Obec Horní Kamenice plynule navazuje na východní okraj České Kamenice. Vznikla z okrajové částí původní vsi Kamenice, jejíž střední část byla ve 2. polovině 13. století povýšena na město. Horní Kamenice se poprvé výslovně uvádí až v roce 1416, ale pravděpodobně se k ní vztahuje již zmínka "oben in dem Dorfe" (= nahoře ve vsi), uvedená roku 1393 v kamenické městské knize. Osada zpočátku patřila k městu a v roce 1648 byla přičleněna k vesnické rychtě v Dolní Kamenici. V té době měla jen 17 domů a výrazněji se rozrostla teprve ve 2. polovině 18. století. V roce 1849 se Horní Kamenice stala samostatnou obcí, k níž byla navíc připojena místní část Fabeldörfel a osada Vesnička, která však byla v roce 1899 přičleněna k Dolnímu Prysku. Jako Fabeldörfel se označovala skupina domů, která vznikla kolem roku 1840 u hlavní silnice do Nového Boru na rozhraní Horní Kamenice a Kamenického Šenova. Pojmenována byla podle blízkého návrší a její část, ležící na katastru Kamenického Šenova se později lidově nazývala Nový Svět nebo Nová Amerika. V Horní Kamenici bylo dříve hodně rozšířené povoznictví a řada obyvatel se také živila předením, tkaním látek nebo sklářstvím. V roce 1875 zde bylo 41 kuličů, rytců a brusičů skla. První brusírnu skla založil již v roce 1544 Karel Kittel. Byla v tzv. Horním mlýně, kde v letech 1856-1857 pobýval pozdější hudební skladatel Antonín Dvořák. V roce 1870 byl mlýn zrušen a Franz Preidl na jeho místě postavil svou čtvrtou přádelnu bavlny v kamenické oblasti. První přádelny v obci ale vznikly už před rokem 1833 a roku 1835 k nim přibyla i papírna, jejíž pozdější majitel Robert Fuchs (1854-1925) byl v roce 1915 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem "von Robettin". S rozvojem průmyslu se Horní Kamenice postupně zvětšovala a roku 1910 dosáhla 1197 obyvatel. V roce 1943 byla připojena k České Kamenici, jejíž součástí je dodnes. Na jižním okraji osady je v těsné blízkosti železniční trati zajímavá pískovcová skála Hrnčíř, vedle níž stojí zašlá výklenková kaplička. Další informace