Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně se nachází v malebném parku na Kraví hoře nedaleko centra města.

Předchůdcem nynější hvězdárny byla observatoř na střeše budovy technické univerzity. Během války však byly přístroje rozkradeny a tak se tato observatoř ocitla mimo provoz.

Na vrcholu Kraví hory byl v poněkud zmenšené podobě realizován projekt architekta Karla Šotola. První výkopy byly provedeny již 30.srpna 1948. Tehdejší Gottwaldova lidová hvězdárna rostla pomalu a tak byla hrubá stavba dokončena někdy kolem roku 1950. První zápis hromadné návštěvy žáků, exkurze na stavbě, se uskutečnila 6. července 1953. V zimě na přelomu let 1953 a 1954 bylo uskutečněno v provizorní nedokončené stavbě první pozorování. Již od měsíce května 1954 pořádají pracovníci hvězdárny každodenní večerní pořady. Pokud tomu počasí přálo chodilo na tyto pořady 50 - 100 návštěvníků denně. Lidová hvězdárna byla slavnostně otevřena 16. října 1954. Pozorovací aktivity se prováděly buď s přenosnými dalekohledy na chodnících v parku a nebo v kopuli s větším dalekohledem . Asi nejvíce návštěvníků přišlo na pozorování první umělé družice Země Sputniku 1. Přišlo jich toho večera 1 200 a dospělí zaplatili vstupné 1,- Kčs ( kdy bochník chleba stál 5 ,- Kčs ).

V roce 1959 se hvězdárna rozrostla o budovu s přednáškovým sálem, malým planetáriem a dvěma pozorovatelnami podle projetku Františka Šteflíčka. Pod odsuvnou střechou našel místo čočkový dalekohled, velká fotografická komora a z pochůzné střechy získali návštěvníci krásný výhled na panorama Brna. Odtud se prováděla odborná pozorování, především meteoritů a proměnných hvězd. Hvězdárna se tak stala faktickým centrem amatérského astronomického výzkumu a Československu. Na střeše budovy byl zprovozněn heliostat s možností přenosu obrazu Slunce do přednáškového sálu. Největší zájem však byl o malé planetárium, kde na klenbě o průměru 8,5 metrů bylo možno vytvořit iluzi hvězdného nebe v libovolnou roční dobu.

Zájem narůstal a tak půlmiliontého návštěvníka uvítali pracovníci Hvězdárny počátkem roku 1973, miliontého v roce 1982 a jeden a půlmiliontého roku 1990, dvoumiliontého roku 1999 a dva a půlmiliontého v roce 2006.

Začátkem 80. let 20. století bylo rozhodnuto přistavět ke Hvězdárně velké planetárium. Základní kámen byl poklepán v roce 1984 a dodnes slouží jako sluneční hodiny. Stavba byla zahájena v roce 1986 a oficiální otevření se konalo 4. října 1991. Velké planetárium promítá v kopuli o průměru 17,5 metrů přes 9 000 hvězd. Přístroj dokáže zobrazit hvězdnou oblohu v libovolný okamžik z kteréhokoliv místa na Zemi. V repertoáru multivizuálních programů jsou pořady věnované modernímu pohledu na Zemi, sluneční soustavu i vzdálenější vesmír, včetně netradičních témat. Nezapomíná se ani na nejmenší diváky, pro něž jsou připraveny interaktivní pohádkové příběhy.

V průběhu let byla na Kraví hoře sledována řada vyjímečných přírodních úkazů a to také díky tomu, že park v okolí zabránil výstavbě obytných domů, jejichž osvětlení by přineslo zbytečný a rušivý světelný smog.

Hvězdárna má k dispozici celou řadu astronomických přístrojů, malými dalekohledy počínaje a velkými refraktometry konče. To vše s vhodně voleným komentářem odborného pracovníka. Součástí Hvězdárny jsou již zmíněné sluneční hodiny, meteorologická stanice a expozice věnovaná " fenoménu " Kraví hory.