále se dochovaly fresky, které jsou inspirované postavami svatých.
Nyní se zde nachází obecní úřad.
...
Přízemní stavba obdélného půdorysu z konce 18. století je kryta mansardovou střechou. V r. 1945 byla ze zámečku, který dříve sloužil jako sirotčinec či sklad loutek, odstraněna věž s hodinami.
...
Zámek JABLONNÁ nad Vltavou byl postavem v první polovině 18. Století, patrně na místě starší vodní tvrze a prošel úpravami ve druhé polovině 19. století, které mu daly současnou neoklasicistní podobu. Z doby této poslední ucelené úpravy pochází litinové sloupy, tepané zábradlí a sochy v zámeckém parku. Tyto figurální plastiky s názvy Loutnista, Lovec, Flora, Podzim a Zima jsou dílem německého soch...
Zpráva o Jemništi pochází z roku 1381. V té době bylo panství v majetku Beneše z Cimburka, který se podle zdejší vsi začal psát z Jemniště. Panským sídlem tehdy pochopitelně nebyl tento zámek, ale tvrz obklopená vodním příkopem, která se dodnes nachází...
Zřícenina hradu se nachází na skalce obtékané Vůznici, na červené turistické značce (odbočka na trase mezi myslivnami V Koutech a Skalka). Na vrcholu skalky stála malá obytná věž a pod ní dvoj nebo tříprostorový palác. Opevnění se nacházelo pouze před vstupem do paláce a pravděp...
Hrad Jenštejn je kulturní památkou středověké architektury. Byl založen ve 14. století arcibiskupem Janem z Jenštejna. Hradní zřícenina je situována do středu dnešní obce Jenštejn rozložena na skalním výchozu, jehož dominantou zůstala kulatá, 22 metrů vysoká věž. Současným ...
Stopy po gotickém hradu u Senohrab nad údolím Mirošovického potoka a Mnichovky. Založen patrně za vlády Karla IV. jako výstavný šlechtický objekt, poprvé zmiňován r. 1377. Zanikl zřejmě podobně jako blízké Zlenice v době poděbradských válek, v letech 1525 a 1554 je připomínán jako pustý. Areál výrazně poškozen při stavbě železniční tratě, která jím dnes prochází.
Přístup: z nádraží Senohraby asi ...
Významnýž raně barokní zámek z l. 1654-1706, zbudovaný na místě středověké tvrze, doložené k r. 1453. V l. 1739-44 objekt vrcholně barokně přestavěn podle návrhu arch. Davida Schatze. V l. 1766-71 přestavba jižního křídla. Od poloviny 19. stol. interiéry zámku upravovány na postupně se rozšiř...
Za třicetileté války (1618 - 1648) byla ves Jirny, která se v té době ještě skládala z tzv. Horních a Dolních Jiren (Jiřence), švédským vojskem takřka zcela zničena. Stejně tak bylo zpustošeno i její okolí. Blízká ves Žák zcela zaniká, mizí rozdělení Jiren na obě části a zaniká i jirenská tvrz. Asi v polovině 17. století byl vrchností (zřejmě za hrabat Stubicků z Königsteina) postaven západně od ...
Původní sídlem kácovských pánů byl tzv. Pustý hrad, gotická tvrz, která zanikla asi v 16. století a nachází se na skalním ostrohu cca 2km od centra Kácova. Dnešní zámek v centru obce dala postavit na místě starší renesanční stavby kněžna Anna Marie Františka Toskánská v letech 1727 - 1735.
JAK SE K NÁM DOSTANETE
Autem: dálnice D1, exit 49 Kácov, Vlašim. Dále 5 km po silnici II/125 směr Uhlířské...
Mezi nejstarší památky v obci patří jednoznačně objekt bývalé tvrze na břehu Kamberského rybníka. Tvrz byla založená ve 13.století pány z Landštejna, ale už v polovině 15 století zpustla a znovu byla obnovena až na konci 15 století. Stála až do roku 1785, kdy byla přestavěna na faru, která ovšem v roce 1869 vyhořela. K její rekonstrukci došlo v roce 1871. V objektu se zachovaly pozůstatky původní ...
Nevelké pozůstatky po gotickém hrádku na ostrohu nad Karlickým údolím SZ od Dobřichovic. Založil jej r. 1358 Karel IV. k ochraně blízkého Karlštejna, první zpráva o něm však pochází až z r. 1400. R. 1422 byl dobyt a od té doby pustl. Zachovaly se malé zbytky základových zdí a šíjový příkop. – Podle legendy zde nocovaly ženské návštěvy Karlštejna, které podle domnělého nařízení Karla IV. nesměly zů...
Karlštejn je nejvýznamnějším českým hradem i jedním ze symbolů českého království. V roce 1348 ho nechal vybudovat ve třech výškových úrovních český král a císař Svaté říše římské Karl IV. Nejnižší stupeň zaujímaly světské prostory obývané císařem, jeho manželkou a družinou, představující obec pozemšťanů. Na druhém stupni byl postaven kostel Panny Marie a s ním úzkou chodbou spojená soukromá kaple...
Dnešní podoba barokního zámku z roku 1705 je dílem K. Dienzenhofera. Ten jej stavěl podle představ břevnovských benediktýnů, kterým nevyhovoval starý zchátralý renesanční objekt. Je to patrová trojkřídlá budova na půdorysu písmene U, s věžičkou uprostřed středního traktu a slep&...
Zámek Klášter Hradiště nad Jizerou je trojkřídlá patrová budova se 2 věžemi na jižní straně, k níž přiléhá terasovitá zahrada se zachovanou hranolovou věží. Při rozsáhlé přestavbě na pivovar byla zničena většina původní renesanční výzdoby a zámek ztrati...
Postaven na místě tvrze připomínané v 2. poloviny 14. století, často měnil majitele. Roku 1703 uváděn jako nedostavěný, po požáru v roce 1827 přestavěn a v 2. polovině 19. století upraven....
První zmínka o zdejší vsi je již z roku 1289, ale prvního majitele známe až z roku 1440, kdy je vlastní Petřík ze Solopisk. Dalším majitelem byl Jan ze Solopisk – 1482 a od roku 1500 Jan z Libodřic , který se pak nazýval Jan Klucký z Libodřic. Někdy v tomto období zde vzniká tvrz. Ta je...
Gotický hrad z 1. pol. 14. stol. na pískovcovém ostrohu nad Pšovkou nedaleko Mšena. Vystřídal mnoho majitelů, pobořen za husitských válek r. 1426; r. 1544 se již sice uvádí jako pustý, byl však ještě částečně udržován a teprve na konci 30-leté války byl na císařův rozkaz ponechán svému osudu, aby nemohl být vojensky zneužit. Podle pověstí zda sídlili loupeživí rytíři vedení Petrovským. V l. 1911-1...
Kolešovice jsou poprvé připomínány k roku 1318 jako sídlo vladyky Vojslava z Kolešovic. Ten také pravděpodobně nechal postavit ve vsi tvrz. Vladykům z Kolešovic patřil majetek do roku 1396, kdy ho získali Kolovratové a po nich, roku 1541, Jeroným Hrobčický z Hrobčic. Ten nechal starou tvrz přestavět v renesančním slohu na pohodlnější sídlo. V březnu 1707, kdy byl majitelem panství Jan Ferdinand No...