Lokality v okolí Buková (obec)



vrchol   Smrčí (vrchol)
0.71 km
...

vrchol   Srnčí vrch (vrchol)
2.04 km
...

vrchol   Ptenínská hora (vrchol)
2.04 km
...

obec, osada   Ptenín (obec)
2.16 km
Vznik vsi Ptenín se datuje pravděpodobně do období konce 12. a počátku 13. století. Již v roce 1228 je na místě dnešního zámku zmiňována dřevěná tvrz, která spolu se vsí ve 13. století náležela klášteru sv. Jiří v Praze. Zdejší obyvatelé se díky příznivým podmínkám věnovali především zemědělství, byli zde však i řemeslníci a také horníci, kteří za prací docházeli do uhelných dolů v okolí. Roku 1379 byla ves rozdělena mezi několik vladyků, podle d...

obec, osada   Poděvousy (obec)
2.26 km
Tato ves je uváděna poprvé v roce 1115 ve falzu určujícím majetek kladrubského kláštera. Přes nejasnou nejstarší historii usuzují odborníci na raně feudální původ vsi. Po vytvoření nového systému politické správy od roku 1850 se staly Poděvousy samostatnou obcí v politickém okrese Horšovský Týn. V období protektorátu tato česká obec připadala k politickému okresu Domažlice, po roce 1949 k okresu Stod. Od reorganizace státní správy v roce 1960 se ...

hrad, zámek, tvrz, hradiště   Ptenín (zámek)
2.3 km
...

vrchol   Vytun (vrchol)
2.96 km
...

vrchol   Chlumec (vrchol)
3.19 km
...

hřbitov, pohřebiště   Hřbitov - Srbice (hřbitov)
3.28 km
Hřbitov je situován v severní části obce a je součásti kostelního areálu. ...

obec, osada   Čermná (obec)
3.29 km
Prvotní pravěké osídlení v okolí řeky Radbuzy bylo již ve střední a pozdní doby kamenné (mezolitu a eneolitu 8000 – 2500 l. př. n.l., další osídlení v okolí je doloženo z počátku doby bronzové (1700 – 1500 l. př. n.l.), přičemž největšího rozkvětu dosáhlo ve střední době bronzové (1500 – 1200 př. n.l.). Lid česko – falcké mohylové kultury se ve zdejším území usadil natrvalo, což dokládají mnohá mohylová pohřebiště v okolí, osídlená v době bronzo...

vrchol   Celakovska hora (vrchol)
3.29 km
...

kostel, kaple, katedrála, rotunda, synagoga   Kostel Sv. Víta - Srbice (kostel)
3.31 km
 Na severovýchodní straně na pahorku Hůrky stojí prastarý kostel sv. Víta, při němž podle tradice již ve XII. stol. bylí mniši Benediktini. Leč ve starých zápisech není nikde o klášteře ani o Benediktinech vůbec zmínky. Památky o jeho starobylosti jsou: nápis na klenbě v presbyteři nad oknem na jižní straně, provedený goti...

vrchol   Holubi hlava (vrchol)
3.34 km
...

obec, osada   Merklín (obec)
3.53 km
Jihozápadně od Přeštic se v nadmořské výšce 385 - 420 metrů rozkládá obec Merklín. Obec je položena mezi hřebeny návrší, které ji oddělují od oblasti přeštické na straně východní a oblasti holýšovské na straně západní. Obec dělí řeka Merklínka, vytékající z Merklínského rybníka. První písemná zpráva o městečku je z roku 1356. V historii obce je doložena těžba zinku a stříbra a sklárna Na Vytůni. Na počátku 20. století bylo v okolí Merklína též n...

vrchol   Bukova hora (vrchol)
3.56 km
...

vrchol   Hurka (vrchol)
3.65 km
...

pomník, památník   Pomník Obětem 1 světové války - Srbice (pomník)
3.69 km
Umístění: roh křižovatky naproti OÚ Nápis:PAMÁTCE PADLÝM HRDINŮM VE SVĚTOVÉ VÁLCE-RODNÁ OBEC:JOSEF KŘEPEL.JOSEF MOLLER.VÁCL. PÍSAŘÍK.FRANT. VOLÁK.VÁCLAV TĚTEK.VÁCL. ADÁMEK.FERD. PUČELÍK.JAN SVOBODA.VÁCL. SVOBODA. ...

obec, osada   Hlohovčice (obec)
3.71 km
První známé osídlení kraje spadá do prehistorické, jak dokazují nálezy mohyl v blízkosti Strýčkovic a Hájku u Srbic. Zalidnění kraje je doloženo i v mladší době bronzové, pak i železné kolem roku 1000 př. Kristem. Oblast spadala do Chodského území a kolem šla tzv. Zemská stezka s opěrnými body Holec, Hájek, směrem na Holý vrch a Všerubský průsmyk. Obec je poprvé zmiňována od roku 1381. Byla založena na území, které náleželo k nedalekému Hrádku z...

vrchol   Kamenna hora (vrchol)
3.75 km
...

vrchol   Skalice (vrchol)
3.82 km
...

obec, osada   Zemětice (obec)
3.82 km
Obec leží ve výšce 378 m n. m. na břehu řeky Merklínky. Původ obce sahá do 10. století, založil ji zeman Zeměta. První písemná zmínka pochází z roku 1115. Úzkou protáhlou náves lemují usedlosti z 19. století, které jsou zajímavé mimo jiné hodnotně řešenými fasádami. Několik statků má klenutou bránu. K malebnosti vesničky přispívají i vzrostlé kaštany, lemující náves, i lípy na návsi a před školou. Na návsi dále najdete klasicistní kapli svatého V...

obec, osada   Srbice (obec)
3.83 km
Ves Srbice byla darována paní Přibyslavou, manželkou velmože Chotěbora, dceří Eufrozíně, která vstoupila do premonstrátského kláštera v Doksanech. Tím připadla ves Srbice klášteru doksanskému. Představený kláštera doksanského prodal ves Ledvice, kteroužto uvedená Eufrozína dostala od otce; z toho je patrno, že i v...

boží muka, kříž, kaplička   Kaplička - Srbice (kaplička)
3.9 km
Kaplička stojí na návsi obce Srbice. ...

obec, osada   Křenice (obec)
4.19 km
V obci Křenice (dříve Kšenice) stávala tvrz snad již ve 13. století. Do dnes zachovaná tvrz je pravděpodobně novější z poloviny 16. stol. Najdete ji v areálu dnešního zemědělského podniku při západním okraji obce.Dnešní tvrz si zachovala pouze obvodové zdivo na ploše přibližně 30 x 15 m. Vnitřní prostory byly zcela vybou...

kostel, kaple, katedrála, rotunda, synagoga   Kaple - Křenice (kaple)
4.21 km
...

vrchol   Merklinska hurka (vrchol)
4.49 km
...

rozhledna   Štěpánka - Zemětice (rozhledna)
4.49 km
Umístění Vyhlídková věž je stavbou solitérního charakteru na nezastavěném vrcholku cca. 0,5 km od sídelního útvaru Chalupy (obec Zemětice) západním směrem. V území obce Zemětice – místní část Chalupy na mírném vršku nad oběma sídly, pomístní název „na Prantu“ (...

hřbitov, pohřebiště   Mohylové pohřebiště - Biřkov (mohylník)
4.67 km
Mohylové pohřebiště s údávaným počtem 16-30 mohyl, v rámci reidentifikace nalezeno 46 mohyl. Většina mohyl je neporušená, mohyly mají bochánkovitý tvar a různou velikost, největší dosahují průměru cca 12-15 m a výšky kolem 2 m. Mohyly dříve zkoumané mají vybraný střed a v některých příp...

vrchol   Poutni kostel (vrchol)
4.7 km
...

obec, osada   Otěšice (obec)
4.79 km
Historie obce Ves leží v mírně zvlněném terénu 12 km jjv. od Stoda. Oblast Otěšic byla osídlena již v pravěku, o čemž svědčí mohylová pohřebiště v jejím okolí. Ves je poprvé připomínána již r. 1228, kdy patřila klášteru sv. Jiří v Praze. Roku 1328 je uváděn Ota z Otěšic, k r. 1385 Bohuš,jehož potomci se později psali Bohušové z Otěšic. Část vsi patřila k r. 1378 také Černínům z Chudenic. V r. 1427 zde seděl Jaroslav z Čočovic. Jan z Prostiboře za...

vrchol   Radlice (vrchol)
4.81 km
...

vrchol   Klitka (vrchol)
4.91 km
...

vrchol   Hradek (vrchol)
4.93 km
...

obec, osada   Kaničky (obec)
4.96 km
První písemná zpráva pochází z roku 1379.  Na území žije 27 obyvatel. ...

kostel, kaple, katedrála, rotunda, synagoga   Kaple Panny Marie - Kaničky (kaple)
4.98 km
Na návsi obce stojí kaple Panny Marie ze 60. let 19. století. ...

vrchol   Hurka (vrchol)
4.99 km
...

vrchol   Makovy vrch (vrchol)
5.06 km
...

obec, osada   Horní Kamenice (obec)
5.12 km
Vesnice Horní Kamenice leží na území okresu Domažlice a náleží pod Plzeňský kraj. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Stod. Obec Horní Kamenice se rozkládá asi dvacet kilometrů severovýchodně od Domažlic a jedenáct kilometrů jihozápadně od města Stod. Obec je součástí historického Chodska. Počet trvale žijících osob této menší vesnice se pohybuje kolem čísla 220 obyvatel. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hriš...

obec, osada   Bolkov (obec)
5.13 km
Vesnička Bolkov leží v průměrné výšce 403 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1379. Celková katastrání plocha obce je 183 ha, z toho orná půda zabírá čtyřicetdevět procent. Kolem jedné třetiny výměry obce je zalesněná. Vzhledem k geografické poloze bychom nalezli v obci velmi málo ploch s travním porostem....

obec, osada   Líšina (obec)
5.15 km
Obec leží 4 km jižně od Stoda na potoce Merklínka, který protéká návsí. Poprvé je připomínána v roce 1180. Od roku 1227 byla obec majetkem chotěšovského kláštera. V lese blízko vsi je dochována skupina 50 pravěkých mohyl. Na návsi leží skupina selských stavení a osmiboká kaple Povýšení sv. Kříže z první poloviny 19. století. Nedaleký bývalý vrchnostenský dvůr Maškrov pochází z 18. a 19. století, dnes slouží jako pila. V obci je pohostinství, obch...

boží muka, kříž, kaplička   Kaplička - Líšina (kaplička)
5.16 km
...

drobná památka   Hraniční kámen - Biřkov (mezník)
5.19 km
Hraničník ve tvaru komolého jehlanu  je vytesaný z hrubozrnné žuly. Na vrcholu jehlanu bývala ještě kamenná koule, ta se však na žádném z hraničníků nedochovala. ...

vrchol   Chudenicka hurka (vrchol)
5.19 km
...

vrchol   Hajek (vrchol)
5.38 km
...

muzeum   Muzeum techniky a řemesel - Koloveč (muzeum)
5.39 km
Muzeum techniky a řemesel s výstavní plochou 1000 m2 a více než 7500 exponáty patří mezi největší a nejobsáhlejší muzea svého druhu v Česku. V expozicích jsou zastoupena všechna tradiční řemesla a živnosti, které se nacházely na vesnici. V současnosti se v muzeu nachází 67 kompletních řemeslných dílen a živností a dalších dvanáct technických expozic. Návštěvníci mohou zhlédnout například tyto řemeslné dílny- řeznickou, pekařskou, cukrářskou, vlá...

muzeum   Muzeum Josefa Dobrovského - Chudenice (muzeum)
5.47 km
Ve Starém zámku v Chudenicích se nachází vedle expozice o historii rodu Czerninů i rozsáhlá stálá výstava věnovaná životu a dílu Josefa Dobrovského. Pobýval zde nejen jako host svého přítele hraběte Eugena Czernina, ale i jako vychovatel jeho dětí. Výstavu s použitím materiálu ze sbíre...

hrad, zámek, tvrz, hradiště   Zámek Starý - Chudenice (zámek)
5.48 km
Původní středověká tvrz, ve 2. polovině 16. století renesančně přestavěna a r. 1776 pozdně barokně upravena; hraběcí pivovar rovněž staršího založení (provoz v l. 1564-1947), současný vzhled výsledkem klasicistní přestavby. Areál zámku leží v severní části obce nad kostelem. Zámek tvoří stavební komplex několika budov r...

kostel, kaple, katedrála, rotunda, synagoga   Kostel Zvěstování Panny Marie - Koloveč (kostel)
5.48 km
...

vrchol   V Americe (vrchol)
5.48 km
...

město, městys   Koloveč (městys)
5.5 km
Koloveč – starobylá trhová osada náležela za nejstarších časů osídlení pražskému biskupství. První písemnou zmínkou o osadě je darovací listina pražského biskupa Jindřicha Břetislava z r. 1197, kdy se Koloveč stává majetkem kláštera premonstrátek v Doksanech u Litoměřic. Tento záznam byl objeven až po smrti dárce v dědickém potvrzovacím řízení. Vlastní osada Koloveč zde již nepochybně existovala před darováním coby majetek drobných feudálů. Přemy...