Luleč (obec) [3026]

Moravský archivář V. Brandl se domnívá, že název Luleč pochází bez pochyby od osobního mužského jména Lulek ve shodě se staročeským názvem stejnojmenné byliny, která se později přehláskou z "U" na "I" změnila na lilek. Název Lulč je poprvé doložen v roce 1349, ale již o 13 roků později se objevuje tvar Lilč. Tento název platil po celá dvě století. V 17. století se znovu postupně začíná používat Lulč, přestože na mapě Moravy z roku 1881 je uveden středověký tvar Lilč. Přestože Lulč i Lilč byly názvy mužského rodu a odpovídaly i původnímu jménu Lulek , je dnešní název Luleč, který dostala obec k 1. lednu 1925 na základě tehdejšího vládního zákona, ženského rodu.

V zemských deskách, které pro kraje Brno a Olomouc zavedl v roce 1348 český král a císař římský Karel IV., se od tohoto letopočtu objevují první písemné zmínky o Lulči.

Rodokmen moravského šlechtického rodu rytířů z Lulče začíná nejhodnověrněji v roce 1349 Fridrichem (+ S.Fridrici de Lulcz), jak zní nápis z 15.června uvedeného roku na dodnes velmi zachované pečeti s erbem useknuté obrněné paže, třímající meč.

Výraznou osobností lulečského rodu byla dcera rytíře Divy paní Eliška, která po smrti otce v roce 1437 zdědila ves Luleč s hradem a dvorem v podhradí i ve vsi, mlýn, několik lánů v Tučapech a později i velkou část Nemojan. Hrad vznikl za vlády posledních Přemyslovců na sklonku 13.století . Poslední zmínka o lulečském hradu je z roku 1574.

Mezi slavné rodáky patří Vavřín Travěnec, rolník z čp. 15, který se narodil v roce 1859 a zemřel 1944 ve věku 85 let. Ve svých 44 letech se pustil do archeologických vykopávek.

Svůj život v Lulči údajně v nuzotě dožívaly a na místním hřbitově byly pochovány matka a sestra českého hudebního génia Zdeňka Fibicha.

K věhlasu obce doma i v cizině přispěl nemalou měrou český filozof prof. dr. Josef Tvrdý, jeden z nejvýznamnějších představitelů české idealistické filosofie mezi dvěma světovými válkami.

Největší slávou pro rodnou obec v celém sportovním světě rozšířila Marie Kovářová z čp. 1, která se jako sportovní gymnastka z vesnické jednoty Sokol probojovala až na XIV. olympijské hry 1948 do Londýna, kde jako členka osmičlenného družstva čs. žen přispěla k zisku zlatých medailí.

K dalším slavným rodákům patří Jan Bedřich Krajs z čp.84, který působil jako profesor na pražské Státní konservatoři a stal se nejlepším žákem svého strýce B.A. Wiedermanna. Jako pedagog vychoval řadu znamenitých varhaníků a sám patřil k vynikajícím varhaním virtuosům. Zemřel v Praze v roce 1978.

V roce 1993 navštívil naši obec Jožka Černý a spisovatel, malíř a slovácký humorista Zdeněk Galuška a také brněnský zpěvák a imitátor Libor Pantůček. Dále naši obec navštívil herec Marek Vašut, když zde natáčel část dílu z detektivním námětem, a to s názvem Detektiv Martin Tomsa. Brněnská televize zde natáčela jeden díl Četnických humoresek.

Mezi kulturní památky nebo rarity patří: dřevěná zvonička, kostel sv. Martina, kostel sv. Isidora, sv. Floriánek, Křížová cesta ke kostelu sv. Martina a přírodní koupaliště "U Libuše" (zatopený lom).

Každoročně se na Martina konají krojované Martinské hody.

Společenské organizace: Český zahrádkářský svaz, TJ Sokol Luleč, Sbor

Poloha

přidat fotografie