Boudy (obec) [2569]

Obec Boudy je vzdálena přibližně 5 km od Čimelic, 2 km od Mirotic a rozkládá se pod kopci Malým a Velkým Kosatínem. Název Boudy má dvojí výklad. Podle pověsti se lidé v době třicetileté války uchylovali před vojsky do odlehlých lesních končin a pro přežití si zde stavěli jednoduché boudy. Kromě toho tak bývaly nazývány i osady, které vznikaly pod hrady. Naše Boudy sice neleží pod skutečným hradem, ale pod někdejším keltským hradištěm na vrchu Hrad (574 m n. m.). 

Krátce z historie

Kolem roku 1640 začaly na pasekách a vyklučených lesních porostech vznikat osady, které si budovali poddaní z Písecka. Do této doby lze spolehlivě zařadit i vznik vsi Boudy (zvané též Buda). Pro dějiny Bud je významný rok 1712, kdy zde písecká obec začala budovat svůj panský budský dvůr. V té době vzrostl počet budských obyvatel (tzv. osedlých), byly založeny gruntovní knihy pro obec Buda a osada se změnila v řádnou obec, spravovanou podle platných poddanských řádů.
Bud se těžce dotkla francouzsko-rakouská válka v letech 1741 – 1742. Průtah francouzských vojsk znamenal pohromu, ale desetidenní ležení padesátitisícové rakousko-uherské armády v říjnu 1744, která měla za úkol vytlačit Prusy z jižních Čech, dílo zkázy dokonalo. Na tažení francouzských vojsk jsou v okolí dodnes památky – památník Vintíř v lese Chlumu při silnici z Mirotic do Rakovic či Červený kříž poblíž Cerhonic, k němuž se váže pověst o zavraždění tří Francouzek.
Drancující vojska cizí i císařská znamenala pro obyvatele nejen okamžitou ztrátu majetku, často i životů, ale začátek dlouhého období strádání a boje o přežití. Sotva se obyvatelé trochu vzpamatovali, přišly roky 1771 – 1772 a s nimi hladomor. Hlad a nemoci znamenaly smrt. Přesto je třeba obdivovat odolnost lidského rodu a společenství, které se opět vzchopilo. Do roku 1800 bylo na Budech již 71 domovních čísel a v roce 1848 kolem 500 obyvatel.
V období 1850 – 1880 byly Boudy součástí spojené obce cerhonické a jako samostatná politická obec se Boudy ustavily roku 1880.
V roce 1908 byl na Budech ustaven Dobrovolný hasičský sbor. Kromě svého základního poslání byl tak, jako i v ostatních obcích, nositelem kultury a společenského života. Pořádal plesy, výlety, přednášky, založil knihovnu a organizoval další společenské akce. Z jeho iniciativy byl roku 1924 zřízen památník obětem první světové války.

Poloha

přidat fotografie