Třebešov (obec)

Třebešov (obec) vzdálenost: 0 km

Kronika Třebešova byla založena roku 1897, starostou Vojtěchem Bezděkem, který byl starostou od začátku roku 1882 nepřetržitě až do 23. června 1914 tj. 32 let.

V Třebešově na proti rozsáhlému panskému dvoru, kde stojí č. p. 29 stávala původně (Tvrz) Hrad, tomuto místu se dodnes říká Na Hradě. Kdo a kdy tuto Tvrz se starobylou osadou založil, vystavěl a byl původním majitelem není známo.

Kronikáři čili mniši kláštera Břevnovského zanechali tito paměti: “Krajinou Královéhradeckou , Chrudimskou atd. vládli knížata čili vévodové Slavníkovci a na Tvrzi Třebešov měli svého správce.“V desátém stol. Slavníkovci byli povražděni starobylým rodem Vršovců, kteří získali všechen jejich majetek. Roku 1108 byli Vršovci na příkaz Německého císaře povražděni a jejich majetek přidělen ke knížecí komoře. Zde je zjištěno, že Tvrz a osada Třebešov byla r. 1115 prodaná knížecí komorou Samoslavu Černičickému z Černčic. Po jeho smrti r. 1130 jeho majetek zdědil jeho syn Božej. Ten zemřel v roce 1149 a Tvrz Třebešov podědila dcera Daliborka, která se svým mužem Lopotou Sudličkou ze Žernova r. 1150 nechala Tvrz dobře opevnit. Po smrti svého muže r. 1177 se Třebešova ujal jejich nejstarší syn Byvoj s manželkou Doubravkou. Po smrti Byvoje r. 1218 se ujal vlády syn Hvozdislav Sudlička. Roku 1256 po smrti otce se majitelem stal Liboslav, který se svoji ženou Ludiší Třebešov r. 1280 prodali Jindřichu Sendražovi Zárubovi ze Sendražic. Jindřich, když táhl s křižáky do války (odkud se již nevrátil), udělal z Třebešova výměnek pro svou manželku Střezaslavu z Ledské. Střezaslava se r. 1288 znovu provdala za Diviše Rašína z Rysenburku, který tu vládl do r. 1325, poté se majetku ujal jeho syn Oldřich Rašín. Ten r. 1342 prodal Třebešov Zdislavu Skalickému ze Skalice. Zdislav r.1367 umírá a po něm nastupuje r. 1368 loupeživý rytíř Adam Cebelický ze Soužíc, který byl při loupeži Lanškrounského hradu r. 1372 zabit. Majitelem Třebešova se stal jeho syn Hvoznata, který byl pro své ukrutnosti od pána hradu Liberku chycen a uvržen do hladomorny, kde v srpnu r. 1379 zemřel hlady. Začátkem roku 1318 nastoupil jeho bratr Ješek. Ten na poranění v r. 1391 zemřel. V roce 1394 vdova Přibyslava z Lična prodala Třebešov Petru Zárubovi Chvalkovskému z Chvalkovic, který r. 1415 opět Třebešov prodal Markvatrovi Okrouhlickému z Hněnic. Jelikož Markvart nemohl Třebešov zaplatit prodal ho téhož roku Jindřichu Zárubovi z Chvalkovic, který r. 1416 tragicky zahynul (zabil ho splašený kůň). Jeho žena Kateřina ještě téhož roku, Třebešov prodala Markvartovi Zárubovi Chvalkovskému z Chvalkovic. Ten byl horlivým husitou a padl r. 1419 v bitvě. Po něm nastupuje jeho syn Jiří. V roce 1426 byla ves i Tvrz Třebešov vypálena. O několik let později r. 1436 byla vystavěna nová Tvrz a ves. Jiří Chvalkovský v roce 1448 padl v bitvě o Prahu, kde bojoval po boku Jiřího z Poděbrad. Po jeho smrti nastoupily na Tvrz synové Vilém a Jindřich. Oba dva byli vojáci Jiřího z Poděbrad a protože potřebovali více peněz rozhodli se r. 1461 dát Třebešov do zástavy. Zástavní právo měl Vítek Stanik z Kopidlna. O deset let později 1471 převzal zástavní právo Bavor Voděradský z Voděrad a od roku 1486 se právoplatným majitelem stal Vaněk Štěpánovský z Lísova. V roce 1500 byl majitelem Jan Jindřich Sendráž ze Sendražic. Po jeho smrti nastoupil r. 1528jeho syn Mikuláš Sendráž, který Třebešov r. 1533 prodal Štěpánu Žehušickému z Nestajova. Štěpán opět Třebešov v roce 1538 prodal Petru Plesovi Hetmanskému z Heřmanic. V roce 1556 koupil Třebešov Mikuláš Absolón z Ledské, který r.1560 zemřel a majitelkou byla jeho žena Eleonora. Po své smrti odkázala Třebešov rytíři Karlu Chvalkovskému z Hustiřan, který zemřel velmi mladý r. 1571. Tvrz a obec zdědil jeho strýc rytíř Samuel Chvalkovský z Chvalkocic. Jelikož neměl dědice byla Tvrz a obec roku 1577 na příkaz Rudolfa II, přidělena ke královské komoře. O dva roky později Třebešova od královské komory koupil Albrecht Vamberecký z Rohatce a ten jej opět r. 1581 prodal Divišovi Slovincovi ze Sovince. O rok později byl Třebešov opět prodán Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic (Pán Náchoda) a ten ho v roce 1588 prodal Vaňkovi Hunčicovi z Hunčic. Poté byl r. 1591 majitelem Adam Slavata z Chlumu. V roce 1602 Třebešov byl prodán rytíři Jaroslavu Bukovskému z Hustiřan. Jaroslav se zúčastnil 8.11.1620 Bitvy na Bílé Hoře, načež mu byl všechen majetek zabaven a on uprchl ze země. Od roku 1622 byla majitelkou Magdaléna roz. Popelová z Lobkovic manželka Jana Trčky z Lípy. V té době se po České zemi rozeběhli Jezuité a nutili husitskému lidu, mečem i ohněm, katolickou víru. Tato spoušť padla i na Tvrz a obec Třebešov, zdejší lidé byli povražděni. Tehdy zanikla Tvrz Třebešov a již nebyla více postavena, protože Třebešov byl přidělen k Rychnovu, kde majitelé již své sídlo měli. Byl zde znovu postaven dvůr s obytnou a hospodářskou částí a tři další statky. Bohužel majitelé nejsou známi. První statek stál v místech č.p. 26 a 17, druhý naproti č.p. 24 a třetí na sadě mezi č.p. 9, 10 a 12. Toho času bylo okolo Třebešova spousta močálů a rybníků. Zbytky jejich hrází, které byly postaveny z hlíny a porostlé travou, vyčnívali ještě začátkem 19. stol. Majdaléna v roce 1623 prodala Rychnov i s Třebešovem Čenkovi Mušengovi z Iumpendorfu, který v roce 1626 zemřel a jeho majetek zdědila dcera Kateřina. Kateřina byly provdána za Petra Arnošta z Moraltu, ti r. 1629 prodali Třebešov Čenkovi Zuckonýmu hraběti Brunvilskému (Benevallskému) biskupu Regentskému (Rosenovskému), který po své smrti 16.8.1635 odkázal svůj majetek královně Eleonoře ženě Ferdinanda II. Eleonora r. 1640 prodala Rychnov a Třebešov Albrechtu Kolowratu hraběti Libštejnskému za 190 000 rýnských. Ten zemřel v roce 1648 a dědicem se stal nejstarší syn František Karel. V roce 1700 se majitelem stal jeho syn Norbert Leopold. Po jeho smrti 10.4.1716 nastoupil František Karel, který zemřel r. 1753. Jeho majetek zdědil František Josef, který za pět let zemřel. Dědicem se stal František Josef II hrabě z Kolowrat, který 28.8.1825 zemřel. Po něm dědil jeho jediný syn František Antonín a v této době všechen majetek Kolovrat Libstajnských dostal název panství. František Antonín hrabě z Kolowrat majitel Rychnovského panství se stal 1. státním ministrem u císaře. František zemřel 3.4. 1841 ve Vídni, ale pohřben je v rodinné hrobce u kostela sv. Trojice v Rychnově nad Kněžnou. Tak zanikla větev hrabat Kolovratu Libstajnských. Panství Rychnov, kam patřil Třebešov zdědil hrabě Hanuš Kolovrat Krakovský, který zemřel 26.6.1872 a jelikož neměl žádné potomky, ujal se panství hrabě Theodor Kolowrat Novohradský. Hrabě Theodor zemřel asi za tři roky a po něm se ujal panství Zdeněk Kolowrat hrabě Novohradský, který tragicky zemřel při honu 25.10. 1892 v Uhrách. Jelikož jeho nejstarší syn Bohuslav nebyl plnoletý, ujala se panství jeho matka se svým bratrem hrabětem Kofenhüllerem, který měl na starost dvory Třebešov, Karolin, Jedlinu atd. 1.1.1901 se Bohuslav stal plnoletým a právoplatným majitelem. V roce 1909 bylo nalezeno pohanské pohřebiště z doby 600 let před Kristem.

1836 – postavení kaple, každý rok na sv. Václava se zde konalo procesí z Černíkovi

1873 - 24.5. v č.p. 23 vypukl oheň ve stodole, kde dělali povřísla,shořela obytná část domu i stodol

1861 – byla postavena obecní pazderna (místo ), která slouží pro tření lnu a obydlí chudých, ta shořela r. 1892, poté byla postavena nová obecní chalupa blíž vsi.

1880 – v listopadu v č.p. 13 vypukl požár ve stáji na obydl. části domu, shořela obytná část i s kůlnou

1882 – založen hasičský sbor a byla koupena stříkačka s hasícím nářadím a proto byla postavena hasičská kůlna. Byly opraveny cesty “vyšutrováním“

1883 – na štědrý den vypukl požár v č.p. 21, vše shořelo. Naštěstí byli všichni v kostele

1884 – v březnu v č.p. 19 vypukl požár na půdě byl udušen, shořela půlka střechy za 14 dní vypukl znovu, stavení shořelo celé. Téhož roku byl postaven nový dům.

1885 – byl zjednán obecní ponocný

1888 – vypukl požár v č.p. 1 Dvůr, značná část shořela

1891 – žádost o celoroční vyučování v Třebešově, starosta provedl sčítání lidu. ( 363 obyvatel a 42 domů). V dubnu toho roku vypukl požár v č.p. 25 obydlí shořelo do základů. Dále shořela v září ve Dvoře kůlna. Před svatodušními svátky v sobotu se strhl nad vsí okolí průtrž mračen. Voda vnikla do staveni v okolí rybníka.

1892 – postavena nová obecní chalupa (stará shořela r. 1861). V červnu toho roku shořela obecní chalupa. V srpnu v č.p. 1 vznikl oheň ve stodolách - shořely.

1894 – začala výstavba cesty Třebešov – Černíkovice , starosta obstaral “subvenci“ (dotaci) 600 zl. Toho roku zemřela na tyfus 5ti letá holčička, více osob nebylo zaznamenáno.

1895 – zvětšení kaple, o to se postaral starosta Vojtěch Bezděk a sám jako stavitel provedl a postavil z dobrovolných příspěvků. Kaple byla vysvěcena 8. září a byla zde sloužena sv. mše. 2. 6. postihla obec průtrž mračen. Voda zaplavila několik stavení, stromy byly polámané i “krávy pluly“. 27 a 29.7. po oba dny byl dosti velký liják, ale to nebylo to nejhorší, s lijákem přišli i kroupy, které obzvláště druhého dne byly veliké jako holubí vejce ty způsobili mnoho škod na polích. Toho roku zemřel na spalničky 8 měs. starý chlapec v obecní chalupě.

1896 – Bylo 1 úmrtí na tyfus v č.p. 4, nákaza byla zavlečena do č.p. 7 a 11, kteří se při obsluze nakazili, skoro všichni onemocněli, ale nikdo z nich nezemřel.

1897 – dokončena cesta Černíkovice – Třebešov. Toho roku se vyskytl černý kašel u většiny dětí, zemřeli 2 ze Dvora.

1898 – byl vyznamenán starosta Vojtěch Bezděk “stříbrným záslužným křížem“ od Františka Josefa I. Jako jediný za všech starostů Rychnovského okresu. V červenci toho roku v č.p. 23 shořela stodola, požár patrně zavinili kouřící děti. Požár se rozšířil i na č.p. 43.

1900 – začátek stavby školy

1901 – dokončena stavby školy a zahájeno 1. vyučování,

1903 – 18.6. přišlo od Týniště krupobití, které značně poškodilo pole.

1904 – shořel panský stoh slámy u Voříšku. 21.7. postihlo Třebešov krupobití, které přišlo od západu a způsobilo značné škody na sklizni. Tento rok bylo velké sucho (od dubna až do začátku října pořádně nepršelo). U většiny dětí se vyskytl černý kašel, 1 děvče zemřelo

1906 – Stonalo několik dětí na “příušní boule“ (příušnice), žádné nezemřelo. Uhynulo větší množství vepřového na červenku.

1908 – Bylo pokousáno několik dětí od kočky, která měla vzteklinu. Děti byli poslány do Vídně na očkování – zůstali zdraví. Toho roku byl větší výskyt vztekliny, obec přistoupila ke kontumaci po celý rok.

1907 – 14.7. byla hrozná povodeň následkem průtrží mračen, která napáchala velikých škod, zvláště při řekách. V obcích Skuhravě, Kvasinkách, Solnici, Černíkovicích,... Byly vyrvané stromy, rozbořená stavení a v Rychnově za pivovarem a u Labutě, kde voda byla tak vysoko, že šla do domu okny. I v Častolovicích v zámku bylo mnoho škody. Několik lidí se utopilo.

1909 – nalezeno předhistorické pohřebiště 1911 – postaven pomník u pohřebiště. V č.p. 25 a 42 se vyskytla u hovězího dobytka slintavka a kulhavka, která sem byla zavlečena z Lible.

1912 – Od listopadu byly mezi dětmi rozšířeny spalničky a ty trvaly až do poloviny ledna násl. roku.

1913 – postavena obecní váha. 17.5. onemocněly 2 děti ve Dvoře spálou, ta se nerozšířila do obce. Následkem zádušného kašle na hnisavý zánět zemřela 1

1914 – ustanoven obecní sluha a ponocný, vyměřena silnice k Libli. 17 a 18.7. byla následkem velkých lijáků povodeň, která způsobila mnoho škod, zvláště na panských lukách sebrala mnoho rozprostřeného lnu.

1915 – Od 22. 11 do 24.1. násl. roku byly mezi dětmi do 10ti let rozšířeny spalničky, které pominuly bez vážného nebezpečí.

1918 – od 7 do 26.10. byla rozšířena v celé obci španělská chřipka, postihla děti i dospělé. Nikdo nezemřel.

1919 – První zastupitelstvo Republiky koupilo nový zvonek na kapli ( dřívější byl rakouskou vládou “rekvírován“). 26, 27 a 29 června byly veliké lijáky, které způsobili rozvodnění řeky Alby (Bělé). Tohoto roku se vyskytl drůbeží mor a větší výskyt červenky u prasat

1920 – 14. 6. do poloviny července byly mezi dětmi do 12ti let rozšířeny spalničky, které minuly bez vážného nebezpečí. 28. září vypukla mezi hovězím, vepřovým a skopovým dobytkem, kulhavka a slintavka, která

1921 – 8.7. hořelo v č.p. 40 “Oheň byl zaviněn 10-ti letým nezbedným školákem BŠ jeho otec jest čeledínem ve Dvoře. Nezbeda zapaloval sirky, hořící opíral o krabičku a pote je vymršťoval dvěma prsty do vzduchu, což mu působilo ohromnou radost. Jedna se dostala pod doškový kryt chalupy.

1922 – 15. srpna večer o 8 hodině se přihnala od jihozápadu velká vichřice a průtrži mračen, která trvala půl hodiny, ale nadělala spoustu škody. Vichřice vyrvala a polámala 464 ovocných stromů poškodila všechny kryty na staveních a stodolách, voda při silnicích a na úvoze všechno ovoce odplavila. Celková škoda v obci byla odhadnuta na 252 000,- Kč. Tato smršť rozlámala lesík “Doleček“ – majitel Josef Šabata č.p.14 – zůstala zde stát polovina stromů.

1923 – větrná smršť, spoluúčast na založení elektrifikaci družstva.1.9. zemřela na tetanus 59ti letá žena.

1924 – Od poloviny března do poloviny dubna onemocnělo několik dětí spalničkami 1dívka spálou. Nebylo žádné úmrtí.

1927 – V lednu byla zavlečena epidemie španělské chřipky, v každém stavení byl někdo nemocen. Všichni nemoc přestáli ve zdraví.

1930 – V únoru a březnu se mezi dětmi školou povinnými rozšířil záškrt, který si vyžádal 2 děti prvního ročníku. Poté byli všechny děti očkovány.

1931 – 18.5. v č.p. 12 od blesku bylo zapáleno obytné i hospodářské stavení

1937 – 26.7. v č.p. 1 bleskem zapálená panská stodola

1938 – Výskyt slintavky a kulhavky. Postižen byl veškerý hovězí dobytek, někde kozy. Uhynulo asi 10 kusů hovězího dobytka

1951 – v č.p. 35 shořela střech na celém stavení – původ nevyšetřen 1963 – v č.p. 1 hořelo

Kompletní informace o lokalitě > | Přidat fotografii | Ohodnotit

zdroj: www.KrasneCesko.cz