Dubenec (obec)


Seznam lokalit v okol


obec, osada Dubenec (obec) vzdlenost: 0 km

V roce 1426 byl Wanieck Kordule z Dubence jako horlivý zastánce husit a táborit velmi známý. Sjednotil se se známým loupeivým rytíem Janem Koldou ze ampachu na dobytí Náchoda. Take se Dubenec s hradem Kalinovec stal vhlasným loupeným hnízdem. Akoliv Kolda v roce 1436 potvrdil svoji vrnost císai Sigmundovi, ji v následujícím roce svoji vrnost odmítal, s dalšími rytíi se oteven proti císai postavil. V roce 1437 se zmocnili zámku a msta Náchoda, obsazovali rzné hrady. Stali se protivníky nov zvolenému králi Albrechtu z Rakouska. Kdy pak po jeho smrti / roku 1439 / právo ani moc v echách neexistovali, mohl Jan Kolda ze svých pevných hrad své zbojnické výpady bez potíí provádt. Stal se postrachem širokého okolí. Kolda a jeho spojenci se pokoušeli 29. ervna 1440 dobít Prahu. V roce 1441 bylo rozhodnuto proti Koldovi zaútoit. Pod vedením Jeticha z Miletínka vytáhlo vojsko proti Dubenci i hradu Kalinovec. Hrad byl obklíen a 10. ervna 1441 dobit a zboen. Kolda uprchnul a zemel v roce 1445 na mor.
Rozboený hrad Kalinovec nebyl nikdy obnoven. Kdy pi výstavb pevnosti Josefov sídlili u rozboeného hradu Kalinovec kolony C. a k. rakouského vojska /vozatajstvo/, vojáci kopali ve zíceninách hradu a hledali poklad, boili i sutiny, nenašli však vbec nic.
Zibrid Kordule ze Sloupna postavil u obce nový zámek v blízkosti kostela. Roku 1505 jeho vdova Hedwiga z Michnic zddila usedlost. Po její smrti zddili pozstalost její dcery Duška a Anna. Anna prodala svoji poloviku obce pánu ze ire Nathanielu z Czernina. Druhou polovinu patící Dušce obdrel pan Johan Chwalowsky z Hustian, který ped rokem 1534 prodal svj podíl pánu ze ire Karlu Siberovi z Pilnikova. Take se Dubenec opt sjednotil. Po smrti Karla Sibera zddila usedlost jeho vdova Magdalena Siberová z Waldsteina. Magdalena postoupila usedlost svým dcerám Judit, Barbae a Katein. Nejdéle ila Barbara a ta pak vlastnila celý Dubenec. Kdy Barbara roku 1606 zemela pešel Dubenec na syny Karla Wallensteina, Christiana, Georga a Johana. 25. ledna 1623 koupil Dubenec Albrecht z Waldsteina. Po jeho zavradní v Chebu /25. února 1634/ Dubenec, jako konfiskát, je císaem propjen Johannu z Pieroni de Galliano.

Po smrti Johana z Pieroni de Galliano zddil Dubenec jeho syn František. Ten pak zadluený majetek prodal 3. dubna 1662 Jesuitm ze ire. V dob vlády Jesuit odehrávali se Slezské války. V Dubenci táboil v roce 1712 regiment Schönberg, v roce 1757 regiment Marquis de Botta, v roce 1758 regiment Hildburghausen, roku 1759 regiment Josef Braunsche, kompanie hejtmana Rübnera, polní vojenský transportní a invalidní batalión, v roce 1760 regiment Andlauische.
Jesuité si v Dubenci nkdy v 18. století pi dnešní silnici na Vilantice postavili jednopodlaní obydlí, které se ješt dnes nazývá "Na tvrzi".
Roku 1773 byl Jesuitský ád zrušen, Dubenec byl peveden pod správu k.k. státní spolenost administrace.
Roku 1775 zde byla rebelie sedlák, odmítali robotu a chystali se k taení na Prahu. Byli však zastaveni a potrestáni.
V roce 1778 pi Bavorské válce usadili se vojenské rezervy / 40 batalión / na Dubenecku.
Roku 1781 se zapoalo s výstavbou pevnosti Josefov. V Dubenci se na delší dobu usadilo vozatajstvo / regiment Brinken /. K výstavb pevnosti Josefov se pouívaly kamenné kvádry dubeneckých kamenolom.
V roce 1825 zakoupil Dubenecké panství pan Martin Wagner. Pan Wagner se prokázal pro obec jako dobrodinec. Ve své závti ze dne 30. kvtna 1881 se ustanovil jako dárce pro fond chudých, kterému odkázal domy .p. 33, 34, 36 a 163. V tchto domech byly zízeny obecní chudobince.
V roce 1866 došlo k válce Pruska s Rakouskem. Zviínský hbet byl vyhlédnut jako dleitý vojenský objekt. 27. kvtna 1866 pišly ubytovací ety jezdecké divize Edelsheim a 28. kvtna 1866 se na Dubenecku usadili Lichtenštejnští husai. 29. ervna 1866 se na zdejší fae ubytoval hlavní stan rakouské armády. Mezi nimi byli princové Leopold a Wilhem, polní zbrojmistr Ritter von Benedek / tento generál odjel z Dubenece na jednání znepátelených armád do Hradce Králové /, šéf generálního štábu generál Enikstein. Šéfem ubytovací kanceláe byl generál Krismanic, vetchý kmet. Pak zde byli i generálové Gablenz, Esterhazy, Knebel, Scholz a jiní. Císaská armáda byla rozmístna v okolí Dubence. Dubenecká pole byla urena jako místo boje.Armádní hlavní stan s benedyktem v ele vyrazil z Dubence 1. ervence o pl 3. hodiné ráno. Roku 1887 pešlo panství na prmyslníka Josefa Etricha z Jarome.

Národní jednota severoeská pro Dubenec a okolí.
Tato Jednota byla zaloena v roce 1897. Slouila pro rozvoj eské státnosti v pohranií, kde byla nmecká vtšina. V roce svého zaloení mla Jednota 90 len.
Jednota poádala rzné slavnosti jako byl vneek, plesy, divadelní pedstavení, mikulášskou nadílku a vánoní veírky pro dti. Na tomto vánoním veírku bylo dtem rozdáváno obleení a sladkosti. Jednota té poádala pro dti zájezdy do Prahy, Dvora Králové n./L., Jarome, vlastivdné vycházky do pírody v okolí Dubence.
Vneek a plesy se konaly v hostinci pana Bouzy, pozdji ji v hostinci u pana Flégla. Divadla se hrály u Flégl a divadlo v pírod v lomu za Bouzovou hospodou. Divadlo jezdili hrát do Dubence ochotníci z Luan, Miletína, Jarome i Dvora Králové n./L., z Velichovek.
Jednota byla trnem v oku Nmcm a tak po záboru obce v roce 1938 byla innost zastavena. Majetek jednoty / vetn budovy Matiní školy / musel se prodat obci za 30.000,- K. innost jednoty ji nikdy nebyla obnovena.

vojenské sluby a to do 37. roku vku. Poátkem záí byli povoláni mui narozeni v létech 1873-1876.
Sbírka ve prospch erveného kíe vynesla 163 Korun. Sbírka vlnného zboí pinesla 1600 kg a sbírka eleza 6000 kg.
Z kostelních ví byly sejmuty zvony / 3 ks / a rozbity na kusy, mdné hmodíe byly vymnny za elezné nebo porcelánové. Ceny potravin neustále stoupaly.
Konec války. Nkdejší Rakousko bylo poraeno. echo-slováci utvoili národní výbory, a ty nmecká msta a obce na našem území obsazovali. Dubenec byl 14. prosince 1918 obsazen. Nmecký starosta Adalbety Sapouschke ve jménu obecního zastupitelstva vyslovil souhlas, aby bylo z 1/3 zastoupení ech v obecním zastupitelstvu.
V roce 1926 se zaala stavt v píkrém svahu proti .p. 90 eská hasiská zbrojnice. K slavnostnímu otevení došlo v roce 1927.
10. ervence 1926 vítali obané Dubence projídjícího pana prezidenta T.G. Masaryka.
V roce 1932 se zaala stavt eská škola v Dubeneci, dostavna a pedána actvu byla 1. záí 1933. / foto 1 2 3 4 /
V roce 1936 byla zapoata stavba nmecké školy, pedána actvu byla 1. záí 1937.

Dubenecké panství bylo v roce 1938 prodáno. Kupující byli: nmecká Reifeisenkasse Dubenec, Josef Rint z Hvzdy, Chládek z Lanova, Alois Kirsch z Dubence.
V roce 1938 došlo k záboru Dubence a v rámci Sudet pilenní k Velkonmecké íši. Zpráva o záboru došla na etnickou stanici dne 6. íjna 1938 do rukou vrchního etnického strámistra Frodla. Obec byla zabrána 12. íjna 1938. Dubenetí Nmci jako všichni ostatní se nemohli dokat, aby se podle slov jejich "vdce" mohli vrátit dom. Dle pamtník se vypravili s hudbou a nápeky kolá na Hvzdu, aby uvítali tzv. osvoboditele a naše ochránce. Snad ani neml být Dubenec zabrán nebýt tch fanatik. Nemalý zájem o zábor ml tehdejší starosta Adalbert Fiedler, který rázem pestal pro echy úadovat esky a ihned nutil a poadoval znalost nminy, Dubenetí eši si velmi pomalu opatovali vlajky s hákovým kíem a snad je ani mnozí nemli. 

10. kvtna 1945 byl v hostinci pana Františka Flégla zvolen prvý Národní výbor. Jeho leny byli František Endt, Josef Dubský, Rudolf Gottvald, František Lánský, Josef Horáek, František Kopecký, Josef Šmíd, František Joneš, Václav Šebek, Rudolf Kirsch, Josef Hubený, Václav Gottvald, Karel Kirsch, Karel Turek, František Bauer, Karel Heman z Hvzdy, nebo ta patí správou k Dubenci.
17. kvtna 1945 byl zvolen pedsedou MNV Josef Dubský.
Poštovní úad umístný v bývalé nmecké škole za kostelem .p. 2 byl pebírán Bedichem Paíkem.
Velitelem Sboru národní bezpenosti byl vrchní strámistr Antonín Macák, na SNB leela hlavní tíha o udrení klidu a poádku pi odsunu nmc z obce. Stanice zrušena v roce 1949. 13. kvtna 1945 zašli lenové eského hasiského sboru k bývalému nmeckému starostovi pro hasiský prapor, který zde byl po celou dobu II. svtové války. Majetek po nmeckém hasiském sboru byl pebrán eským hasiským sborem.
Byla zde zízená kampelika, spoitelna, zálona, spolek pro Dubenec a okolí. Starostou spoleenstva je Josef Šmíd, pokladníkem Rudolf Kirsch.
Hospodáské a skladištní drustvo Jarom - filiálka Dubenec zahájilo innost ve vlastní budov dostavné ped válkou. Konala se slavnost u píleitosti znovuotevení eské školy. /foto 1 2 3 /
V roce 1946 byla ustavena tlocviná jednota Sokol - starosta - bratr J. Horák, jednatel-sestra F. Portíková odborný uitel vzdlavatel- bratr J. Bonz odborný uitel, pokladník - bratr u Kirsch, náelnice sestra Z. Frejková- u. náelník- bratr J. Praák- u..
V roce 1947 bylo ukoneno úplné osídlení obce- usedlostí po Nmcích. Po úpravách a rozhodnutí osidlovací komise a nadízených úad byla ada ísel neschopná k uívání zboena/p. 7, 13, ást 14, 16, 115, ást 135, 150, 154, ást 178, 195, 205, 122 / nebo navrena ke zbourání/ p. 48, ást 63, 82. 92, 111, ást 224, 202/
V letech 1948-1949 se budoval odvodovací kanál /nyní potok z Hvzdy/ od kostela po usedlost p. 185, kanál vedl pod silnicí a pozemky u p. 180 a p. 233. Materiál na dno a boky se bral ze špýcharu, který se v roce 1948 zboural.
V roce 1950 se v blízkosti odvodovacího kanálu a ze špýcharu zaalo budovat koupališt o rozmrech 20 x 50 metr a nejvtší hloubce 2,8 metr. Stavba byla dokonena v roce 1952 20. ervence
6. ervence 1952 bylo zaloeno v Dubenci JZD, prvním pedsedou byl Václav Welyt
V roce 1956 byl od Paclikových a po dolní ást obce Dubenec pod vodou. Nkteré domy jako ostrvky obehnané kalnou vodou byly nepístupné. Byla to nejvtší povode od roku 1937.
V Dubenci je od roku 1886 pekárna , kterou zaloil pan Jan Šmíd, která pekla perníkové výrobky. V roce 1956 byla výroba perníku skonena a zaal se zde péci chléb.
V roce 1957 byla zaloena DOS-ka . V obci je mnoho lidí kteí bu zrušili vlastní ivnost, nebo jsou jako dchodci, ledacos umjí a nemohou to prospchu svých soused uít. Proto byli sdrueni do DOS ( drobné opravy a sluby).
V roce 1956 si sportovci vybudovali svépomocí vedle koupališt hokejové hišt.
V roce 1959 došlo k vydládní plochy ped zdravotním stediskem. V dsledku úpravy potoka od Hvzdy bude koupališt bez vody, bude vybudován pítok ze studánky za Zemánkovými.
V roce 1960 se od Vilantic po zdravotní stedisko opravuje silnice, je rozhrnut a uválcován štrk, na nj pouit asfaltový postik a zasypán jemným štrkem.
V roce 1961 bylo v Dubenci v hostinci u Flégr oteveno nové kino, vstupné bylo 1,-Ks pro dti a 3,- Ks pro dosplé.
V roce 1962 se v tomto kin konal festival populárních film / Procesí k panence, Smyk, Lidé jako ty/. V tomto roce bylo promítnuto celkem 65 film. V roce 1967 je ukoneno promítání film , dvodem je zrušení hostince u Flégr, dolní ást obce chodí do kina do Velichovek, zde je vybudováno široké plátno.
V roce 1966 bylo nov omítnuto zdravotní stedisko. V tomto roce byl zaloen v Dubenci eskoslovenský ovocnáský a zahrádkáský svaz/ZS/. Pedsedou byl zvolen Josef Bouz, jednatelem Zdenk Haase, pokladníkem Jií Nechuta.
V roce 1969 vybudováno nové osvtlení.
V roce 1970 se opravuje obadní sí na útulnou a dstojnou , pro nároné snoubence.
V tomto roce bylo uskutenno sítání dom a osob. V obci je 74 rodinných domk, 90 zemdlských usedlostí , 3 bytové domy, 9 ostatních , 7 rekreaních chalup, 10 dom je neobydlených. V Dubenci je 676 osob, 326 mu, 350 en.
V roce 1971 4. ervna jsou záplavy v Dubenci, výše vody na loukách je 20- 50 cm. V souvislosti s touto povodní se na podzim se pikroilo k prohloubení zaneseného eišt a srovnání klikatého toku do pímého. V lét je pikroeno k pestavb mateské školy/dívjší Matiní škola/. Byl vybudován v podkroví byt pro školníci a z jejího bytu upraveny další místnosti pro mateskou školu. 29. prosince se slouilo JZD Dubenec s JZD Vilantice.
V roce 1972 byly na pošt na chodb poloeny dladice, upraven práh a vymnny staré dvee u vchodu do budovy. Byl rozebrán starý plot u Obecního úadu /dívjší nmecká škola, po druhé svtové válce národní škola/, souasn vysázeny kee ivého plotu, na jejich míst postavená betonová podezdívka s kovovými míovými poli s vraty a vrátky. Dále byly provedeny úpravy na chodbách budovy a místnost pro matriku
Myslivecké sdruení si brigádnicky vybudovalo odchovnu baant s umlou líhní na 1000 baantích kuat za usedlostí Bohumila Seiferta.
V roce 1975 1. ervence zahájilo JZD Hvzda práce na kulturním stedisku uprosted obce. Stavba by podle rozpotu mla stát 15 915 600,- Ks, pro nedostatek penz dostavna jen Hasiská zbrojnice. Dokoneno v roce 1979. Byla opravena obadní sí na MNV. Návrh a práce provedl architekt Pemysl Jeníek akademický malí. Hodnota díla 53 610,- Ks. V msíci íjnu byly provádny práce na úprav kanalizace a chodníku od mateské školy po základní školu, nástupišt autobusu u základní školy bylo opateno ochranným zábradlím.
20. kvtna 1976 povode v Dubenci, ped Paclikovými 40 cm vody, veer pi bouce blesk zapálil stodolu pana Hubeného. Za necelý týden se povode opakovala. Po tchto povodních se opt upravuje tok Dubeneckého potoka. Byla provedena úprava chodníku od prodejny Jednoty u stední ásti obce po základní školu Byla upravena cesta za potokem /Krátká strana/, navezen a uválen štrk.
V roce 1977 Dubenec ustanoven stediskovou obcí / obce Bílé Poliany, Doubravice, Dubenec, Hibojedy, Lanov, Libotov, Vilantice, Velký Vešov /.
V roce 1978 byla vybudována trafostanice u základní školy, 8. srpna se pehnala nad vsí vychice, která zpsobila znané materiální ztráty, u školy rozlámala smutení vrbu o prmru 100 cm vysázenou snad v roce 1932. Opt se pokrauje na regulaci potoka.
V roce 1979 opravovala se obalovanou drtí po celé obci silnice.
V roce 1980 byla provedena rekonstrukce budovy MNV. Z bývalého bytu pro uitele byly zízeny kanceláe, z bývalé knihovny je zasedací místnost, byla opravena elektroinstalace, zavedeno vytápní akumulaními kamny.
V roce 1981 2. srpna pehnala se nad obcí boue s prudkým vtrem a v obci byla povode. V srpnu zahájena práce na výstavb kanalizace.
V roce 1982 2. bezna pršelo siln celých 24 hodin . Proudy vody sebraly z polí ornici, která zanesla zahrady, domy a studny. V tomto roce byl opt ištn potok a upravovalo se eišt. Obec Dubenec byla vyhlášena jako stedisková obec.
V roce 1983 v prosinci byla zahájena rozsáhlá adaptace budovy MNV. V kvtnu se konala oslava 50 let od slavnostního otevení budovy základní školy.
Ve sbru léivých rostlin obsadili áci naší základní školy 1. místo v SR.
V roce 1984 byla dokonena adaptace sálu v hospod u Gottwald a v nm byla instalována kabina na promítání a utvoeno krásné kino. Provoz kina ukonen v roce 1990.
áci základní školy opt zvítzili ve sbru léivých bylin.
V roce 1986 zahájilo JZD Hvzda práce na výstavb stravovacího zaízení s vývaovnou. Stavba dokonena v roce 1988. / foto 1 2 /
V roce 1987 je pipraveno rozparcelováno sídlišt rodinných dom.
V roce 1988 byla instalovaná v obci automatická telefonní ústedna.
V roce 1990 17 listopadu havarovalo krátce po 15 hodin u naší obce letadlo TU- 154 s nákladem cigaret Winston. / foto 1 2 3 4 /
V roce 1992 byla nov omítnuta budova mateské školy, nové oplechování, nátr oken a plechování ásti stechy, okapy. V tomto roce se konala oslava 60. výroí poloení základního kamene eské školy v obci.
V roce 1993 - poár na BIOS, zcela zniena kotelna, likvidují poární sbory/ Dubenec, Vilantice, Dvr Králové nad Labem/.
V roce 1994 v ervenci byla zahájena výstavba vodovodu v úseku od sídlišt po zdravotní stedisko. Byla obnovena ze kolem hbitova. Provedena generální oprava stechy Hasiské zbrojnice. / foto 1 2 3 /
V roce 1995 byly poloeny firmou Stavba Jarom iviné povrchy na obecní cesty/Koloniál Novotný- Kohoutová, Šorma- zdravotní stedisko/. Oprava hráze rybníka.
V roce 1996- Knihovna pesthována na poštu , uvolnný byt na zdravotním stedisku, vrácen do bytového fondu / osazen scházejícími zaizovacími pedmty, stropy sníeny o 90 cm, pemístna jedna píka/ a byt pronajmut.
Byt na mateské škole zrekonstruován /elektrika, voda, odpady, topení a kuchy/ a pronajat uitelce základní školy.
Na budov pošty vymnno latní na steše, opraveny dva shnilé krovy, poloena nová krytina Bramac, nové okapy, hromosvody natena omítka a mí na oknech.
Na kostele sv. Josefa dokonena oprava stechy.
V roce 1998 byla uskutenna plynofikace obce v celé délce vetn osady Kalinovec a samoty pana Balaše, bylo instalováno 206 pípojek a 12,4km plynového potrubí. Celková cena 7 744 000,- K. V prosinci zahájena výstavba bytu v pdním prostoru na zdravotním stediskem. V roce 2000 byla dokonena výstavba bytu na zdravotním stedisku, pdní vestavba, 4+1.
Obec v tomto roce zakoupila samojízdný traktrek se zábrem 105 cm na sekání trávy na fotbalovém hišti a dalších plochách v obci.
V obci se uskutenily oslavy 770. výroí první písemné zmínky o obci a 100. výroí vysvcení první eské školy v obci.
V Základní škole byla uskutenna výstava k historii obce, školy, hasi, mysliveckého sdruení a ZD. Kulturní program byl obohacen o vystoupení paní Jany Hlaváové a pana Viktora Linharta, veer byl ohostroj. V odpoledních hodinách byla zasazena lípa svobody.
V tomto roce vyšla kníka "Historie obce pod Kozamberkem - Dubenec" sepsal kroniká obce Karel Volšika a mapuje události ve vsi od roku 1229 do roku 1945. Bylo vydáno 200 ks. 

Jméno obce Dubenec je nepochybn eského pvodu. Zda-li je název obce odvozen z eského dub / strom / nebo pochází od názvu šlechtického rodu "DUB" není známo.
ásti královských pozemk byly asto pronajímány šlechticm nebo rytím, kteí si na tchto pozemcích stavli hrady nebo pevnosti.
I zde v Dubenci stával manský statek, který v roce 1229 patil svobodnému pánu Zbraslavovi, který patil k jednomu z nejváenjších šlechtic eské zem. Jeho znak / erb / ml symbol ohnutého rohu. Ml v majetku i jiné nemovitosti, ml však sídlo v Dubenci.
Panské sídlo Zbraslavovo, hrad Dubenec, zvaný té Kalinovec.
Tyil se na ti strany strm, spádov na zámeckém vrchu, celý hrad oddlený píkopem od pokraující vyvýšeniny. Tu pak stála opevnná v k ochran vstupní brány, v obezdná silnými zdmi ve tvaru tverce. Hrad Kalinovec slouil jako ochrana zemské cesty, která zde vedla z Polska /Slezska / do vnitrozemí.
Roku 1355 a 1364 byli majiteli panství Dubenec pánové Wanko a Kordule ze Sloupna. Po nich se Dubenecké panství rozdlilo. Jeden díl panství s kostelem a obcemi Sahlin a Zálesím ml v roce 1383 Wanko Kordule. Zbylá ást obce, dvr a hrad Kalinovec byl majetkem Wanka z Dubence. Po jeho smrti spravovali panství pro nezletilého syna Zdenka pánové Paschek z Plesa a Pibík z Dubence. Zdenk z Dubence sjednotil celé panství v roce 1415.
Po rozboení msta Jarome, 13. kvtna 1421, táhli husité v rozdlených tlupách proti mstu Dvr Králové nad Labem. Jedna z tlup se dostala i do Dubence, plenili a zapalovali, obec lehla popelem. Ze sutin povstala ultraqistická obec. 

 

 


Kompletn informace o lokalit > | Pidat fotografii | Ohodnotit

Hodnocen nvtvnk: 10.0000

zdroj: www.KrasneCesko.cz