„Jde o chrámovou stavbu postavenou převážně skeletovou metodou, rozdělenou do tří hmotově i výškově odlišně řešených částí, řazených za sebou. Východní část obsahuje byt faráře v přízemí a velkou modlitebnu v patře. Střední část se sedlovou střechou krytou plechovou krytinou předstupuje před hlavní průčelí přízemí hlubokým zápražím vstupu, v patře markýzou vynášenou sloupy nad vchodem do předsíně velké modlitebny. Ke vstupu v patře vede venkovní dvouramenné schodiště s podestami i schodišťovými stupni z teraca. Tato střední část je ukončena věží s kupolí krytou měděným plechem, která původně sloužila jako observatoř. Západní část budovy uzavírá podélný elipsovitý segment, jehož zastřešení řeší terasa se zděným zábradlím.

Kostel je umístěn v rozlehlé zahradě se vstupní branou ze železobetonu postavenou ve 40. letech minulého století. Stavba je ojedinělou ukázkou moderní monumentální sakrální architektury z první poloviny dvacátých let 20. století, kterápředstavuje jedno z nejkvalitnějších děl architekta Oldřicha Lisky.“

V roce 1989 vyjádřil výjimečnost architektury kostela ing. arch. Dalibor Borák slovy:

„Kostel v obci Hrabová postavený dle návrhu firmy Liska z roku 1924 je jednou z mála sakrálních staveb ovlivněných funkcionalistickým výtvarným názorem. Užití funkcionalistických tvarů a prvků v návrhu z roku 1924 svědčí o značné modernosti a progresivitě autora návrhu. První větší manifestací tohoto typu architektury byla až „Výstava soudobé kultury“ pořádaná v Brně roku 1928. Realizace stavby pak dokumentuje osvícenost obce. Kostel sám není vrcholnou funkcionalistickou stavbou a ani architekt Liska se svým dílem nedostal na stránky učebnic architektury. Přesto má, dle mého názoru, stavba značnou kulturní hodnotu především jako výraz informovanosti, modernosti a odvahy stavitelů.

Dnes přímo mrháme kulturním dědictvím a ničíme díla předků. Díla, která byla ve své době, na rozdíl od současné produkce, na špici světového dění. Proto je nezbytné přistupovat k tomu málu, co nám zbývá, velmi obezřetně a chránit vše, co může pomoci nalezení souvislostí v našem vývoji. Kostel v Hrabové takovou stavbou bezesporu je.“

Varhany

Do horní modlitebny kostela byly v roce 1952 umístěny nové varhany vyrobené firmou Organa Praha. Od počátku vykazovaly řadu nedostatků a vyžadovaly časté opravy. Po odchodu faráře Ženatého, jehož manželka na varhany hrála, jsou mimo provoz.

V současné době zamýšlí staršovstvo provést generální opravu varhan. Je připraveno výběrové řízení, v němž má komise vybrat nejlepší ze tří nabídek.

Regionální muzeum

V roce 2010 uzavřel sbor smlouvu s Obcí Hrabová na deset let ohledně pronájmu suterénních prostor za účelem zřízení regionálního muzea. Akce byla realizována v roce 2011 a od té doby slouží muzeum veřejnosti.

Hvězdárna

Rovněž ze spolupráce sboru a Obce Hrabová vzešel projekt zpřístupnění věže a obnovení hvězdárny. Projekt vypracovaný ing. Kamilem Lerchem ze Zábřeha byl podpořen jako nejlepší ve své kategorii MAS Horní Pomoraví a přidělena dotace 900 tisíc korun. Kvůli nesouhlasnému stanovisku Národního památkového ústavu se však projektový záměr neuskuteční. Ani několikerým odvoláním ke kompetentním orgánům se nepodařilo stanovisko NPÚ změnit, ačkoli Státní památková péče Šumperk i stavební úřad Zábřeh udělily pro stavbu stavební povolení. 

*

Historie sboru

Začátkem 17. století se značná část obyvatel Zábřežska hlásila k církvi Podobojí (kališnické) a Jednotě bratrské, jejímž posledním biskupem byl J. A. Komenský. Po porážce nekatolických stavů v bitvě na Bílé hoře roku 1620 došlo k násilné rekatolizaci, které většina lidí podlehla a stala se formálně římskokatolickou. Maličký ostrůvek evangelické tradice se udržel ve Svébohově a okolí, kde po Tolerančním patentu roku 1781 vzniklo malé společenství Reformované křesťanské církve. Dokladem toho je kaple se hřbitovem z roku 1860 zdaleka viditelná nad obcí při cestě do Zborova.

Působení pana vikáře Šedého

Ve Svébohově začal v roce 1908 působit jako kazatel vikář Rudolf Šedý, který se v roce 1923 stal kazatelem rozsáhlého sboru v Hrabové. Hrabovský sbor Českobratrské církve evangelické vznikl „zdola“ působením různých pracovníků, hlavně učitelů, sdružených v čtenářském spolku „Národní jednoty“ a v Sokole. V době 1. světové války se i prostí venkovští lidé intenzivně věnovali četbě knih a časopisů převážně vlasteneckého zaměření. V protirakouských náladách se tak vytvářela idea nového československého státu a nové církve. Přitom se čtenáři vraceli do doby, kdy byl český národ samostatný. Masarykovy myšlenky o náboženském smyslu našich dějin a o době husitské a bratrské jako vrcholném období národních dějin nacházely v kontextu doby velký ohlas. Římskokatolická církev pro svoji spjatost s Rakouským státem i s jeho válečným zapojením se pro mnoho lidí stala symbolem protinárodního útlaku. Jednotlivci i celé rodiny vystupovali z římské církve a vstupovali do některé z církví hlásících se k tradicím české reformace. Pan vikář Šedý byl do Hrabové zván ze Svébohova, aby odpovídal na otázky náboženského rázu a aby lidem toužícím po české církvi nabídl možnost vstoupit do církve českobratrské. První bohoslužby „na zkoušku“ byly vykonány v roce 1920 na zahradě hrabovské sokolovny. Po nich se mnozí rozhodli k výstupu z církve římskokatolické a ke vstupu do Českobratrské církve evangelické. Toto „přestupové hnutí“ zasáhlo i řadu okolních obcí. Během několika let se vytvořil v širokém okolí Hrabové početný sbor s téměř dvěma tisíci členů. Oficiálně byla Hrabové prohlášena farním sborem v roce 1923. V roce 1925 byl položen základní kámen hrabovského kostela. Jeho odvážný návrh vytvořil architekt Oldřich Liska z Hradce Králové. Neméně odvážná realizace probíhala po etapách až do roku 1933. Podíleli se na ní dobrovolní pracovníci, muži i ženy nadšení pro velkolepé dílo. Finančně přispívaly další českobratrské sbory, ale také zahraniční sesterské církve z USA, Německa, Nizozemí a dalších zemí. Na stavbě našeho kostela i dalších staveb v obvodu sboru vázla však řada dluhů. Jejich splacení komentuje pan vikář Šedý ve svých pamětech: „Nadešel památný rok 1945, kdy byly všechny dluhy váznoucí na chrámech našich severomoravských zaplaceny…Poctivé práci provolávám pozdrav: Zdař Bůh.“

Duchovní a náboženské ochladnutí

Na území hrabovského sboru vznikly po roce 1945 ještě sbory v Zábřeze a Šumperku. Hrabovský sbor měl kazatelské stanice v Úsově, Klopině, Mohelnici, Janoslavicích a v dalších obcích. Náboženské nadšení zakladatelské doby se postupně vytrácelo, a to jak pod vlivem proticírkevního působení komunistické ideologie, tak i ztráty duchovního rozměru života u většiny lidí. Generace získaná charismatickou postavou pana vikáře zestárla a jejich děti a vnuci ve velké většině o poselství Kristova evangelia nejeví zájem. Práce v kazatelských stanicích zanikla a většina sborové práce se přenesla do samotné Hrabové, kam někteří členové z okolních obcí dojíždějí.

Posláním sboru je konat bohoslužby, nabízet duchovní a biblické vzdělávání všem generacím a také pastorační službu potřebným, zvláště starým a nemocným, usilovat o spolupráci a jinými církvemi v rámci ekumenického hnutí, spolupracovat s místní samosprávou a účastnit se na dění v obci, modlit se za dobro pro jednotlivce, obec a celý svět. Toto poslání chceme plnit, i když se nás v současné době schází malý počet. Věříme však, že brzy přijde čas, kdy se lidé začnou ptát po duchovních skutečnostech, protože si uvědomí, že čistě konzumní životní styl nedává lidské duši odpovědi na nejhlubší otázky bytí. „Lidská duše je nepokojná, dokud nespočine v Bohu (sv. Augustin).“

Kazatelé a kurátoři Jako kazatelé sloužili v hrabovském českobratrském sboru:
 

• Rudolf Šedý (1923-1948)
• Adolf Ženatý (1948-1976)
• Jaroslav Matějka (1976-1977)
• Jaroslav Ondra, administrátor (1977-1979)
• Pavel Dvořáček (1979-1984)
• Jaroslav Ondra, administrátor (1984-1987)
• Václav Hurt (1987-1994)
• Jaroslav Ondra (administrátor 1994-2001, farář 2001-2009)
• Jiří Tengler (2009-2010)
• Jan Hudec (od 2010 dosud)

Funkci kurátora, kurátorky sboru konali:

• Jan Hýbl (1923-1930)
• Antonín Žváček (1930-1933)
• Jan Kužel (1933-1940)
• František Sedlák (1940-1949)
• Libuše Chlebníčková (1949-1955)
• Antonín Jedelský (1955-1982)
• Milada Ustrnulová (1982-1988)
• Blahoslava Horáková (1988-2012)
• Jana Lepková (od 2012 dosud)
   

Literatura k podrobnějšímu studiu o hrabovském sboru

• Paměti pan vikáře Šedého, vydalo nakladatelství EMAN v Benešově v roce 2008
• Rudolf Šedý, Bible misionářem (obrazy z dějin reformovaného sboru ve Svébohově v 18. a 19. století), ČCE Zábřeh 2010
• Církev v proměnách času 1918-1968, Kalich Praha
• Církev v proměnách času 1969-1999, Kalich Praha
• Pavla Hajtmarová, Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Hrabové v meziválečném období, bakalářská práce, UP Olomouc 2010