Litobratřice (dříve německy Leipertitz) jsou starobylejší vesnicí, než by se na první pohled v dnešním čase zdálo. Poprvé byly zmíněny roku 1278 pod jménem Lupratitz jako větší osada s kostelem a farou. Roku 1395 je vesnice Lonpraticz ve vlastnictví benediktínského opatství Vilémov. V roce 1450 odejmul krumlovský pán Heinrich z Lípy opatství faru včetně desátků a dvora. Roku 1619 – v době první fáze třicetileté války – byly Litobratřice vypáleny. V roce 1672 se objevily v kronikách Leypertitz a od roku 1718 Leipertitz. Těžce zasáhnuty byly Leipertitz Francouzi roku 1809 a 1813, a také Prusy v roce 1866. 16 místních obyvatel bylo postiženo roku 1714 morem a 49 osob roku 1866 cholerou. Většina obyvatel žila ze zemědělství. Ve 30. letech 20. století byly v obci 3 hostince, 6 obchodů, mlékárna, cihelna, spořitelna a úvěrový ústav. Působilo zde 34 řemeslníků, Sbor dobrovolných hasičů a dalších 6 spolků. 
Z historického hlediska jsou hodnotné podzemní chodby výšky muže vedoucí od kostela. V obci jsou dva sirné prameny. Průzkumy zjistily obrovské, hospodářsky využitelné jezero léčivé vody pod vesnicí.Je to jedna z nejstarších obcí znojemského okresu, která se nachází u jeho severozápadního cípu v slunné úrodné jihomoravské krajině v těsné blízkosti Pálavy a Mušovských jezer.  

Na území žije 487 obyvatel.