Branky (obec)


Seznam lokalit v okol


obec, osada Branky (obec) vzdlenost: 0 km

Po prvé jmenovány jsou Bránky, a to jako "nová ves", r.1270. Tehdy biskup Bruno, by odmnil "vrné a ochotné sluby" svého vojína Alberta, udlil Katein, pozstalé po nm vdov, za souhlasu kapitoly olomucké lénem "Komárovice, novou ves Bránky (Branech) s mlýnem, Babice s mlýnem, Tuapy, Pacetluky, dva mlýny okolo Kele a osm dvor", a to tak, aby je také "synové její, ale nikoli dcery, dreti mohli se vší iní, desátky, soudním právem a všemi dchody;" za to však mla dávati kanovníkm olomuckým kadoron "z kadého lánu míru pšenice" jako jiní manové.
Mohla však ji ped zaloením vesnice v tchto místech njaká hlídka vojenská býti, jako bývaly ,,brány zemské" na hlavních cestách ze zem do ciziny. Prostírají se Bránky v údolí na úrodnou Hanou vedoucím; snad pvodn tudy nkde šly i hranice mezi Moravou, Polskem a Uhrami. Mohla tedy té v tchto místech "brána zemská" býti; tra "Bránské" - nikoli Bránecké - zdá se tomu nasvdovati.
Mu Kateinin Albert Stangho, rodem z Pruska, pišel snad hned s biskupem Brunonem na Moravu. Jeho bratr Theodorik Stangho byl maršálkem biskupa Brunona a obdrel r. 1277 Branekesdorf u Blanska. Theodorik, syn Albertv, zddil po otci Bránky; synové jeho zúastnili se r.1307 sporu proti biskupu Janu.
R. 1349 jmenuje se Vilk (Vlk) z Bránek; Albta, cho jeho, darovala mu 60 h. vna svého, je mla zapsáno na Dobromilicích.
R. 1356 vyskytuje se Alšík (Aleš - Alexius) z Bránek (de Branyk), kdy jej ped soud pohánli Stach z Komárna a Ctibor ze Sazan, dvoru to u Kele; nedostavil se k ádnému roku (stání) stanovenému a tudí pi tetím roku manský soud prohlásil, e Stach a Ctibor ,,obdreli", to jest za pravdu jim dáno. Alšík pak e podlehl; ale o belo, se nepraví.
R. 1364 jmenuje se Janek z Bránek; pohnal ped soud manský Jana ze Srbec (Tebetic?), asi dritele Meziíí.
R. 1367 jmenuje se Jindich z Bránek, jeho aloval Bareš z Bystice o 10 h. gr. R. 1372 alován je tentý Baršík z Bránek idovskými viteli o 4 h. kapitálu a pibylé úroky, je jim soud manský pikl; obdreli vše.
R. 1375 drel Bránky pan Ronovec; r. 1 376 drel i Komárovice.
R. 1381 jmenuje se sice Štpán z Bránek, ale sluje té Štpánem z Czuchlaru, ale brzy na to r. 1385 Janec z Bránek, jeho vdova prodala vno své Lídkovi z Choryn.
R. 1390 pohnán byl tý Jan, syn p. Jindicha z Arnoltovic, ze statku Bránek a co by k nmu náleelo.
R. však 1392 odevzdává Jindich z Arnoltovic, jinak z Blé, s Meziíím a hradem Arnoltovicemi také Bránky a dvr, k ddin Bránkám náleející, biskupu Mikuláši.

R. 1392 drel Bránky neb ml njaký podíl na nich i Vencúš z Pavlovic; byl toti alován o 13 h. ze zboí Bránek a Nmetic.
Ale r.1394 opt spatujeme Bránky v drení Jana z Blé; nebo v lenních knihách zejm psáno: "Jan, syn p. Jindicha z Blé, má celé zboí Bránky". Jan té vno své manelky Margarety na Bránkách pojistil. Tý Jan drel Bránky s Budslavem (Rudslav? jako tra Ruclav?) z Roštní, svým švakrem, jen té Budslavem z Bránek slul.
Osud vdovy po Budslavovi ukazuje, jaké trpkosti nkdy snášeti musí ena po smrti mue, církevn jí oddaného, nemluv o matkách církevn neoddaných. Ji r. 1398 aloval Jan švakra Budslava, e mu svršky (obilí) na obou dvorech bráneckých ujal. Prve ne byla pe skonena, zemel Budslav a Kan, vdov po nm, a dtem jejím, Janu a Bohuši, bylo se souditi s Václavem z Wolfsberka. Teprve r. 1406 manský soud ve pi té nalezl, e Václav z Wolfsberka nikdy paní Budslavové pekáeti nesmí na jejím panství.
Na to asi pipadlo léno zpt na biskupství. R. toti 1400 biskup Jan vykázal svému píbuznému Jakešovi z Klatov lénem 5 h. ine na Bránkách. R. 1403 je Jindich z Píluk o zboí v Bránkách alován; nazýván byl té Jindichem z Bránek, kde také sídlel.
Tý dal r. 1412 v Bránkách manelce své Katein pojistiti vno 50 h. na 4 lánech tamjších. R. 1413 sloil novému biskupu Václavovi písahu vrnosti pijav manství Bránky a dvr Dvoišt.
R. 1435 pijal Mikuláš z Píluk, zvaný Bránecký, zboí Bránky a alodiální (svobodný) dvr nad nimi v léno z rukou bisk. Pavla z Miliína, tého roku je však za souhlasu biskupova prodal Janu Tlaisvtovi z Kornic. Jan Tlaisvt pijal r.1435 i Chory v léno.
R.1448 vzdává se Jindich z Bystice léna Bránek a dvoru ped Kelí (Lapae?) a obdrel je Jan Mika z Tškovic. Tý je drel do r. 1460, kdy sliboval za n vrnost biskupu Protasovi z Bozkovic. Tého dne však je prodal Klementovi ze Sime u Sobchleb, jen ihned slib skládal jak za Bránky, tak i za dvr alodní ped Kelí; nazýván byl odtud Klementem ze Sime a Bránek, tak r.1480.
R. 1532 patilo manství Bránecké bratím Jiímu a Janovi Bráneckým z Dtmarovic; r.1546 Janu Obešlíkovi z Lipultovic. Na to dreli Bránky ernovští z eranovic, jim i Skalika manstvím náleela. Z nich Jan ernovský z eranovic (z ernoví) pohben byl r. 1585 v Meziíí v kapli hbitovní nejsv. Trojice, jím snad zaloené. A nebyli ernovští rodem a majetkem rovni Bernardu z erotína, pece asi drun s nimi obcoval; Jeticha z ernavy a na Skalice zve r. 1596 s jinými vladyky na rozsouzení pe mezi Meziíany a Krásnem. R. 1608 ádá Ctibor ernovský z eranovic, aby jeho "poddanému v Bránkách" dluh byl zaplacen z jednoho gruntu v Jasenici Valašské.
Mezi povstalci proti zákonitému králi Ferdinandovi II. uvedeni jsou z rodu toho: Viktorin ernovský, Ctibor ernovský, nepochybn prve zmínný dritel Bránek, a Bernard eranovský, jemu patilo manství Skalika a jiní ernovští více mén vinní.
Ctibor ernovský byl jedním z komisa, kteí mli prodávati statky duchovní, odaté církvi katolické. O nm se poznamenává, e vyjel po bitv na Bílé hoe ze zem a k nepíteli se pipojil; tak ovšem, touil-li také on po zboí církevním, i své manství Bránky ztratil. - Viktorin ernovský smrtí svou ušel trestu. - Bernardovi eranovskému vzata byla za trest Skalika, je pipadla komoe královské.
Válkou 30-ti letou však i poddaní bránetí velice utrpli. Selské grunty zpustly. V letech 1656 - 76 bylo v Bránkách jen 14 dom osedlých, ale ješt 24 starých pustých a mimo n 8 nov pustých. Z tchto nov pustých dritelé asi zbhli, nemohouce povinností panských zbývati a pole své náleit vzdlávati. Nebyly pak takové usedlosti ji "selskými" grunty zvány, nýbr sluly jen podsedky a tvrtlány.
Jako Skalika byly asi té Bránky po soudu nad povstalci ujaty pro komoru královskou. R.1626 uvádí se dritelem Bránek František Zden. Lev z Romitálu, jen v kraji našem také Skaliku drel. Vdova po nm, Kateina Lvova z Romitálu, prodala r. 1634 tvrz Skaliku a ves Bránky s 2 dvory svému bratru Vil. Ot. z Ullersdorfu na Nmí. Jeto se mluví toliko o tvrzi na Skalice, je byla pak i sídlem pán z Ullersdorfu, zaniklo asi panské sídlo v Bránkách, po nm mnozí manové se jmenovali, hned poátkem války 30-ti leté. Krištof Vil. z Nmí, jen ji r. 1677 byl pánem na Skalice a v Bránkách odprodal r.1701 tyto Frant. Erasmovi Locknerovi z Lockenau za 13 000 zl.
Nový dritel Bránek, oddaný s Magd. Vratislavskou z Mitrovic, vystavl asi nové sídlo panské v Bránkách; jeho syn Maximilian Lockenau prodal Bránky r. 1746 Filipu Jos. svob. p. Wipplerovi z Ušic. - Za jeho nástupcv Amanda a Otona Wippler zaloena nová listovní kniha r.1795 po prodeji poddanských grunt do vlastnictví.- R. 1807 byly Bránky prodány Janu hr. Troyerovi; byl adu let písedícím zem. výboru; utrpl mnoho pohromami, take cho jeho vtší ást vna svého na záchranu cti jeho obtovala. R. 1848 Ferdinand hr. Troyer prodal je hr. Bedichu Erlachovi a tento r. 1852 je prodal za 54 000 zl. k. m. Karlovi Noë ryt. z Nordberku.
Od nho koupil Bránky r. 1855 Heman svob. pán z Pillerstorfu, president zemské vlády v Opav, s chotí svou Adolfínou Johannou, roz. Kleinovou z Wiesenbergu, k emu svolil tehdejší lenní pán kn.-arcib. Bedich z Fürstenbergu.

R. 1872 byly také Bránky vymanny z lenního svazku zapravením pípadného obnosu arcibiskupu olomuckému. - R. 1886 byl do zemských desk jako majitel Bránek zapsán Dr. Hans Huber, advokát, cho baronky Pillerstorfovny, jen je koupil za 120 000 zl. r. m.; tý pestavl zámek. - Po nm do desk zemských zapsán byl majetníkem Jan Weigel, továrník v Perov, koupiv je r.1910 za 500 000 K.
Z posledních dob známy jsou následující pohromy: roku 1832 - 36 zemelo 30 osob na choleru, r. 1848 zemelo 50 osob tyfem z hladu. Na podobnou asi pohromu, nejspíše na mor, v neznámých nám dobách, upomíná skupina chalup a tra na Hrobiskách. Dle jiných je zde pochováno mnoho padlých vojín, také v dob nám nepovdomé, snad prý Švéd. - R. 1880 byl záhubný vichor na jae, 18. srpna povode; r. 1887 uhodil blesk a poškodil kostel, na to v i kostel opateny hromosvodem.


Kompletn informace o lokalit > | Pidat fotografii | Ohodnotit


zdroj: www.KrasneCesko.cz