Obec Vlčkovice v Podkrkonoší se skládá z původních dvou obcí Horní Vlčkovice a Dolní Vlčkovice. Nachází se v Královehradeckém kraji, přibližně v polovině trasy Dvůr Králové nad Labem - Česká Skalice.

Podle některých pramenů vznikla obec Vlčkovice za vlády Otakara II. při osídlování českého pohraničí německými sedláky. První písemné záznamy o obci pocházejí z období kolem roku 1410, kdy místní lenní statek patřil pod správu hradišťského hradu (dnes Choustníkovo Hradiště).

Většina původních německých obyvatel bylo po 2. světové válce odsunuta a tak obec byla osídlena z části volyňskými Čechy, kteří byli aktivními účastníky Československého armádního sboru gen. Ludvíka Svobody a z části obyvateli z různých oblastí Čech.

Vlčkovice jsou od svého založení i podle jména prastarou původně německou obcí, která vznikla za vlády Otakara II. při osidlování českého pohraničí německými sedláky. Podle jména organizátora Wolfa získala obec pravděpodobně i svůj název. Ještě v roce 1515 se obec jmenovala Wolfsdorf, později se název změnil na Wölfsdorf. Ve Vlčkovicích se v dřívějších dobách nacházel lenní statek, který patřil pod správu hradišťského hradu (Choustníkovo Hradiště). Zmíňka o tomto stavu je již z roku 1410. Obec Vlčkovice je zmiňována v kupní smlouvě z roku 1415 uzavřené Janem z Opočna a Sofií, vdovou po Janu Rothsteinovi. V roce 1418 získal poddanskou obec Vlčkovice s vlastní samosprávou darem Hano z Kohoutova. Dalšími majiteli byl jeho syn Bohuňek, v roce 1492 získali Vlčkovice Václav a Mikuláš z Neudorfu a později Diviš Slavata z Chlumce.

V roce 1541 prodal Diviš Slavata Vlčkovice, Hradiště a další vesnice Mikuláši Petzingerovi z Bidschina. Po jeho smrti v roce 1561 zdědil Vlčkovice jeho druhý syn Balzar a později jeho další příbuzní. Herman Vilém Petzinger zbudoval v Horních Vlčkovicích malou tvrz, ve které pak přebýval. On i jeho bratr Albrecht vstoupili po vypuknutí třicetiti leté války pod prapory protestantských stavů a po bitvě na Bílé Hoře uprchli do zahraničí. Polovina jejich majetku byla roku 1622 prohlášena za opuštěný a tak tedy získal Vlčkovice a Hradiště generál jízdy Johann Sporck, ale královskou komorou pak byly Vlčkovice 21.ledna 1623 prodány Albrechtu z Valdštejna za 23 842 Fl. 56 kr. Už o rok později postoupil Albrecht Vlčkovice Marii Magdaléně Trčkové z Lobkovic, která je opět připojila k hradišťskému panství.

Během třicetileté a sedmileté války Vlčkovice a okolí velice utrpěly. 10. července 1762 byla obec nucena vyplatit projíždějícím kozákům 112 dukátů výpalného. Kozáci působili ve východních Čechách jako spojenci pruské armády.

Osudným pro Vlčkovice byl rok 1778, kdy v obci rozložil svůj hlavní stan pruský král Fridrich II. (Bedřich II.) Před příchodem pruského vojska (32 praporů, 60 setnin jízdy) většina obyvatel i s dobytkem a nejnutnějším majetkem uprchla za řeku Labe kde byla rozložena císařská armáda. V lidu prázdné vesnici řádili Prusové nepopsatelným způsobem, neboť vše co šlo bylo odcizeno nebo zničeno. 15. srpna 1778, když již nebylo co plenit Prusové odtáhli. Přestože se v okolí nekonala žádná větší bitva, nachází se ve Vlčkovicích několik hromadných hrobů pruských vojáků.

6. září 1778 si bývalé postavení pruského krále prohlédl císař Josef II.