Slatina nad Úpou patřila vždy mezi větší zemědělské obce v severozápadní části náchodského okresu. Vesnice je umístěna v kotlině asi 2 km dlouhé, se spádem k zalesněnému údolí, jímž protéká řeka Úpa. Nadmořskou výškou mezi 360 až 400 m patří do předhůří Krkonoš. Nejnižší n.m.výšku 305 m mají louky pod Rýzmburkem, nejvyšší 425 m vyvýšenina u transformátoru na Končinách. U Mečova se táhne lesnatý hřbet Tábor, loukám pod ním směrem ke Slatině se říká "Stádliště" zřejmě od pastviště stád. Název Slatina vypovídá o jejím založení v místech, kde bývala "slatina" - bažinaté místo, bahnisko, tedy ne příliš úrodná půda. V našich zemích je mnoho míst s tímto jménem, a proto představitelé obce s ohledem na přesnější určení místa požádali o doplnění názvu na Slatina nad Úpou, který je úředně užíván od roku 1904. Součástí vesnice jsou osady Boušín a Končiny, řada míst v obci má dosud zajímavé pomístní názvy, svědčící o jejich předchozím užívání či vlastnictví. 

Katastrální výměra obce je poměrně velká, 1.016,49 ha, počet obyvatel se však během staletí výrazně měnil - k roku 1895 uvádí místopisný slovník 1289 obyvatel a 236 domů, k roku 1929 to je 973 obyvatel, a postupně klesající tendenci zaznamenávají kronikáři v dalších letech. V roce 1951 žilo v obci trvale 590 obyvatel, v roce 1964 i s osadami 444 obyvatel, v roce 1982 již jen 352 a v roce 1991 bylo ve vesnici 320 trvalých obyvatel. K postupnému snižování obyvatel dochází zvláště v období rozvoje průmyslu, kdy do okolních měst odchází řada původně zemědělského obyvatelstva za prací a obživou, leckdy to byla i nevhodná vládní politika zvláště po roce 1948, která vedla k postupnému odlivu lidí z vesnic, zvláště mladé generace.
Slatina nad Úpou s přilehlými osadami se stává spíše místem vyhledávaným k rekreaci, a proto je v katastru obce řada přechodně obývaných objektů, ať již chat či původních chalup, sloužících k rekreačním účelům. Nyní má obec 200 obytných domů a chat, z toho je pouze 95 trvale obydlených, trvale hlášených obyvatel je 280. 

Slatina nad Úpou nemá jen bohatou minulost, hledá své důstojné místo i v přítomnosti, leckdy za zcela odlišných podmínek než tomu bylo v letech minulých. Rozvoji venkovských obcí pomáhá vytváření mikroregionů. Do takového, který se nazývá "Svazek obcí 1866", vstoupila obec Slatina v lednu 2002. Rozhodnutí obecního zastupitelstva vychází z přesvědčení, které dobře vyjadřují slova starostky Marty Kolískové: " Svým vstupem chceme podpořit rozvoj malých obcí a přispět k vědomí, že i v malých obcích žijí lidé, kteří si zaslouží pozornost a chtějí žít svůj život plně a hodnotně." 

"Už v r. 1358 byla na Boušíně farní škola, která zanikla v husitských válkách. Obnovena byla před rokem 1680, zrušena pro nedostatek dětí ke dni  30. 6. 1997." 
Učilo se v několika chalupách (čp. 14, 17, 100), od roku 1878 nová budova školy (dnes využívaná především k výstavám). 
Do školy v čp. 100 chodila z Červené Hory koncem 18. století i Viktorka Židová, jedna z postav z Babičky Boženy Němcové.