Chvalkovice (obec)


Seznam lokalit v okolí


obec, osada Chvalkovice (obec) vzdálenost: 0 km

 O poèátcích historie Chvalkovic není žádný vìrohodný doklad s jehož pomocí bychom mohli pøesnìji urèit rok založení obce nebo alespoò stáøí osídlení. Jsme odkázáni jen na dohady a nepøímá svìdectví, ovšem lze pøedpokládat, že zdejší osada vznikla v polovinì 13.století a byla nazvána podle zakladatele Chvalka èi Chvála (Chvalkovice = zboží Chvalkovo). Zboží tvoøila patrnì tvrz s okolní osadou. Pøedpokládá se, že osada byla založena v dobì, kdy si koèující kmeny zaèaly zakládat svá pevná sídla. Rozhodnì však už stála koncem 13.století, protože kolem roku 1300 se staví gotický kostelík, jehož šlechtickým patronem byl zøejmì tehdejší majitel Chvalkovic Berka z Dube. Dochovaný kamenný svorník z klenutí nade dveømi kostela nese kromì znaku pána z Dube také gotickým písmem psaný letopoèet 1304. 

První písemná zmínka o Chvalkovicích je k roku 1350 v písemnostech pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic /chvalkovická plebánie/, další zmínka je z roku 1359 o ustavení chvalkovického knìze Jana faráøem na Hoøièkách. Prvním historicky známým držitelem byl Petr z Chvalkovic roku 1370. Po nìm vlastnila Chvalkovice urozená paní Støíza z Chvalkovic, která jako patronka kostela jmenovala v nìm nového faráøe v roce 1374. Pozdìji se však paní Støíza stìhuje do Hradce Králové a vzdává se správy majetku. Jejím nástupcem se stal Jan Šváb z Chvalkovic. Roku 1392 založila Støíza z Chvalkovic se svou dcerou Zdenkou z Bošína pøi zdejším kostele nadaci k níž vìnovala plebánu Pavlovi 6 kop roèního platu z panského dvora. S tímto platem však Jan Šváb nesouhlasil a vznikl tak mezi plebánem Pavlem a Janem Švábem spor. K platbám však nakonec byl Jan Šváb pøinucen a v dùsledku toho prodal Chvalkovice v roce 1409 panu Paškovi Plesovi z Heømanic.

Chvalkovice jsou kolem roku 1420 v držení Jiøíèka nebo Jiøího z Chvalkovic, který byl pøíbuzný pøedešlých držitelù pøed Paškem. Ten se stal pozdìji hejtmanem Orebského bratrstva a roku 1422 najdeme jeho jméno mezi rozsudími mìst Pražských. 21.záøí 1436 císaø Zikmund pøipsal mu velkou èást klášterního majetku jaromìøského a sice Velký a Malý Tøebešov, Øíkov a Doubravici. Tato zboží, jakož i Chvalkovice a Hradištì, zdìdili jeho synové Majnuš, Jan, Svatobor a Tobiáš. Majnuš získal ještì jiných statkù a svými syny dává vznik nové vìtvi pánù Zárubù z Hustíøan. Po této dobì mluví zápisy nejasnì a bezpeènì nejsou zjištìny držitelé Chvalkovic.

 


Kompletní informace o lokalitì > | Pøidat fotografii | Ohodnotit


zdroj: www.KrasneCesko.cz