Obec Borová Lada leží v krásné části Šumavy, na trase mezi obcemi Horní Vltavice a Kvilda, v nadmořské výšce 900 m a je nejvíce navštěvovaná v době letní, ale i zimní sezóny. V létě je možné využít velké množství cyklotras a tras pro pěší...
Blízké okolí bylo hustě osídleno již v raném středověku, jak o tom svědčí rozsáhlá slovanská mohylová pohřebiště na Vápenickém kopci a u Ostrolovského Újezda. Borovany jsou velmi starou osadou, poprvé byly listinně zmíněny roku 1186, když borovanští osadníci...
Borovany jsou zmiňovány již v roce 1219 jako vladycké sídlo. Zprávy o vsi ze starších dob jsou ale velmi kusé a neúplné. Zdá se, že Borovany patřily původně k Bernartickému panství a jen jednou, před 16.stoletím, se staly samostatným statkem. Proto byl osud Borovan často spojen s osudy Bernartic. Ro...
Jižní stranu náměstí zaujímá reprezentativní stavba v pozdně barokním slohu, která vznikla v letech 1765-1768 a sloužila původně jako sídlo prelatury zdejšího augustiniánského kláštera, s jehož starším gotickým areálem také bezprostředně souvisí. Po j...
V písemných pramenech se ves (Borowniczie) připomíná k roku 1383. Na sklonku 14. a v průběhu 15. století byla v držení vladyk z Borovnice erbu hřebla, později se stala součástí krumlovského panství Rožmberků. Osudy panství Český Krumlov pak sdílela Borovnice až do zrušení poddanství. Po zavedení obecního zřízení roku 1850 Borovnice tvořila součást obce Nová Ves a to až do roku 1931, kdy se osamost...
V Křemžské kotlině, stejně jako v Blanském lese, je poměrně málo rybníků a vodních nádrží. Pravděpodobně tato oblast nebyla příliš příhodná pro stavbu rybníků. Přesto zde můžeme nalézt řadu vodních a pobřežních rostlin, některé z nich patří i k velmi vzácným nebo c...
Nad levým břehem Vltavy nedaleko Českých Budějovic skromné terénní pozůstatky převážně dřevěného hrádku ze 13. stol., opuštěného snad již kolem r. 1290; historické zprávy o něm mlčí, po r. 1261 se pouze krátce připomínají Albert a Beneš z Boršova. Dochován rozs&aac...
Přesnou dobu založení Boršova nelze spolehlivě určit, potřebné doklady chybí. Obec ale nepochybně patří k velmi starým osadám zdejšího kraje a předčí ji jen některé obce středního Doudlebska, odkud se k nám osidlování šířilo.
První spolehlivá zpráva o exist...
Obec Bošice – tak jako mnoho jiných českých vesnic – nemá dosud zpracované dějiny, takže nelze vypracovat ani souvislý a soustavný popularizační přehled jejích dějinných osudů. Vzhledem k neexistenci vědeckého zpracování historie této obce mohl být i tento nástin sepsán pouze na základě zmínek o obci v odborné literatuře a na základě zápisů v obecní kronice. Osídlení krajiny, ve které byla ve stře...
V rozsáhlé rovině jižně od Veselí nad Lužnicí je vklíněna mezi rybníky Horusický a Bošilecký obec Bošilec. Ves se připomíná již roku 1318 (Bossulecz) a její dějiny jsou spjaty s osudy pánů z Růže. Po Vítkovcích přešla do držení Rožmberků a stala se součást&iac...
Bošilecký rybník je považován za nejstarší z tzv. hlavních, neboli kaprových rybníků na panství třeboňském. Celková plocha rybníka Bošilecký je dnes 200ha. Je obhospodařován společností Rybářství Třeboň a.s.. Přestože již 650 let vydává své boh...
Na vrchu Boubín (1362 m.n.m.) stávala již od roku 1878 vyhlídková stavba, kterou později nahradil triangulační bod s vyhlídkovou plošinou. Ještě v 70. letech 20. století se zde dalo rozhlížet z dřevěné vojenské pozorovatelny. V roce 2004 zde vyrostla nová dřevěná rozhledna, i když nepřímo proti byla CHKO Šumava. Konstrukce 21 metrů vysoké rozhledny je ze smrkové kulatiny, tlakově impregnované o pr...
Boubín jako jeden z nejznámějších vrcholů jihočeských hor vůbec, se rozkládá v prostoru mezi městy Vimperk, ležícím severním směrem od Boubína a Lenorou na jižním úpatí. Společně se sousedním Bobíkem (1.264 m) tvoří dominantu této oblasti. Vrchol Boubín, leží...
Vesnice Boubská se nachází 2 km severovýchodně od Vimperka v okrese Prachatice. Oficiálně je součástí města Vimperk. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359. Nachází se zde cca 100 domů a trvale zde žije 137 obyvatel. Většina obyvatel dojíždí za prací do...
Obec Boudy je vzdálena přibližně 5 km od Čimelic, 2 km od Mirotic a rozkládá se pod kopci Malým a Velkým Kosatínem. Název Boudy má dvojí výklad. Podle pověsti se lidé v době třicetileté války uchylovali před vojsky do odlehlých lesních končin a pro přežití si zde stavěli jednoduch&eacu...
Bowling Jiskra se nachází v Českých Budějovicích, najdete zde 4 Bowlingové dráhy a restauraci s kapacitou až 50 míst. Dále je tu i menší taneční parket. Pro velký zájem o naši dobrou kuchyni, poskytujeme i následující služby: Rauty, firemní akce, promoce, atd.. V blízkosti Bowlingu Jiskra je parkoviště, kde pohodlně zaparkujete....
Obec Božetice se rozkládá v malebném údolí, 5 km východně od Milevska v okrese Písek v Jihočeském kraji. Podloží vesnice je stejné s jižní částí Středočeské pahorkatiny, v okolí se nachází plno lesů, rybníků a říček. Božeticemi protéká říč...
Dva kilometry severozápadně od Kraselova je lesnatý vrch s nadmořskou výškou 621 metrů, završený granulovitou skálou, tzv. Boží kámen (Boží kameny) s "obrovskou energií". Doba pobytu na domto místě by tedy neměla překračovat 30 minut. Pravděpodobně nejsilnější kosmické energetické m&ia...
U silnice stojí velmi kvalitní pozdně gotický pilířek s novou kaplicí, pilířek je takřka archetypem pozdně gotického tvarosloví, dochován je v plné výši a nad patkou i pod horním okrajem je ozdoben zřetelnými drápky. Jak byla zpracována kaplice těchto božích muk, to nám z...
Žulová kamenná stéla s drobným mělkým výklenkem je datovaná rokem 1842. Nachází se v obtížně přístupném svahu nad Rožmitálským potokem v jihovýchodní části obce, u zaniklé formanské cesty.
...
Kamenná boží muka se nacházejí při jihovýchodním okraji vsi, podél komunikace vedoucí směr Děkanské Skaliny. Boží muka jsou situována na travnatém prostranství a tvoří významný urbanistický a krajinotvorný prvek. Boží muka jsou datována do 17. století...
Kamenná boží muka stojí u silnice směr Osule, Žernovice. Štíhlá kamenná boží muka stojící na širokém čtvercovém vyzděném podstavci s vybráním pro jeden stupeň. Vlastní boží muka rostou z menší rozšířené ploché základny...
Jižně od Benešova nad Černou stojí pozoruhodný představitel velkých pozdně gotických muk, která si mohou být připsána k produkci rožmberské hutě. Tato boží muka se dočkala pozitivních změn. Ještě v roce 1997 byla dokumentována v neudržovaném prostoru, utápějící se v terén...
Žulový toskánský sloupek stojící na žulovém tesaném odsazeném postamentu kvádrového tvaru. Na čelní stěně je dnes již nečitelný původní letopočet, tesaný, v tomto místě rovněž datace patrně přenesení sloupku či jiné úpravy. Sloupek je ukončen prstencem, na němž spoč&iacut...
Naproti budově základní školy stojí torzo pozdně gotických božích muk, jež ještě v době sestavování návrhu pro Státní seznam nemovitých kulturních památek neslo na zbytku osmihranného pilířku mladší, náhradní kaplici. Tato kaplice evokovala, i když ve...
Původní umístění vlevo na místní cestě za budovou někdejší školy. Jednoduchá, plochá žulová pilířková boží muka v tvarosloví druhé pol. 19. století. Méně obvyklá forma završení kaplice stříškou, jež je uprostřed ší...
Jedná se o žulový tesaný pilířek na čtyřbokém podstavci s formovanou hlavicí s nikou náležící do souboru pozdně gotických kamenických prací souvisejících patrně s produkcí rožmberské kamenické huti nebo z ní přímo plynoucí. Původem pozdní gotika.
Žul...
U hlavní komunikace ve směru Blatná - Sedlice se zhruba 1.5 km od města Blatná, v blízkosti dvora Lapač, se nacházejí památkově chráněná boží muka patrně z poč. 18. století. Boží muka se nacházejí při pravé straně silnice. Boží muka jsou situována v příkopovém n&aa...
Boží muka v Bohdalovicích jsou patrně poslední připomínkou někdejšího rozkvětu obce. Jsou jedněmi z typických, se zachovanou kaplicí včetně křížku. Kaplice je originálně opracována a je završena nízkým kuželovitým útvarem. Patrně neúplně vysoký, druhotně scelov...
Kamenná pilířková boží muka jsou pravděpodobně datována do 17. století. Stojí asi 1 km severně od Březnice na křižovatce staré cesty z Týna nad Vltavou do Hodonic. Základnu božích muk tvoří čtvercová betonová deska zapuštěná do terenu. Na základovou desku je přičepována p...
Kamenná pilířková boží muka jsou datována pravděpodobně do 16. století. Stojí na západním okraji vsi u čp. 41, na křižovatce cest. Základnu božích muk tvoří nepravidelná kamenná deska posazená na travnatý terén, není zapuštěna do země. Ze středu desky vyrůst&a...
Boží muka původně stávala při cestě na Brloh, dnes jsou přenesena do severní travnaté části náměstí ve Chvalšinách. Žulový toskánský sloupek na hranolovém soklu. Kaplička je hranolová, čtyřstranná, se čtyřmi mělkými nikami, strany kaplice zakončeny půlkruhy. Jedna strana kaplice m&aacu...