Obec Kojice leží v nejsevernìjším výbìžku Železných hor vybíhajícím do "Zlatého pruhu zemì Èeské" - polabské roviny. Výhodné pøírodní podmínky vedly k osídlení již ve 2. století pø.n.l. lidem kultury laténské. Osídlení v dávných dobách potvrdily i vykopávky na p.è 952 a domku è. 97 a 104. S jistotou lze tvrdit, že zde bylo strážní hradištì.
Koncem 12. století , byla v Kojicích postavena tvrz a u ní kostel. Kolem vesnice procházela tzv. "Solná stezka", která byla také nazývána "Trstenická" a která sloužila obchodu.
Podle povìstí byl stavitelem tvrze, pravdìpodobnì pro ochranu obchodníkù, Kojata. Toto jméno a název vesnice je odvozeno od slova "KOJ", což znamená, že se jedná o lid po-koj-ný.
Kostel sv. Petra a Pavla je jednolodní románská stavba postavená z neomítnutého, pískovce, je státní památkou a v dobrém stavu.
Obec Kojice a její lid byl v prùbìhu století pod rùznými správci - panovníky - starosty a mìla témìø vždy charakter zemìdìlský.
V prùbìhu tohoto století došlo tak jako v ostatních místech republiky k významným zmìnám. Zemìdìlství již není hlavní obživou, tj. asi jen pro 5% ( ve firmì Agros a Helot); nìkteøí obèané mají malé živnosti (pekárna - firma PEKO, autokarosáøství, malíøství skla, výroba polštáøkù, ze stavebních vìcí pak provádìní protlakù a stavební izolace, doprava osob autobusem); ale vìtšina však dojíždí za prací do sousedních obcí: Chvaletic, Týnce nad Labem., Pøelouèe, Kolína èi Pardubic. Vìtšina domù byla pøestavìna tak, aby sloužila k bydlení a ne k zemìdìlské èinnosti.
Obec má v souèasné dobì 444 obyvatel a 171 èísel popisných. Je napojená na železnièní a autobusovou dopravu. Vìtšina prostranství je pìknì upravená, v obci je zaveden vodovod a je plynofikována. Z obchodní sítì je v obci obchod s potravinami, obchod s rùzným pøevážnì drogistickým zbožím a pohostinské obèerstvení.
Základní škola byla zrušena v r. 1988 a je v ní obecní úøad; mateøská školka byla postavena v r. 1977 a je funkèní.
Po stránce kulturní a zájmové èinnosti má bohatou minulost i souèasnost. V minulém desetiletí se napø. zúèastnilo soutìže vesnických souborù ve Vysokém nad Jizerou s hrou Naši furianti. Ze spolkové èinnosti má tradici i dobrou souèasnou èinnost: TJ SOKOL - oddíl kopané, Sbor dobrovolných hasièù, Myslivecké sdružení a je zde dobøe rozvinutá práce s mládeží v oddílu Turisti.
Výlet do obce, která leží na výbìžku Železných hor a na rozhraní tøí okresù (pardubického, kolínského a kutnohorského) stojí za uskuteènìní nejen pro historický kostel, upravené veøejné prostranství vèetnì parku, ale i pro krásný pohled na Labe z její severozápadní èásti a proto, že z jižní strany nad obcí je výhled severním smìrem kdy za pìkného poèasí jsou vidìt i Krkonoše. V obci si mùžete zakoupit i pohled s místními dominantami. Mimo místních zajímavostí lze návštìvu obce spojit i s výletem po polních cestách do sousedních obcí.