Kostnice při vstupu na hřbitov byla postavena v letech 1770-74 údajně poličským polírem N. Tylem. Jedná se o stavbu čtvercového půdorysu se zkosenými nárožími. Fasáda je členěna pilastry nesoucími hlavní římsu, průčelí je završeno trojúhelníkovým štítem, kopulovitá střecha plechovou věžičkou. “Pomni o poczestny na popel nass jenž wnitř odpočiwa” hlásá nápis na její stěně. (Votruba Ondřej 6.8.200...
Neogotická kaple byla postavena z kamenných kvádrů v 40. letech 19. století. Je obdélného půdorysu s polygonálně uzavřeným presbytářem pod sedlovou střechou. Před hlavní průčelí předstupuje hranolová věž ukončená valbovou střechou.
Majitel továrny na výrobu sametu v Libouchci Friedrich Wilhe...
Vojenský hřbitov v Olomouci - Černovíře je unikátní tím, že jsou zde pohřbeni příslušníci c. k. rakousko-uherské armády, carské ruské armády,i později armády československé. Jen během 1. sv. války bylo na tomto hřbitově pohřbeno více jak 3 000 vojáků minimálně 13 n...
Nový židovský hřbitov byl postaven v letech 1879-80 u trati U širokých luk za příměstským lesem Oslednice. Přístup z Telče po zelené turistické značce vedoucí přes Dačice do Slavonic.
Je ohrazen cihlovou zdí. Jeho výměra je 2784 m2. Prvním pohřbeným byl telčský podnikatel, majitel přádelny a parního mlýna v Telči, pan Jakub Lang. Na západní zdi vně hřbitova je obřadní síň. Po obou stranách vstupn...
Židovský hřbitov v Mikulově patří k nejvýznamnějším památkám tohoto druhu v českých zemích. Pohřbívat se tu začalo v polovině 15 století. Hřbitov vznikal postupně. V současné době má rozlohu 19.180 m2 a nachází se zde asi 4000 náhrobků. Nejstarší náhrobní k&...
Empírová funebrální stavbu z 19. století. Hlavní průčelí je završeno trojúhelníkovým štítem s velkou hlavou anděla. Na vrcholu kopulovité střechy je socha ženy s vavřínovou ratolestí.
...
Významný urbanisticko-historický celek, jenž dokládá existenci zdejší židovské obce. Sociologicky souvisí s historií staré židovské čtvrti. Obsahuje cenné náhrobky s rozmanitou výzdobou.
Židovský hřbitov je situován na ploše nepravidelného protáhlého...
Židovský hřbitov v Holešově má zřejmě svůj původ již ve 2. polovině 15. století. Nejstarší dochovaný identifikovaný náhrobek je přitom z r. 1646. První písemné zmínky o hřbitově sice pocházejí z r. 1651, ale zle předpokládat, že nynější židovský hřbitov se rozprostírá na původním pohřebišti. Je situován severozápadně od středu ghetta asi 100 m od Šachovy synagogy. Má velmi nepravidelný tvar, kt...
Hrobka rodu Schliků, která se nachází u hřbitova za obcí, byla postavena v letech 1925 - 1926. Uvnitř se dochovala lebka Jáchyma Schlika, který byl popraven na Staroměstském náměstí v roce 1621. Hrobka je veřejnosti nepřístupná.
...
Vojenský hřbitov v Máslojedech - V katastru obce Máslojedy a nedalekého lesa Svíbu je pohřbeno přibližně 4.200 vojáků rakouské a pruské armády, které se u Hradce Králové střetly 3. července 1866. Přímo v obci se nachází vojenský hřbitov s celkem osmi pomníky. Vznikl na mí...
Hřbitovy pro psy a jiné domácí miláčky nebyly zřizovány zcela běžně. Na památku věrných loveckých a domácích společníků je zakládali někteří šlechtici. Jeden z mála takových hřbitovů se nachází u kunštátského zámku kolem roku 1890 tehdejšími majiteli kunštátského panství, jimiž byli Honrchsové z Wolfswarffenu. Na tomto hřbitově je 16 pomníčků. Na dvanácti z nich jsou i dnes čitelná jména a le...
Nejstarší slavkovské židovské pohřebiště se údajně nacházelo východně od města, při cestě k Němčanům. Starý židovský hřbitov ležel - jak o tom zpravoval i údaj z r. 1549 - jižně od města při silnici na Ždánice, poblíž říčky Litavy. Václav Antonín hrabě Kounic, tehdejší majitel panství, jej nechal nedlouho před svou smrtí r. 1774 zlikvidovat z jediného prostého důvodu, že „vadil“ v pohledu ze zám...
Samostatná židovská obec existovala v Koryčanech již v době předbělohorské (podle Olomouckých půhonů zmíněn k roku 1567 žid Vlček, k roku 1573 žid Markus, podle urbáře z roku 1611 zde usazeno 11 židovských rodin). Událostmi třicetileté války byla kontinuita značně zdecimována - ve 3. čtvrtině 17. století se zde uvádí 9 židovských domů pustých. Početní stav obyvatel koryčanské ...
Židovský hřbitov je situován severně od náměstí na okraji zástavby poblíže Schmiedova pivovaru. Založen byl před r. 1692, v 18. a 19. století byl opakovaně rozšiřován. Rozkládá se přibližně na trojúhelníkovém půdorysu o nynější rozloze 1378 m2. Ohrazen je kamennou zdí, proti př&...
Areál jednoho z nejzachovalejších, rozlohou větších židovských hřbitovů, založeného údajně v 16. století, doklad početného židovského osídlení ve městě do 1.pol.20. století. Nejstarší dochovaný náhrobek z r. 1647.
Plocha hřbitova je dnes velmi pěkně upravená, zatr...
Cholerové pole je malým hřbitovem pro oběti cholerové epidemie v Dřevnovicích, která zde vypukla v roce 1831. U tohoto místa posledního odpočinku obětí cholerové epidemie je litinový kříž v novogotickém slohu oplocený drátěným plotem. Pietní místo udržuje obecní úř...
Márnice v pseudobarokním stylu stojí severně od kostela sv. Marie Magdaleny. Byla vystavěna v letech 1831 – 32 a původně byla zapojená do ohradní zdi. Je to půlkruhová stavba s barokní klenební kopulí a kulové klenby. Na podélných stranách stavby jsou umístěna segmentová oké...
Zbytky hřbitova pravděpodobně z 15. století, zdevastovaného nacisty. Dnes se zde nachází kolem 170 náhrobních kamenů. Asi 50 náhrobků v roce 1982 odvlekli filmaři, dnes se nachází na židovském hřbitově v Teplicích.
...
Starý židovský hřbitov se rozkládá mezi Kmochovou a Sluneční ulicí. Hřbitov je obehnaný zdí z lámaného kamene, místy vyspravenou cihlami. Do areálu vedou dvě brány - hlavní vstup na hřbitov je umístěn na východní straně z Kmochovy ulice, zadní vstup pak v západojiž...
Zajímavým kamenickým dílem v Dolních Studénkách poblíž Šumperka jsou renesanční náhrobky Bukůvků z Bukůvky, kteří sídlili na nedalekém zámku Třemešek. Na velkém náhrobku je znázorněna Ester Sierakovská z Pierkova (nedaleko Opole). Z dětských...