Obec Kojice leží v nejsevernějším výběžku Železných hor vybíhajícím do "Zlatého pruhu země České" - polabské roviny. Výhodné přírodní podmínky vedly k osídlení již ve 2. století př.n.l. lidem kultury laténské. Osídlení v dávných dobách potvrdily i vykopávky na p.č 952 a domku č. 97 a 104. S jistotou lze tvrdit, že zde bylo strážní hradiště.

Koncem 12. století , byla v Kojicích postavena tvrz a u ní kostel. Kolem vesnice procházela tzv. "Solná stezka", která byla také nazývána "Trstenická" a která sloužila obchodu.

Podle pověstí byl stavitelem tvrze, pravděpodobně pro ochranu obchodníků, Kojata. Toto jméno a název vesnice je odvozeno od slova "KOJ", což znamená, že se jedná o lid po-koj-ný.

Kostel sv. Petra a Pavla je jednolodní románská stavba postavená z  neomítnutého, pískovce, je státní památkou a v dobrém stavu.

Obec Kojice a její lid byl v průběhu století pod různými správci - panovníky - starosty a měla téměř vždy charakter zemědělský.

V průběhu tohoto století došlo tak jako v ostatních místech republiky k významným změnám. Zemědělství již není hlavní obživou, tj. asi jen pro 5% ( ve firmě Agros a Helot); někteří občané mají malé živnosti (pekárna - firma PEKO, autokarosářství, malířství skla, výroba polštářků, ze stavebních věcí pak provádění protlaků a stavební izolace, doprava osob autobusem); ale většina však dojíždí za prací do sousedních obcí: Chvaletic, Týnce nad Labem., Přelouče, Kolína či Pardubic. Většina domů byla přestavěna tak, aby sloužila k  bydlení a ne k zemědělské činnosti.

Obec má v současné době 444 obyvatel a 171 čísel popisných. Je napojená na železniční a autobusovou dopravu. Většina prostranství je pěkně upravená, v obci je zaveden vodovod a je plynofikována. Z obchodní sítě je v obci obchod s potravinami, obchod s různým převážně drogistickým zbožím a pohostinské občerstvení.

Základní škola byla zrušena v r. 1988 a je v ní obecní úřad; mateřská školka byla postavena v r. 1977 a je funkční.

Po stránce kulturní a zájmové činnosti má bohatou minulost i současnost. V minulém desetiletí se např. zúčastnilo soutěže vesnických souborů ve Vysokém nad Jizerou s hrou Naši furianti. Ze spolkové činnosti má tradici i dobrou současnou činnost: TJ SOKOL - oddíl kopané, Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení a je zde dobře rozvinutá práce s mládeží v oddílu Turisti.

Výlet do obce, která leží na výběžku Železných hor a na rozhraní tří okresů (pardubického, kolínského a kutnohorského) stojí za uskutečnění nejen pro historický kostel, upravené veřejné prostranství včetně parku, ale i pro krásný pohled na Labe z její severozápadní části a proto, že z jižní strany nad obcí je výhled severním směrem kdy za pěkného počasí jsou vidět i Krkonoše. V obci si můžete zakoupit i pohled s místními dominantami. Mimo místních zajímavostí lze návštěvu obce spojit i s výletem po polních cestách do sousedních obcí.