Litobo (obec)


Seznam lokalit v okol


obec, osada Litobo (obec) vzdlenost: 0 km

Historie obce sahá do 2. poloviny 12. století, kdy tuto ást severovýchodních ech získal do svých mocenských zájm mocný rod z Kladska. K jeho pedstavitelm patil i Lutobor, jeho jméno se odráí v názvu obce. Tvrz litoboská se poprvé pipomíná v roce 1369 Ješkem (Janem) z Litoboe. Devná tvrz pán litoboských stála na samot Tury. V souasné dob je na míst bývalé tvrze obytné a hospodáské stavení p. 1, ve kterém ije ji po 3 století rod Vondrák. Od roku 1372 sídlí na Litoboi bratr Ješka, Litek Hanuš z Chlumu, který je té spolupatronem kostela na Hoikách. Jeho nástupci se nazývali Litoboskými z Chlumu. V letech 1433 – 1448 byl pánem Litoboe, Hoiek a Libatova Václav z Chlumu. Ten v roce 1448 zapsal panství jako vno své manelce Katein na Hoikách a Libatov. Vno si poté vyprosil Jan Jií z Chlumu, který se ji od roku 1464 jako pán litoboský pipomíná, nebo tohoto roku nechal postavit rychtu v Libatov a dal vyroubiti kostel boušínský – devnou kapli (povst o hluchonmé dcerušce litoboského pána). Po nm panství dreli jeho dva synové Arnošt a Jan, který té vlastnil ire, Sekeice, Mileves, Jenštejn a Pecku. Od obou bratr koupil Litobo Kryštof ze Švamberka, ale ji v roce 1517 prodal Litobo, Chlístov a Hoiky Petrovi Adršpachovi z Dubé. Od tch dob patila Litobo k panství rýzmburskému, tvrz pestala být sídlem a pustla. Pán z Dubé ji v roce 1527 postoupil panství Zdekovi z Romitálu a Janu Krušinovi z Lichtenberka a od nich v roce 1534 rozsáhlé panství koupil Jan z Pernštejna. V kupní smlouv je ji Litobo uvádna jako tvrz pustá a ves. V roce 1544 panství kupuje Bernard ehušický z Nestájova. Obec postupn pecházela do vlastnictví nkolika dalších pedstavitel tohoto rodu a v roce 1578 je obec jako ddictví vlastnicky rozdlena sestrám na dv ásti. ást rýzmburského panství s polovinou Litoboe, k Hoikám poloenou, prodává v roce 1586 Magdalena Úlibská z Nestájova Jiíkovi Dobenskému z Dobenic, driteli Tebešova. Ten panství prodává v roce 1603 Albrechtu Václavovi ze Smiic. Po jeho smrti je vlastníkem jeho manelka, Hedvika z Hasenburka, s ní se tato ást Litoboe stává roku 1613 souástí náchodského panství. Druhou ást Litoboe, ke Slatin poloenou, prodává druhá sestra z Nestájova, Albta Bohdanecká na Teplici, v roce 1595 Petru Strakovi z Nedabylic, pánu ve Studnici a Šonov. Tuto ást, vetn Meova, kupuje v roce 1637 spolu s Hemanicemi Octavio, kníe Piccolomini, a od tohoto roku tedy celá obec patí k náchodskému panství. Rod Piccolomini vlastnil Náchod do r. 1787, kdy se drení ujímá Josef Vojtch, hrab Desfours, syn Ludmily Piccolomini. Petr, vévoda Kuronský a Zaháský kupuje panství v r. 1792. Jeho dcera, ratiboická paní knna z Babiky, vládla od roku 1800 do roku 1839. V roce 1840 kupuje panství hrab z Lippe-Bisterfeldu a od nj jej kupuje rod Schamburg-Lippe, který jej vlastní od r. 1842 do r. 1945.            

V poválené historii obec poznamenalo psobení diverzanta Stejskala v obci koncem roku 1951, který podle jeho prohlašování ml bránit násilné kolektivizaci zemdlství. Za kontakty s ním byli 2 lidé z Litoboe odsouzeni k trestu smrti a dalších 11 k mnohaletým alám a propadnutí majetku. Akce tak ve skutenosti kolektivizaci napomohla a urychlila ji.            

Rozvoj obce ovlivnilo i pilenní ke stediskové obci Hoiky v roce 1960, pod jejím spravováním byla obec 30 let. V roce 1990 se obec Litobo od stediskové obce oddlila a stala se opt samostatnou obcí s vlastním obecním úadem.             Nejvíce obyvatel mla obec v 19. století, v roce 1833 zde ilo 525 obyvatel, v roce 1882 spolu s Kianovem a Meovem (patily k Litoboi a do roku 1960) 857 obyvatel. V dalším období se poet snioval – na pelomu století 472, v roce 1930 pak 334 a v roce 1960 (slouení s Hoikami) 216 obyvatel.


Kompletn informace o lokalit > | Pidat fotografii | Ohodnotit

Hodnocen nvtvnk: 9.0000

zdroj: www.KrasneCesko.cz