Postavený v 1. polovině 18. století Strahovským klášterem pro občasný pobyt příslušníků kláštera a jako sídlo hospodářského úředníka. Klášteru náležel do roku 1850....
Postaven roku 1764 olomouckým augustiniánským klášterem. Po zrušení kláštera roku 1784 se vystřídalo několik majitelů, až v 2. polovině 19. století v něm byla zřízena škola a klášter německého řádu sv. Hedviky.
Dvoukřídlá patrová budova s bohatěji zdoben&ya...
Zřícenina hradu leží na jižním okraji vesnice. Patrový hrádek a ves jsou připomínány k r. 1259. V tomto roce je uváděn jako držitel Cuzkraj ze Žerotic. Tvrz se poprvé výslovně připomíná v r.1358, kdy ji Adam ze Žerotic prodal Benešovi z Weitmile. Ten rozšířil tvrz natolik, že je pak v pramenech označována jako hrad.Rod z Weitmile držel tvrz až do r.1512, kdy ji prodal a majitelé se pak střídali - ...
Jako své sídlo si nechal Hans Huber postavit tzv. nový zámek koncem 19. století. Je to obdélná budova v pseudobarokním slohu s okrouhlou věží a několika štíty. Ve 30. letech 20. století zde sochař Josef Siegel vytvořil výzdobu interiérů. Od roku 1983 zámek chátrá a je veřej...
Zámek představuje mimořádně cenný objekt vzniklý z původní gotické tvrze ze 14. století. Nynější podoba pochází z renesanční přestavby ze 16. století a barokní úpravy kolem poloviny 18. století. Z renesanční stavební fáze pochází řada cenných a...
Kyjovice původně náležely premonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce, později přešly do světských rukou - v 15. století jako klášterní leno, v roce 1537 jako alodní statek, v 16. století na nějaký čas k bíloveckému panství. Od roku 1669 již patřil kyjovický statek baro...
Postaven v pozdně barokním slohu na počátku 18. století Františkem Filipem z Hodic. V letech 1755 - 1773 náležel jezuitské koleji v Opavě, pak studujícímu fondu. V roce 1810 koupili panství Tencziové a upravili zámek klasicisticky (fasády a interiéry). Dalšími majiteli byli Arcové a nakonec v letech 1888 - 1945 Razumovští.
Dnes je v zámku dětský domov....
Tvrz vybudovali v 1. polovině 16. století Tvorkovští z Kravař. V 2. polovině 17. století za pánů z Vrbna přestavěna v barokní zámek. Jeho držitelé se často měnili, v roce 1742 až 1920 náležel k Prusku....
Vybudovali ji po roce 1541 Tvorkovští z Kravař. V roce 1692 ji získali Kalkreuthové a změnili ji nejprve na hospodářskou budovu a později v poddanskou usedlost....
Panské sídlo ve Velkých Heralticích se vyvíjelo od 3. čtvrtiny 13. století.
Vojslav z Lublic a Heraltic, prvně zmiňovaný k roku 1225, vystavěl hrad bergrifového typu, sestávající se z mohutné obranné věže, dvoupatrového paláce se sklepením a z hradby, uzavírající areál přibližně obdélného půdorysu. Významnější než pozdně renesanční přestavba hradu, k níž došlo na konci 16. století, byly adaptace ...
Zámeček dal pravděpodobně přestavět ze starého viničního stavení po roce 1768 pražský měšťan J. Štembera. Před rokem 1836 ho koupil J. Lendecke a přeměnil ho na cukrovar. Od roku 1890 zde byl chudobinec.
Patrová stavba obdélného půdorysu na severní straně návrší. Severní průčelí bohatší s bočními terasami, uprostřed rizalit v 1. patře s arkádami, zakončený trojúhelníkovým štítem. Na hřebeni mansa...
Pseudogotický zámek Hradiště se nachází na jihovýchodním okraji města Blovic, na ostrožně vymezené řekou Úslavou a Komoranským potokem. Původní gotická tvrz zde stála již na konci 15. století. Její zbytky se zachovaly v suterénu v místě dnešního vstupu do objektu. ...
Zámek uprostřed vsi postavili v 2. polovině 16. století Chroustenčtí z Malovar. Po Bílé hoře jako konfiskát připadl Collaltům. Ti zámek změnili v sídlo správy panství, sami zde však nepobývali. Na počátku 18. století byl upraven barokně....
Strážní hradiště kultury knovízské z poč.tisíciletí př.n.l.
Hradiště ve Velichově nebylo dosud systematicky zkoumáno. ( Čtverák, V., Lutovský, M, Slabina M., Smejtek, L., 2003) Z Velichova je zatím publikován keramický materiál ze sběrů N. Maška a J. Koudelky z roku 1955. Sběry b...
Na místě původně středověké tvrze postaven roku 1602 šlechtickým rodem Valkounů renesanční zámek. Do dnešní podoby přestavěn v 1. polovině 19. století....
Obec Horní Libchava se táhne podél potoka kdysi zvaného Libchava a pokračuje další obcí již od středověku odlišenou jako Dolní Libchava. Mezi oběma vesnicemi stojí na jihovýchodním okraji Horní Libchavy zámek, kdysi sídlo samostatného dominia. V nejstarších dob&...
[SK]
Dnes už na území mesta Žilina, na križovatke významných historických ciest a na sútoku Váhu a Kysuce stojí Budatínsky zámok. Je výrazný svojou okrúhlou obytnou vežou z 2.polovice 13.storočia, ktorá bola pôvodne pozorovateľňou v sústave pohraničných pevností. Po pamiatkovej obnove sú v Budatínskom zámku umiestnené expozície Považského múzea príťažlivé najmä exponátmi z histórie slovenského dr...
[SK]
Hrad v Starej Ľubovni je jedným z pôvodných hraničných hradov na severe bývalého Uhorska.Jeho základy sú z konca 13.storočia a až v 14. storočí sa spomína mohutná ústredná veža s opornými múrmi. Dnes tu má sídlo a svoje expozície vlastivedné múzeum, v p...
Zámek v horní části vsi, barokní z r. 1654, přestavěn r. 1724 a 1883. Po 2. světové válce rehabilitační odbočka pražské léčebny neuróz, po r. 1989 zámek vrácen původním majitelům (rodina Šimonkova)....
Bílovice byly dlouhou dobu lenním statkem olomouckého biskupství, jak o tom svědčí již první zmínka v roce 1256, kdy Bílovice biskup Bruno ze Schauenburka udělil Helembertovi de Turri. Spolu s Biskupicemi bylo léno uděleno také roku 1274 Heidenreichovi z Domašova. Poté ves vlastnili místní vladykové, z nichž se v roce 1298 připomíná Heřman z Bílovic. Ve 14. a 15.století patřily Bílovice rodu Kužel...
Zámek ve stylu ranného baroka byl podle dochovaných pramenů dostavěn kolem roku 1680. Datum zahájení stavby není přesně známo. Nový zámek vyrostl na ruinách starého zámku, který byl zcel zchátralý a neobyvatelný. Podle návrhu Luca di Rossi z Pisy měl mít podobu čtverce, jehož tři strany měly tvořit budovy a severní, volná strana, měla být uzavřena mohutnou mříží. Středem celé stavby měla být upro...
V místech zámku stával gotický vodní královský hrad, jehož hlavní obrannou linii tvořila řeka Morava a její ramena. Doložen rokem 1286 (tehdy byl nazýván i Stenice). Od 14. století často dáván do zástavy.
Dnes je zde městský úřad....
Předchůdcem hradu bylo nedaleké výrazné hradiště Příkopy. První zmínka o Rýzmberku z roku 1279, kdy se po hradu nazývá Děpolt, zakladatel rodu Švihovských z Rýzmberka. Bohaté a pohnuté dějiny Rýzmberka ukončila třicetiletá válka, kdy španělský vojevůdce Don Baltazar de Marradas dobyl hrad lstí: přitáhl v noci 12. 10. 1620 s nevelkým počtem jezdců a za hlasitého bubnování vzbudil v holandské posádc...
Založen zřejmě na konci 13. století, připomínán až roku 1350 za Jana ze Šebína, pak patřil Ronovcům, kteří hrad roku 1415 prodali Zajícovi z Hazmburka a hrad byl opuštěn. Drobné zbytky náspů hradu a hradiště, které mu předcházelo....
Původní tvrz ze 14. století přestavěli renesančně Vlkové z Kvítkova. Zámek vystavěl Baltazar von Clary po roce 1677. Počátkem 19. století přistavěny věže a po roce 1850 zámek upravil A. Müller....
Na místě zámku stála původně tvrz s hospodářskými budovami, která se rozrostla v průběhu 16. století. Dnešní dispozice zámku – čtyřkřídlá budova kolem obdélného nádvoří s hranolovým přístavkem na východě – vznikla asi už po polovině 16. století. Prostor jižně u zámku byl rámován hospodářskými budovami: na východě vinopalnou, na jihu dlouhým stavením sýpky, na západě kancelářemi.
Současnou podo...
Patrový, v podstatě dvoukřídlý zámek uprostřed obce, při hlavní silnici. Jižně od něj je prostor bývalého hospodářského dvora, z něhož je zachována pouze mohutná dvoupatrová sýpka. Postaven byl roku 1551, v roce 1618 pak přistavěno čelní křídlo. Jde o renesanční tvrz se zbytky sgrafito...
Původně výstavná tvrz, postavená ve 2. polovině 14. století Arnoštem ze Staré a jeho vnukem Smilem zvaným Flaškou z Pardubic. V letech 1571 - 1573 rozšířena Jiřím Pruskovským z Pruskova v renesanční zámek. Od 2. poloviny 19. století zcela opuštěn....
Nový zámek severně od starého, renesanční, z přelomu 16. a 17. století. Barokně přestavěn za Odkolků z Újezdce roku 1681, počátkem 19. století za Sweerts-Sporcků klasicistická úprava fasád....