Zámek vznikl renesanční přestavbou původní gotické tvrze. Další výraznější úpravy provedli Černínové podle návrhu Františka Kaňky v roce 1720. Po dokončení vznikl lovecký zámeček. V roce 1778 objekt vyhořel a ještě v témže roce začala výstavba nov&eacut...
Zámek Hostačov se nachází na okraji Vysočiny mezi městy Kutná Hora a Havlíčkův Brod. Neuspěchaná atmosféra zámku nabízí odpočinkové ubytování ve skutečných zámeckých komnatách, které jsou dobově vybaveny, abyste si mohli dopřát ten správný záme...
Původní barokní zámek, přestavěný pseudogoticky a secesně J. Vejrychem v letech 1906-7.
V parku barokní plastika Čtyři roční období z roku 1751 a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1732. K významným kulturním památkám obce patří již zmíněné slovanské hradiště. Dalš...
Patrový zámeček vznikl v roce 1903 přestavbou původní barokní kaple sv. Vavřince pocházející z 18. století. V minulosti opodál stála také tvrz, která však sloužila nejprve k hospodářským účelům a později byla upravena k bydlení. V roce 1975 byla zbourána.
...
Významnýž raně barokní zámek z l. 1654-1706, zbudovaný na místě středověké tvrze, doložené k r. 1453. V l. 1739-44 objekt vrcholně barokně přestavěn podle návrhu arch. Davida Schatze. V l. 1766-71 přestavba jižního křídla. Od poloviny 19. stol. interiéry zámku upravovány na postupně se rozšiř...
Objekt byl postaven jezuitským řádem v roce 1667 na místě zbouraného renesančního objektu. Po zrušení řádu zámek sloužil v letech 1778-90 jako polní nemocnice. Následně jej koupil Ludvík z Levenau. Až do roku 1945 zámek vlastnil rod Eichhoffů. Po skončení 2. světové války začaly b...
Zbytky přemyslovského hradu Fürstenvalde najdete na Zámecké hoře, která se vypíná nad západním okrajem města Vrbna pod Pradědem v nadmořské výšce cca 800 metrů nad mořem v bývalém okrese Bruntál. Hrad byl pravděpodobně vybudován ve 14. století, přesněji kolem roku 1348. Kolem roku 1421 v době rakousko-uherských válek zničen. Kolem celé Zámecké hory vede červeně značená naučná stezka. Do dnešního...
Pustý hrad neboli Veisenštejn se nachází západně od Vrbna pod Pradědem a severně od obce Bílý Potok. Hrad stál na osamoceném skalním útvaru na strmém levém břehu Bílého potoka. Hrad byl pravděpodobně postaven v druhé polovině 13. století a do dnešních dnů se dochovaly jen části zdiva, vytesaný otvor ve skále a část příkopu, vybudovaného u úpatí skály. Zřícenina hradu je volně přístupná veřejnosti....
Chřibský hrádek - Nevelké zbytky skalního hrádku se dochovaly na strmém ostrohu nad údolím Doubického potoka asi 300 m východně od bývalé hájovny U Sloupu, stojící při silnici z Doubice do Dolní Chřibské. Hrádku se v minulosti říkalo Karlštejn nebo Pustý zámek, ale jeho skutečné jméno není známé a dnes se proto nejčastěji označuje jako Chřibský hrádek.
Protože se o hrádku nedochovaly žádné histor...
Hrad Krásný Buk - stával asi 0,5 km západně od stejnojmenné osady, která je dnes součástí Krásné Lípy. Jeho sporé zbytky se dochovaly na nevýrazném zalesněném návrší, které vybíhá od osady Sněžná nad severní okraj údolí říčky Křinice a dříve se označovalo jako Zámecký vrch. O založení hradu se nezachovaly žádné zprávy, ale pravděpodobně vznikl ve druhé polovině 13. století. Jeho zakladatelem mohl ...
Sokol je výrazná znělcová kupa (593 m) západně od Petrovic se zbytky středověkého hradu. Na jejím severním svahu je u odbočky na hrad upravená nepříliš vydatná Kočičí studánka a v okolí jsou patrné staré jámy po těžbě železné rudy. Nedaleko odtud stojí u boční cesty kamenný pomníček lesního adjunkta Vincence Stoye, který zde byl v roce 1878 zastřelen pytlákem. Na jižním svahu kopce je ve vzrostlém...
Zřícenina Nový Hrádek - Přímo u řeky Dyje, která tvořila jednu z os pravěké kolonizace, se na dnešním novohrádeckém území usazovali první osídlenci již v mladší době kamenné, to je někdy od šestého tisíciletí před naším letopočtem. Nasvědčují tomu příhodné terénní předpoklady mohutného říčního meandru, ale i náhodné nálezy kamenných industrií. Pravěká osada, v níž v době asi před šesti tisíci let ...
Zříceniny hradu na pískovcové skalce u Blíževedel. Vznikl již ve 2. pol. 13. stol., byl církevním majetkem; písemné prameny jej poprvé uvádějí r. 1334. Po koupi sousedního Helfenburku pražským arcibiskupstvím r. 1375 ztratil význam a později byl využíván jen jako karcer, tj. vězení pro provinilé kněze. Zanikl v 15. stol., pravděpodobně v důsledku poškození za husitských válek. Slabší zdi přiléha...
Hradiště Hůrka bylo vybudováno jako ústředí přemyslovské knížecí moci a správy v době po osídlení Plzeňska Slovany, k němuž došlo o něco později než ve středních Čechách. Pochází z konce střední a z mladší doby hradištní. Vzniklo v 10.století při obch...
Nad levým břehem Vltavy nedaleko Českých Budějovic skromné terénní pozůstatky převážně dřevěného hrádku ze 13. stol., opuštěného snad již kolem r. 1290; historické zprávy o něm mlčí, po r. 1261 se pouze krátce připomínají Albert a Beneš z Boršova. Dochován rozs&aac...
Raně gotický hrad ze 13. stol. nad stejnojmenným městem; poprvé se připomíná r. 1222. Za tažení proti odbojným moravským feudálům jej r. 1312 dobyla a pobořila vojska Jana Lucemburského, hrad však byl obnoven. Znovu jej poškodily rozbroje mezi markrabaty na konci 14. stol. Přestavěného a rozší...
Rozsáhlá zřícenina vodního hradu z 1. pol. 14. století (poprvé zmiňován r. 1356) blízko Chotovin u Tábora. Za husitských válek jej neúspěšně obléhalo táborské vojsko r. 1434. Počátkem 16. stol. rozšiřován, opuštěn před r. 1623, kdy se prodával již jak...
Lokalita se nachází na skalnatém výběžku náhorní plošiny nad levou stranou údolí Nedveky v lesní trati V borovinách. Okrajová poloha hradu způsobila, že jeho staveniště bylo nutno od zmíněné plošiny oddělit obloukem valu a příkopu. Na severovýchodě byl příkop &scar...
Nevelké zříceniny hradu nad levým břehem Sázavy u Komorního Hrádku. První zmínka je z r. 1318, k r. 1356 se připomíná jako majitel Čejchan z Hrádku; na poč. 15. stol. se stal hrad sídlem loupežného rytíře Jana Zoula z Ostředka, r. 1404 byl obležen a dobyt zemským vojskem a následně zbořen. Zoul byl popraven a vzhledem k tomu, že se jednalo o exemplární případ, nepovolil král Václav IV. obnovu hr...
Výrazné pozůstatky po hradu blízko Olomučan na Blanensku. Podle keramických nálezů existoval již ve 2. pol. 13. stol., první zmínka o něm pochází z r. 1346. Zanikl nejspíš za husitských válek nebo krátce před nimi, naposledy r. 1437 se připomíná Jan Bidlo z Olomučan. Dochovaly se fragmenty zdiva paláce a věže (pravděpodobně čtverhranné nebo válcové s břitem) a další reliéfní pozůstatky. Tradice ...
Renesanční zámek vznikl po roce 1535 přestavbou původního hradu, který připomíná válcová hláska. Od 12. století do roku 1948 (s výjimkou asi dvousetletého období od husitských válek do bitvy na Bílé hoře) patřil hrad s okolním panstvím pražským biskupům.&nbs...
Zříceniny hradu, postaveného kolem pol. 14. stol., na návrší nad obcí (nad údolím Svratky). Zmiňován r. 1358, zbořen po r. 1519, r. 1588 prodáván jako pustý. Patřil mezi hrady s plášťovou zdí, jejíž část se zachovala. V sousedství byl později vybudován architektonicky nevýrazný zámek (dnes sídlo obecního úřadu); kolem hradu se nachází parčík, při jehož úpravách byly zplanýrovány okružní příkopy a ...
Nad Lužnicí nedaleko Bechyně rozsáhlé zachovalé zříceniny hradu z 1. pol. 14. stol., jimž dominuje mohutný bergfrit. K rozšíření zejména obytných a reprezentačních prostor došlo při pozdně gotické přestavbě. Na konci 17. stol. se staly Dobronice majetkem pražských jezuitů, kteří je už&...
Zříceniny hradu na nevýrazné ostrožně nad řekou blízko Benátek nad Jizerou. Založen kolem r. 1265, jeho stavba trvala poměrně dlouho; v l. 1313-1314 přestavěn posledním pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Za husitských válek r. 1424 a později znovu r. 1448 vypálen, dále však sloužil jako panské sídlo. Tuto funkci po r. 1520 převzal zámek v Benátkách nad Jizerou a Dražice zpustly, jako pusté se...
Zřícenina hradu na vápencové skále u stejnojmenné obce v Moravském krasu. Hrad zaujal velké ploché skalní bradlo se sráznými boky s velmi dobrou možností obrany. Poprvé se uvádí r. 1278, za husitských válek na rozdíl od mnoha blízkých hradů nebyl zřejmě v&ya...
Terénní pozůstatky šlechtického sídla, zbudovaného snad ve 13. století jako tzv. kolonizační provizorium.
Hrádek mohl náležet nejstaršímu horizontu šlechtických hradů nižší kvalitativní úrovně. Přestože je tato skupina velmi málo poznaná, provedený a...
Pískovnou poškozené zbytky hrádku na ostrožně nad Řetickým potokem, mezi Lázněmi Bělohrad a Šárovcovou Lhotou. V písemných pramenech se nevyskytuje, podle archeologických nálezů existoval od pol. 13. stol. do první pol. 14. stol. Měl dvoudílnou dispozici; původní podoba je však vzhledem k novověké destrukci velké plochy hradu obtížně čitelná. Spíš než lokalita samotná tak za vidění stojí nádraží v...
Zřícenina hradu v málo obvyklé poloze na nevysoké skalnaté vyvýšenině uprostřed lesů spolu se základy podhradního dvora na navazující ploché náhorní rovině, nedaleko Horní Cerekve. Počátky jsou zamlžené, v písemných pramenech se objevuje až k r. 1358. Zřejmě nepřečkal husitské války, pobořen mohl být v souvislosti s bitvou u nedalekých Horních Dubenek, k níž došlo r. 1423, a následně zpustl.
...
Hrad Jenštejn je kulturní památkou středověké architektury. Byl založen ve 14. století arcibiskupem Janem z Jenštejna. Hradní zřícenina je situována do středu dnešní obce Jenštejn rozložena na skalním výchozu, jehož dominantou zůstala kulatá, 22 metrů vysoká věž. Současným ...
Zřícenina raně gotického hradu z konce 13. stol. na osamělé kupě u Černé Vody ve Slezsku. Vystavěli jej odpůrci vratislavského biskupa, nebo mu hrad přímo zabrali. Kolem r. 1300 biskupovi navrácen, v té době byl správním střediskem kraje. Když se jej v r. 1441 zmocnil dobrodruh Zikmund Rachna, oddíly biskupa hrad následně dobyly a Zikmund a jeho bratr podstoupili mučednickou smrt. Provizorně opr...
Nevelké pozůstatky po gotickém hrádku na ostrohu nad Karlickým údolím SZ od Dobřichovic. Založil jej r. 1358 Karel IV. k ochraně blízkého Karlštejna, první zpráva o něm však pochází až z r. 1400. R. 1422 byl dobyt a od té doby pustl. Zachovaly se malé zbytky základových zdí a šíjový příkop. – Podle legendy zde nocovaly ženské návštěvy Karlštejna, které podle domnělého nařízení Karla IV. nesměly zů...
Zříceniny hradu na ostrožně nad levým břehem Vltavy, mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou. Karel IV. jej založil na počátku své vlády, poprvé je zmiňován r. 1357. Pravděpodobně měl plnit úlohu správního centra královského území. Takového významu však nikdy nedosáhl a na rozdíl od jiných hradů založených Karlem IV. byla doba jeho aktivního trvání velmi krátká; již v poslední čtvrtině 14. stol. se ni...
Terénní pozůstatky po hradu na nevysoké, ale strmě spadající ostrožně nad řekou Trnávkou v obci Březina nedaleko Hořepníka. Hrad je zmiňován v letech 1299 a 1334, existoval ale již za Přemysla Otakara II.; nazýván byl také Hořepník. Opuštěn po r. 1442, jako pustý se připomíná již r. 14...
Hrad vznikl v první čtvrti 14. století v místech, kde v 10. století stávalo slovanské hradiště. Rozsáhlé zříceniny gotického hradu, nesprávně označovaného také jako Sukoslav. Nedlouho poté, co pánové z Oseka v roce 1333 hrad dostavěli, koupil jejich sídlo markrabě moravsk...
Zříceniny hradu na skalnatém hřbetu v krčku meandru potoka Mastníku, blízko Radíče. Poprvé se připomíná k r. 1369, nalezená keramika však dokládá jeho existenci již ve 13. stol. Zanikl na přelomu 15. a 16. stol., r. 1541 se uvádí poprvé jako "zámek pustý"....
Skromné pozůstatky po hradu na vysokém kopci poblíž Lomnice nad Popelkou. Podle nalezené keramiky založen v průběhu 1. pol. 14. stol., r. 1442 dobyt a již r. 1462 se uvádí jako pustý. Oválný obrys je vymezený příkopem a valem. Zvláštností hradu je úzká, do skály vytesaná podzemní chodba, která přechází v hlubokou šachtu. Její účel není jasný, snad souvisela se zásobováním hradu vodou.
...
Zříceniny hradu ve vrcholové poloze nad soutokem Oslavy a Chvojnice nedaleko Mohelna. Poprvé připomínán r. 1367, založen byl nedlouho předtím; na poč. 15. stol. se stal sídlem loupežné družiny, která odsud delší dobu plenila okolí. Pokus o dobytí znojemskými měšťany r. 1409 skončil neú...
Jedna z nejpůsobivějších hradních zřícenin, druhý nejvýše položený hrad v Čechách na výběžku hory Strážný nad Zlatou stezkou, nedaleko Strážného. Králem založený hrad se poprvé připomíná r. 1359, svou strážní funkci plnil až do pol. 16. stol.; jako pu...
Terénní zbytky skalního hradu na pískovcové skále nedaleko Zahrádek u České Lípy. Psané dějiny se o něm nezmiňují, založen byl zřejmě králem již v první pol. 13. stol. a patřil tak patrně k nejstarším českým hradům; zanikl ještě ve 13. stol. Z částečně dřevěného objektu zbyly náspy a místnosti tesané ve skále. Podle novějších poznatků byl objekt spojen se jménem Frýdlant mylně a dnes bývá označo...