Poprvé se Kunratice připomínají v roce 1287 jako Chunratitz, ves s tvrzí. Místní jméno Kunratice je odvozeno příponou -ice z osobního jména Kunrát a znamenalo „ves lidí Kunrátových“.První známý držitel Kunratic se jmenoval Bezděch a to bylo v dobách panování krále Václava II.

V úryvku z knihy Cyrila Merhouta zmiňovaný Frenclín je František Velflovic od roku 1289 majitel Kunratic . Ten byl v letech 1320 – 1323 staroměstským rychtářem a přízeň tehdejšího krále Jana Lucemburského si udržoval tím, že mu pomáhal financovat jeho válečná tažení. Následkem královských dluhů se dostal do finančních potíží a musel prodat Kunratice roku 1357 Pešlovi, komorníkovi Karla IV. z rodu Olbramoviců. Do časů patricijského rodu Velfloviců spadá podle všeho vznik kunratické tvrze na místě dnešního zámku a Velflovicům lze přisoudit i stavbu gotického kostela Svatého Jakuba většího. Dodnes se zachovalo cenné původní kněžiště (obr.1).Působení Velfloviců v Kunraticích se projevuje i v první základní složce znaku MČ Praha-Kunratice, stříbrné věži, kterou drží zlatý lev.

Roku 1376 přešel Pešlův majetek na jeho syna Prokopa. Od Olbramoviců pak koupil kunratické panství se všemi břemeny roku 1407 král Václav IV, prozatím nejvýznamnější osoba v historii Kunratic. Koupě panství měla pro krále především tu výhodu, že bylo blízko Prahy. Mohl zde uspokojit svou touhu po pobytu v přírodě a lovu, neboť tehdy ještě ležely Kunratice uprostřed hlubokých lesů a Praha končila Vyšehradem. Kdykoliv to situace vyžadovala, mohl se král vrátit na Pražský hrad.

Václav IV. nechal vybudovat Nový hrad stavitelem Křížem (stavitel Novoměstské radnice) a Hertvinem. Hrad byl dobře opevněn a svahy pod hradem byly holé. Král zde od října 1412 trávil většinu volného času a dne 16. srpna 1419 také zemřel. Jak hrad vypadal nevíme.