Jeruzalémská (Jubilejní) synagoga – s pokladem, se kterým se nemůže chlubit žádný jiný židovský chrám na světě. Synagoga je sice nejmladší synagogou, nacházející se na území pražské Židovské obce, zato je mnohem větší, než všechny ostatní. Nenajdeme ji nikdy jinde, než na Novém Městě v Jeruzalémské ulici. Jubilejní synagoga byla postavena v maurském slohu, jako náhrada za Cikánovu, Novou a Velkodvorskou synagogu, které byly zbořeny v rámci asanace, tedy zlepšení hygienických podmínek Židovského města. Stavba synagogy byla dokončena v roce 1906 podle plánů slavného vídeňského architekta, zasloužilého a zkušeného stavitele synagog Wilhelma Stiassneho.

A proč zrovna název Jubilejní?  Navrhl jej Izraelitní spolek na památku 50. výročí vlády Františka Josefa I. Toto označení se však dlouho neudrželo v lidském povědomí, neboť se název brzy změnil na Velká synagoga. Dalším ze synonymických výrazů pro tuto stavbu je označení Jeruzalémská.

Malířská výzdoba, skvostné barevné dekorace chrámové lodi a štuky vznikaly pod taktovkou Františka Fröhlicha. Synagoga je vystavěná v tzv. secesním ornamentalismu. Průčelí budovy se pyšní charakteristickým mohutným obloukem a velkým rozetovým oknem, kde se pochopitelně nachází jako dominantní prvek šesticípá Davidova hvězda. Naopak střed západního průčelí zdobí český a hebrejský nápis, který říká: „Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví. Což nemáme všichni jednoho otce? Což nás nestvořil jediný Bůh?“ Po obou stranách vchodu se do výše tyčí dvě věže. Při pohledu na tento svatostánek si mnozí představují, že se místo v Praze nacházejí někde v okolí Jeruzaléma, neboť fasáda hraje mnoha barvami, a nalezneme zde velké množství nádherných architektonických skvostů.

Synagoga disponuje 850 sedadly, a díky této obrovské kapacitě je právem označována za největší synagogu pražské židovské čtvrti. Po bočních stranách je nutné povšimnout si  galerie, která se samostatnými vchody, určenými výhradně pro ženy. Vnitřní čelo chrámu je zdobeno motivem vinné révy, nad kterým nalezneme Mojžíšovy desky s deseti zákony. Po první větší rekonstrukci v 90. letech byla synagoga znovu slavnostně otevřena až roku 1996.

Při této rozsáhlé rekonstrukci byly pod silnými nánosy omítky a vrstvou staré malby objeveny bohatě malované ornamenty ve stylu vídeňské secese. Takovým pokladem, ba dokonce skvostem, se nemůže chlubit žádný jiný židovský chrám ve světě. Jubilejní synagoga, stejně jako Staronová, slouží doposud k účelu, ke kterému byla postavena, tím máme na mysli pochopitelně náboženské bohoslužby.

Po přiklepnutí již zmíněné asanační přestavby pražského Židovského Města, byl v roce 1898 ustanoven spolek pro vybudování nové synagogy, která by sloužila jako náhrada za Cikánovu, Velkodvorskou a Novou synagogu, jež byly určeny v Josefovské čtvrti ke zboření. Odchodem zámožnějších obyvatel, kteří do té doby v židovském ghettu žili, se totiž Židovské Město začalo měnit na rychle chátrající čtvrť pražské chudiny, bez jakéhokoliv rozdílu náboženského vyznání. Čtvrť byla ve strašlivém stavu. Byla přelidněná, byla tu vysoká nemocnost, úmrtnost a ohnisko epidemií. Tomu pochopitelně přispívaly špatné životní podmínky a hygienické problémy. Dalším problémem, který zde vyvstal, byly složité vlastnické poměry budov. O přestavbě bylo rozhodnuto asanačním zákonem z roku 1893. Tyto tři zmíněné synagogy musely ustoupit rekonstrukci a zvednutí životní úrovně celé čtvrti.

Pokud se tedy vydáte k této nové synagoze, která již z dálky hraje pestrými barvami, nejzajímavější pohled se vám jistě naskytne z přilehlé ulice U Půjčovny, protože se svatostánek bohužel nachází mezi zástavbou, a tak se jeho krásou nemůže kochat již při pohledu z dálky. Modročervená bohatě zdobená fasáda jistě zaujme nejen milovníky architektury, ale nezanechá bez emocí každého návštěvníka pražské židovské obce.