Minulost:
Historie obce se váže k roku 1376, kdy se dochovaly první písemné zprávy o obci. Oznice byla součástí lenního statku Arnoltovice (později Valašské Meziříčí). Asi v 15. století byla obec zpustošena a zanikla. V roce 1663 se tu znovu usadilo devět chalupníků, kteří utvořili paseky a založili pole. V dalších létech obec vzrůstala rozdělováním pasekářských usedlostí a zakládáním nových. Obec patřila k nejchudším valašským obcím. Obyvatelé si přivydělávali pletením metel a výrobou valašské obuvi – krpců, trakařů, saní, dřevěného nářadí aj.

Geografická poloha:
Obec Oznice leží v okrese Vsetín, jihozápadně od Valašského Meziříčí, v údolí Hostýnských vrchů kolem potoka Oznička. Katastr obce má rozlohu 613 ha, území obce je charakteristické svými značnými výškovými rozdíly. Domky a usedlosti jsou zčásti roztroučeny na úbočích údolí, novější zástavba se soustředila kolem školy ve středu obce. Nejvyšším místem na katastru obce je hřeben Hostýnských vrchů na severním okraji katastru v nadmořské výšce 578m, střed obce leží ve výšce 380m. Více než polovina území obce je pokryta lesy. Vrchy, které obec obklopují, nesou názvy Zámčisko, Vápenka, Píšková, Kužel Plecháčka, Lámaň, Podhoří, Škaredky, Dlouhá Hůra, Palések, Horecka, Štěpánův Kopec. Jednotlivá místa katastru obce měli své názvy, z nichž některé zanikly, jiné dosud existují, např. Fagoška, Rytviska, Podhoří, Nivka, Crhová, Uhliska aj.