Sklářské muzeum v Novém Boru bylo založeno v roce 1893 ve snaze podpořit zdokonalování uměleckých řemesel a rozvoj sklářského průmyslu. Stálá expozice dokládá prostřednictvím rozmanitých skleněných exponátů a modelů sklářských dílen stylový a technologický vývoj českého skla od 17. století do současnosti. Krátkodobé výstavy jsou zaměřeny nejen na historické sklo, ale také na tvorbu sklářských výtvarníků a činnost odborných sklářských škol. Muzeum je umístěno v centru města v empírovém domě, postaveném sklářským obchodníkem Janem Kryštofem Socherem v roce 1804. V muzeu je možné zakoupit repliky historického skla, skleněnou bižuterii či odbornou sklářskou literaturu.
Popis - Sklářské muzeum v Novém Boru existuje již více než sto let a jeho vývoj je úzce spjat s bohatou historií výroby a obchodu českým sklem v oblasti Lužických hor. Jeho sbírky představují vyjímečný soubor unikátních skleněných exponátů reprezentujících řemeslnou zdatnost, výtvarný cit a vynalézavost zdejších sklářů a rafinérů. Stálou muzejní expozici se stylovým a technologickým vývojem českého sklářství oživují krátkodobé výstavy věnované významným etapám sklářské historie, výtvarníkům, sklářským firmám a odborným školám. Akviziční činnost muzea zahrnuje i sklářské pomůcky a zařízení, které je prezentováno formou modelů rafinačních dílen a sklářské hutě. Muzeum je umístěno v centru města v empírovém domě, postaveném sklářským obchodníkem Johannem Christophem Socherem v roce 1804. Kotva v pískovcovém portálu jako symbol zámořského obchodu dokládá obchodní aktivity jeho majitelů v zemích střední Ameriky v 1. polovině 19. století. V muzeu lze zakoupit kopie historického skla, tradiční i moderní skleněnou bižuterii i odbornou sklářskou literaturu.
Vznik muzea a vývoj sbírky - Vstup do budovy sklářského muzea rámuje zdobný pískovcový portál, v jehož štítu je umístěna kotva. Tento symbol zámořského obchodu vyvolává představy o dobrodružných cestách křehkého skla ze severních Čech na vzdálené trhy v zemích starého kontinentu, exotického Orientu nebo do zámoří. Ostatně, většina muzejních exponátů vznikala v rukách sklářských řemeslníků právě ve snaze vyhovět odlišnému vkusu a neobvyklým požadavkům zahraničních kupců. O vznik novoborského muzea se zasloužil Odborný svaz sklářského dělnictva. Za podpory radních, kteří uvolnili pro expozici potřebné prostory v budově místní radnice, bylo muzeum otevřeno v květnu roku 1893. Ačkoliv město postupně uvolňovalo pro prezentaci narůstající sbírky další místnosti radnice, k uspokojivému prostorovému řešení došlo až v roce 1952. Tehdy bylo muzeum přemístěno do domu čp. 105, kde sídlí dodnes. Hlavní podíl na vzniku a tvorbě muzejního sbírkového fondu v 90. letech 19. století měli dobrovolní pracovníci. Základ sbírky byl vytvořen z nezištných darů místních sklářů a obchodníků, kteří nejlépe rozuměli sklářskému řemeslu a dokázali ocenit technickou náročnost i vyjímečnost uměleckořemeslného zpracování skleněných výrobků domácí i zahraniční provenience. Sbírka se rozrůstala a nabývala na kvalitě díky zájmu výrobních a exportních domů a ve 30. letech 20. století prostřednictvím muzeem pořádaných sklářských soutěží. Po doplnění o početné převody předválečné komerční produkce bývalých sklářských firem se kolem roku 1960 začala v Novém Boru formovat ojedinělá kolekce skla podávajícího pravdivý obraz o výrobě skla v oblasti Lužických hor na přelomu 19. století a v první polovině století dvacátého. V duchu odkazu zakladatelů muzea sleduje i současný sbírkotvorný program vývoj sklářské průmyslové výroby na Novoborsku, neopomíjí dokumentovat činnost ateliérů místní sklářské školy a věnuje pozornost individuální tvorbě sklářských výtvarníků. V roce 1994 byly obnoveny sklářské soutěže a nejúspěšnější práce účastníků jsou zařazovány do sbírek muzea k prezentaci a trvalému uchování.
Historie budovy muzea - Patrový dům s vysokou mansardovou střechou a honosným pozdně barokním vstupním portálem je typický pro původní zástavbu Nového Boru. Byl postaven roku 1804 Johannem Christophrem Socherem, obchodníkem se sklem, který předtím třináct let úspěšně prodával české sklo v Mexiku. Řešení suterénu budovy dokládá, že jde již o druhou stavbu na svém místě. Původní celodřevěný dům postavil truhlářský mistr Josef Schneider před rokem 1759. Ve 20. letech 19. století Socher dům odprodal Stephanu Rautenstrauchovi. V majetku této rodiny, členů nejvýznamnější exportní společnosti v Novém Boru, byl dům až do r. 1939. V roce 1952 se borští radní rozhodli přihlédnout k jeho historii a umístit zde své sklářské muzeum. Objekt prošel v letech 1998-1999 náročnou stavební rekonstrukcí a v budoucnosti je plánováno jeho začlenění do nově zbudovaného muzejního areálu.