Luleč (obec) [3026]

Přidat akci

Aktuální místní akce:

Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.

Moravský archivář V. Brandl se domnívá, že název Luleč pochází bez pochyby od osobního mužského jména Lulek ve shodě se staročeským názvem stejnojmenné byliny, která se později přehláskou z "U" na "I" změnila na lilek. Název Lulč je poprvé doložen v roce 1349, ale již o 13 roků později se objevuje tvar Lilč. Tento název platil po celá dvě století. V 17. století se znovu postupně začíná používat Lulč, přestože na mapě Moravy z roku 1881 je uveden středověký tvar Lilč. Přestože Lulč i Lilč byly názvy mužského rodu a odpovídaly i původnímu jménu Lulek , je dnešní název Luleč, který dostala obec k 1. lednu 1925 na základě tehdejšího vládního zákona, ženského rodu.

V zemských deskách, které pro kraje Brno a Olomouc zavedl v roce 1348 český král a císař římský Karel IV., se od tohoto letopočtu objevují první písemné zmínky o Lulči.

Rodokmen moravského šlechtického rodu rytířů z Lulče začíná nejhodnověrněji v roce 1349 Fridrichem (+ S.Fridrici de Lulcz), jak zní nápis z 15.června uvedeného roku na dodnes velmi zachované pečeti s erbem useknuté obrněné paže, třímající meč.

Výraznou osobností lulečského rodu byla dcera rytíře Divy paní Eliška, která po smrti otce v roce 1437 zdědila ves Luleč s hradem a dvorem v podhradí i ve vsi, mlýn, několik lánů v Tučapech a později i velkou část Nemojan. Hrad vznikl za vlády posledních Přemyslovců na sklonku 13.století . Poslední zmínka o lulečském hradu je z roku 1574.

Mezi slavné rodáky patří Vavřín Travěnec, rolník z čp. 15, který se narodil v roce 1859 a zemřel 1944 ve věku 85 let. Ve svých 44 letech se pustil do archeologických vykopávek.

Svůj život v Lulči údajně v nuzotě dožívaly a na místním hřbitově byly pochovány matka a sestra českého hudebního génia Zdeňka Fibicha.

K věhlasu obce doma i v cizině přispěl nemalou měrou český filozof prof. dr. Josef Tvrdý, jeden z nejvýznamnějších představitelů české idealistické filosofie mezi dvěma světovými válkami.

Největší slávou pro rodnou obec v celém sportovním světě rozšířila Marie Kovářová z čp. 1, která se jako sportovní gymnastka z vesnické jednoty Sokol probojovala až na XIV. olympijské hry 1948 do Londýna, kde jako členka osmičlenného družstva čs. žen přispěla k zisku zlatých medailí.

K dalším slavným rodákům patří Jan Bedřich Krajs z čp.84, který působil jako profesor na pražské Státní konservatoři a stal se nejlepším žákem svého strýce B.A. Wiedermanna. Jako pedagog vychoval řadu znamenitých varhaníků a sám patřil k vynikajícím varhaním virtuosům. Zemřel v Praze v roce 1978.

V roce 1993 navštívil naši obec Jožka Černý a spisovatel, malíř a slovácký humorista Zdeněk Galuška a také brněnský zpěvák a imitátor Libor Pantůček. Dále naši obec navštívil herec Marek Vašut, když zde natáčel část dílu z detektivním námětem, a to s názvem Detektiv Martin Tomsa. Brněnská televize zde natáčela jeden díl Četnických humoresek.

Mezi kulturní památky nebo rarity patří: dřevěná zvonička, kostel sv. Martina, kostel sv. Isidora, sv. Floriánek, Křížová cesta ke kostelu sv. Martina a přírodní koupaliště "U Libuše" (zatopený lom).

Každoročně se na Martina konají krojované Martinské hody.