Vlkov (obec)


Seznam lokalit v okolí


obec, osada Vlkov (obec) vzdálenost: 0 km

Katastr obce Vlkova patøí k významným archeologickým lokalitám, známým už více jak 100 let. V letech 1890 - 1891 na polích býv. p. Adamíry v trati V Lískách pøi orbì se pøišlo na významnou lokalitu pravìkého pohøebištì a sídlištì. Postupnì zde kopali josefovský archeolog Josef Duška (1840 - 1915), baronka Spensová z Velichovek a smiøický L. Šnajdr a své nálezy publikovali. Posléze k archeologickému výzkumu došlo v pøípadì zemìdìlských meliorací (1975) i záchranný výzkum žárového pohøebištì ve Vlkovì v dubnu a kvìtnu 1982 a v roce 1996 pøi plynofikaci obce.

Po roce 1848 obec Vlkov (Vlková) nadále patøila do kraje Hradeckého, resp. Královéhradeckého, do politického a soudního okresu Jaromìøského, který mìl 45 obcí. Jako 43. obec je v Zevrubném popisu rozdìlení království Èeského z 5. øíjna 1854 (Praha 1854, s.240) uvedena „katastrální obec” Vlkov (též Vlková), jež mìla rozlohu 768 jiter a 115 ètvereèních sáhù, (1 jitro èeské zemské = 0,285 ha, 1 ètvereèní sáh = 3,1606 m2), což je cca 218,88 ha a 363,469 m2, a 414 obyvatel.

Zrušení roboty a poddanství vedlo k sociální diferenciaci a k pøebytku volných pracovních sil, a to umožnilo rozvoj kapitalismu. I ve Vlkovì se vytváøela vrstva zámožných, bohatých sedlákù a vrstva venkovské chudiny (èeledínové, nádeníci, služky) a drobných øemeslníkù a posléze tzv. živnostníkù. Prùmyslová revoluce, vynález parního stroje se odrazily ve výstavbì železnice z Pardubic do Jaromìøe a Liberce a odboèné trati z Josefova na Malé Svatoòovice v letech 1856-1859. Nejbližší železnièní zastávkou byly 2 km vzdálené Èernožice a nádraží Josefov.

Po pádu Bachova absolutismu (1859) a po vydání živnostenského øádu (20.12.1859), po zrušení cechù, byla otevøena cesta k svobodnému podnikání.

Velkou událostí byly pøípravy na rakousko-pruskou válku 1866 o pøevahu v Nì-mecku. Pøípravami žilo široké okolí josefovské pevnosti, které leželo pøímo v operaèním vojenském prostoru rakouské severní armády v poètu asi 6 armádních sborù a 4 jezdeckých divisí. Nejrušnìji bylo ve dnech 23.-26. èervna 1866 v pøedveèer rozhodujících støetù, a to 27.6.1866 u Náchoda a Trutnova, 29.6.1866 u Jièína. Rozhodující bitva byla svedena u Hradce Králové 3. èervence 1866. Josefovská pevnost s posádkou 7000 mužù nakonec nebyla vùbec dobývána. Prusové ji obešli. (V Josefovì mìl pøedtím velitelský stan vrchní velitel rakouské armády zbrojmistr Ludvík Benedek.) Tehdy obyvatelé všech okolních vsí byli svìdky váleèné paniky, hysterie a utrpení. Mnozí sedláci i ve Vlkovì ze strachu pøed drancujícími armádami prodávali potraviny za smìšnì nízké ceny. Ve válce pøišli Prusové o 9200 mužù, zatímco ztráty Rakušanù byly pìtinásobné ( asi 44 300 mužù). Prohraná válka vyvolala v Rakousku vnitropolitickou krizi, která byla øešena vyhlášením dualismu (dvoustátí) 1867 - Rakousko-Uherska.

Po rakouském dualismu a zejména po vydání prosincové ústavy 1867 a zákona è. 134 ø.z. o právu spolèovacím (15.11.1867) dochází také ve Vlkovì k rozmachu spolkové èinnosti.

V roce 1903 se v Kudrnáèovì Adresáøi (1903, s.74) u obce Vlkov uvádìjí tyto spolky: Tìlocvièná jednota Sokol, založená 11. 10. 1896, mìla tehdy 40 èlenù, jejím starostou byl Václav Jirousek. Dále v obci pùsobila Obèanská záložna a jejím øeditelem byl tehdy Josef Malý, pokladníkem Jan Slezák a kontrolorem Josef Veverka. V roce 1912 Macháèkùv Adresáø rolníkù u Vlkova (1912, s. 46) navíc uvádí spolek Hospodáøská beseda a organizace agrární. V roce 1914 Chytilùv Úplný adresáø království èeského. I. díl (1914, s.397) opìt uvádí Tìlocviènou jednotu Sokol a Rolnickou besedu. Z tìchto spolkù do dnešních dnù úspìšnì pùsobí TJ Sokol ve Vlkovì, který svépomocí v roce 1978 dokonèil budovu tìlocvièny v akci Z a výstavba trvala 6 let. Slavnostnì byla otevøena dne 9. prosince 1978 (viz èlánek Vlkov dokonèil tìlocviènu, Nový èas 19.12.1978). Objekt tìlocvièny èp. 120 dosud slouží k poøádání rùzných kulturních i tìlovýchovných akcí. V roce 1996 oslavila Tìlocvièná jednota Sokol ve Vlkovì už 100 let svého trvání.

Výrazný rozmach zaznamenala populace, vzrùstá poèet narozených dìtí. V roce 1869 Vlkov èítá 523 obyvatel a 70 domù (v roce 1848 jen 391 osob a 55 domù), v r. 1880 rekordních 591 obyvatel a už 80 domù. Od toho roku nastal sestup poètu obyvatel a naopak vzrùst poètu domù. V r. 1890 už jen 574 obyvatel a 78 domù, v r. 1900 577 obyvatel a 79 domù a v r. 1910 už jen 535 obyvatel a už navíc 85 domù. Vysoká natalita (porodnost) postavila obecní zastupitelstvo pøed nutnost postavit novou jednopatrovou školní budovu v letech 1893-1894 èp. 7, za 12 tisíc korun. Kudrnáèùv Adresáø z r. 1903, s.74, uvádí, že „škola byla postavena 1892”, jiné prameny uvádìjí rok 1894 (Hradecký kraj 5, 1908, è.1/2, s.38, rok 1894 postavení a zprovoznìní), což je pravdìpodobnìjší.

Vlkov, též uvádìný jako Vlková, byla stále zemìdìlská obec.


Kompletní informace o lokalitì > | Pøidat fotografii | Ohodnotit


zdroj: www.KrasneCesko.cz