Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Ústecký kraj » okres Litoměřice » lázně » Lázně Mšené (lázně)

Lázně Mšené (lázně) [2230]


foto Lázně Mšené (lázně)
    Mšené lázně (Brixi)


Necelých 45 km od Prahy, v malebném údolí Mšenského potoka, Vás příjemně překvapí historický lázeňský areál Lázní Mšené. Již od roku 1796 jsou místní rodinné lázně navštěvovány hosty, vyhledávajícími vedle léčby pohybového aparátu především pohodu, odpočinek a klid. V sedmi lázeňských pavilonech naleznete kompletní služby pro Vaše zdraví i wellness odpočinek. Zkušený lázeňský personál se věnuje klientům i pacientům vstřícně a s pochopením pro individuální problémy.

Z široké nabídky léčebných, relaxačních a wellness programů si jistě vybere i ten nejnáročnější klient. Vybírat můžete například čokoládové víkendy, mořské procedury, havajské masáže, ale také kosmetické či manikérské ošetření.


Sedm pavilonů je obklopeno udržovaným rozsáhlým romantickým parkem s vlastním rybníkem. Lázně disponují kapacitou bezmála 240 lůžek a všechny jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje jsou s vlastním sociálním zázemím.

Architektonickým skvostem a chráněnou kulturní památkou je secesní pavilon Dvorana z roku 1905, práce českého architekta Jana Letzela, proslulého více ve světě než doma. Jeho nejznámějším dílem je Průmyslový palác v Hirošimě.

Ke kulturnímu vyžití patří společenské večery, taneční zábavy, sportovní a vzdělávací programy, výlety do okolí s řadou atraktivních kulturních a historických památek Českého Středohoří.

Stručný historický přehled o lázních mšenských:
Prameny podzemních vod v blízkosti Mšeného jsou známy odedávna. V polovině 18. stol. byla voda vyvěrající v blízkosti myslivny u panské bažantnice užívána myslivci a dovážel ji i budyňský lékař MUDr. Bayer k léčení pacientů.

V roce 1790 přijel na inspekci ředitel panských majetků rodu Kinských na Zlonicích František Pavikovský, který trpěl žaludečními nevolnostmi. Když se napil mšenské vody, tak se mu ulevilo a tím byl dán podnět k založení zdejších lázní. Proslavený lékař a mineralog MUDr. František Ambrož Reuss potvrdil znamenitý obsah minerálních látek v mšenské vodě.

Kníže Oldřich Kinský neměl sám odvahu k budování lázní, ale souhlasil s jejich výstavbou s tím, že na to Františku Pavikovskému půjčí peníze a ten je vybuduje na svůj náklad, což se také v r. 1796 stalo skutkem. V roce 1803 byl předán arcivévodovi rakouskému Karlu Ludvíkovi dopis, ve kterém je požádán, aby se lázně po něm jmenovaly. Přestože tento veřejný pomník zamítl, tak se stejně pramen jímání nazýval Karlův. Další úplně jiný pramen byl objeven náhodně a byl nazván Rosina studna, po manželce knížete Rose Kinské rozené Harrachové.

Když se pozemkový majetek ve Mšeném dostal do vlastnictví rodiny Tomanovy, zahájil na začátku 20. století František Toman rozsáhlou rekonstrukci lázeňského areálu i provozu lázní.

V roce 1931 byly lázně prodány za 3 miliony Kč Svazu zemědělských pojišťoven a v rámci socializace byly lázně po II. sv. válce zestátněny.

Do nové doby vstoupily lázně mšenské jako samostatná akciová společnost. Léčí se zde hlavně nemoci pohybového ústrojí /klouby, páteř/ a to vodoléčbou a doplňkovou léčbou /parafínové zábaly, plynové injekce, rašelina apod./. Provoz lázní je celoroční s kapacitou 220 lůžek.

Historie místní části Mšené-Lázně:
O původu obce Mšené se neví nic určitého. Název obce se odvozuje od místa s hojným výskytem mechů (Mšený-mchovitý-omšelý). V minulosti se užívaly názvy Mšený i Mšeno.

Nejstarší majitel zboží Mšeného uvádí se v roce 1262 Púta, zvaný Petřík z Rýzmberka, seděním na Mšeném a v Podole. Užíval erbu se lví tlapou a jeho původní přívlastek "z Rýzmberka " později mizí, protože on i jeho potomci psali se "ze Mšenýho". Synové jeho byli Dětřich, Mikuláš, Jan a Hynek. Od nich pocházejí vladykové z Šebína, z Křesína, z Kamenice u Velvar a z Vetlé. Nástupacem Pútovým byl nejspíše Mikuláš ze Mšena. Syn jeho byl Kunrát z Pohořic, od něhož koupil Vít, probošt kanovníků sv. Augustýna v Roudnici v r. 1341 některá zboží v Pohořicích, Charvátcích, Račiněvsi, Podole a Martiněvsi za 783 kop grošů a za šaty jeho manželce.

V roce 1362 je uváděn Smil ze Mšena, po němž pak obec drželi páni ze Rvenic či ze Slavětína a sice Aleš, který měl styky s pány Házmburky. Po něm to byl Jindřich ze Slavětína. Roku 1406 seděl na Mšeném Jindřich ze Žeberka, roku 1426 sťat vojskem husitským Jan ze Mšeného nejspíše syn Jindřicha. Po Jindřichovi v r. 1430 držel panství Mikuláš Zajíc z Házmburka s manželkou Eliškou z Koldic. Tato prodala panství společně s Janem Zajícem z Kamýka v r. 1451 Zbyňku Zajíci na Budyni.

Hned v roce 1453 - 1489 vládl na Mšeném Púta z Illburka, pak jeho syn Vilém a jeho syn opět Vilém z Illburka. Od roku 1538 vládl zde Jan z Házmburka, který dal Mšené upsati r.1550 manželce Markytě věnem. Roku 1553 dědil ho syn Jiřík Zajíc na Mšeným, který je pochován v Budyni s chotí Braxidou, r. 1580 nastoupil jeho syn Václav a po jeho smrti bratr Vilém Zajíc 1591 s manželkou Eliškou.

Eliška prodala pro dluhy Mšené strýci Janu Zbyňkovi Zajíci na Budyni za 13.250 kop grošů. Jan Zbyněk Zajíc prodal Mšené roku 1607 Janu Boryňovi ze Lhoty na Mikovicích a Ředhošti, pak dědil syn Jan David Boryně s manželkou Veronikou Griesbekovou. Vdova provdala se r. 1629 za Jetřicha Malovce z Malovic a přinesla mu Mšené věnem.Roku 1672 připomíná se ještě Lev Malovec.

Od roku 1674 do roku 1745 vystřídalo se několik majitelů: Jakerdovský ze Sudic, baron Sauer, před rokem 1720 hrabě Marzinic, pak Kašpar Groy z Geyselberku a Fildensteinu, Matěj Ondřej Hartman z Klarsteina na Budenicích, Kryštof z Lichtensteina, František Mikuláš z Klebelsberka a konečně Matyáš Václav hrabě Defours.

Vdova hraběnka Polexina Defours prodala pak Mšené v roce 1745 knížeti Oldřichu Kinskému. Týž Oldřich nabízí panství knížeti Karlu z Dietrichsteina r. 1750 ku koupi, ten však nechce ani zdarma spustlou osadu převzíti. Kinští potom v r. 1796 založili na panství mšenském lázně.

Poněvadž dvůr nic nevynášel prodali Kinští Mšené v roce 1866 německo-židovské společnosti (baron Mautner a bankéř Emanuel Brandeis) od níž jej koupil r. 1873 pověstný spolek Chabrus. V roce 1878 byl dvůr prodán pražskému staviteli Alfrédu Kirpalovi, který přestavěl starou tvrz v pěkný zámeček. Tvrz stávala od pradávna, byla ale za Jana Zbyňka Zajíce koncem 16. století přestavěna.


Léčivé zdroje: základním přírodním léčivým zdrojem slatina, aplikovaná v kombinaci s minerální vodou a pohybovou terapií
Léčivé metody: slatinné zábaly, vodní koupele, podvodní masáže, elektroléčba, parafín, klasické masáže, léčebný tělocvik, reflexní terapie, plynové injekce aj. speciální léčebné procedury
Indikace: pohybové ústrojí, záněty nervů, pooperační stavy, funkční onemocnění páteře, ploténkové syndromy, nemoci z povolání, osteoporóza


Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter


strana 1


Bereme následující poukazy:

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku     Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)