Praha - Šeberov je samostatnou městskou částí hlavního města Prahy. Obec byla k Praze připojena 1. července 1974 z okresu Praha-západ. Zahrnuje katastrální území Šeberov v městském obvodu Praha 4.

Přenesenou působnost státní správy zde vykonává městská část Praha 11 v rámci stejnojmenného správního obvodu. Obec se skládá ze dvou sídel, Šeberova na severu a Hrnčířů na jihu.

V okolí Šeberova se nachází celá řada rybníků, což jsou pozůstatky rozsáhlé prameništní oblasti.

O čem vypráví staré kroniky a letopisy

V letošním roce se mi, vážení občané ,dostalo té cti, že jsem byla požádána, abych pokračovala ve vedení kroniky městské části - obcí Šeberova a Hrnčíř. Nejsem sice vzděláním žádný historik, ale stejně jako mnohé z Vás i mě velmi zajímají historické skutečnosti dob minulých a jsem přesvědčena, že i v budoucnu se najde dost našich potomků, kteří budou chtít vědět jak vypadal svět našich dnů na tomto malém kousku země.

Když jsem převzala obecní kroniky a přečetla si jejich obsah, připadal mi natolik zajímavý, že by bylo škoda, abych ho znala jen já . Chci Vám proto postupně převyprávět na stránkách tohoto časopisu historii zdejších obcí a okolí.

 Vznik Šeberova a Hrnčíř

Obě obce vznikly za vlády Přemyslovců s největší pravděpodobností v době , kdy se stal prvním českým králem Vratislav II( v královské hodnosti Vratislav I). Tento král vládl přes třicet roků, v letech 1061-1092 a jako královské sídlo si zvolil Vyšehrad . Mezi jeho nejpřednější rádce patřil správce knížecího dvora jménem Zderad, za jehož potomky se považují bratři Kojata a Všebor, předkové panského rodu Hraběšiců, pozdějších pánu z Oseka. Tento rod a jeho potomci získali do svého držení a dědického vlastnictví rozsáhlá území po celém království.

Jeden z potomků z mocného rodu Hraběšiců jménem Všebor ,o němž existují písemné záznamy z  let 1188 – 1190, vlastnil nebo spoluvlastnil zemi okolo dnešního Šeberova a Chodova .Protože v době středověku si stavěli knížecí družiníci a později drobní šlechtici sídla –dvorce, které předcházely tvrzím ,učinil tak s největší pravděpodobností i Všebor a postavil si v této lokalitě svůj dvorec .Podle historiků lze tedy vymezit i možnou dobu vzniku Šeberova právě do tohoto období. Název obce však zněl původně Všeborův dvorec,či Všeboruv dvůr, zkráceně pak Všeborov, z toho pak vznikl název Šeberov .První dochovaná písemná zmínka o tomto pojmenování je až z  roku 1382.

Kolem roku 1188 přivedli již zmínění bratří Kojata a Všebor do Čech řád rytířů Strážců božího hrobu tzv.křižovníků. Stali se mecenáši tohoto řádu a pro řeholní dům –klášter křížovníků- uvolnili dokonce i málo využívaný dvorec na Zderazi. Ve 12.století se stalo přímo módou obdarovávat pozemky a poddaným lidem především kostely a kláštery nových církevních řeholí. Osady Chodov a Šeberov , které vlastnil Všebor ,se tak o několik let později dostaly do majetku tohoto řádu a patřily mu nepřetržitě až do husitských bouří v 15.století.

Hrnčíře se vyvíjely na rozdíl od Šeberova poněkud odlišně. Osadu obýval tzv. služebný lid-hrnčíři, vyrábějící hrncovité nádoby , mísy , džbány a zásobnice zdobené typickou vlnovkou a dalšími jednoduchými vzory, jimiž bylo zásobováno široké okolí a odtud pramení i název této osady. Polosamostatné postavení původních starousedlíků tzv.heredes, což se překládá českým termínem dědici, bylo svým způsobem vyjímečné. Tito lidé nebyli šlechtici, nemohli však odmítnou existenci feudálního pána, ale patřili k jakési přední vrstvě usedlíků a nebylo jim lehké např. ukládat poplatky apod . Osadu sice vlastnil svobodný muž- vladyka, jehož jméno se bohužel nedochovalo, musel však respektovat určitá privilegia obyvatelstva. Původní majitel zde vybudoval sídelní dvorec, z něhož vznikla po několika generacích opevněná tvrz .Někdy ve 13.století byl při tvrzi vybudován kostel sv.Prokopa, při němž přirozeně vznikla i farnost. Přes prostotu chrámové stavby šlo o významný počin, který stačil zajistit pro Hrnčíře v mnoha údobích další historie určité přednostní postavení.

Za povšimnutí stojí zjištění, že vesnické kostely v těchto raných dobách budovala především drobná světská

šlechta a nikoliv církevní instituce. Existence raně gotických a románských kostelů ze 13. a počátků 14. století v našem okolí je doložena v Kunraticích, Hrnčířích, Průhonicích a Petrovicích.

Naopak je patrná jejich absence v Roztylech –obci vyšehradské kapituly, ale také v Šeberově a Chodově.

Postavení osady Hrnčíř se změnilo po vzniku zbraslavského kláštera. Klášter založil v roce 1292 král Václav II a v následujících letech se stali novými majiteli osady zbraslavští cisterciáci . Zbraslavský klášter měl od roku 1360 patronátní právo k hrnčířskému kostelu a podle tehdejších zvyklostí lze říci, že klášter byl už také i přímým držitelem vesnice.

Marie Šmidrová