Ve 14. století náležel Žďár, Žehrov a další obce ke Kosti, kterou později získali Vartemberkové. V roce 1375, kdy Markvart z Vartemberka koupil Rohozec, připadly tyto vsi k zboží rohozeckému. Vartemberkové drželi panství s výjimkami až do roku 1547, kdy byly Adamovi z Vartemberka jeho statky pro účast na protihabsburském odboji zkonfiskovány. Roku 1559 je však koupil zpět a po jeho smrti se o majetek rozdělili jeho synové. Nejstarší syn Kryštof získal díl rohozecký, k němuž patřil Žďár, půl rybníka Žďárského a les Hol u Žehrova, ostatní vesnice byly připojeny k panství svijanskému, patřícímu bratrům Karlovi a Jaroslavovi. Po Kryštofově smrti 1585 vysoudili bratři majetek na vdově Elišce z Donína a vsi byly opět sjednoceny. Roku 1593 se obě panství znovu rozdělila. K panství Rohozci a Skalám, jejichž majitelem byl Karel z Vartemberka, byl připojen Žehrov s rybníkem, Skokovy a Arnoštice. Jaroslav vlastnil nově utvořené panství svijanské (už 1578 dal postavit zámek a k majetku připojil např. Březinu, Mařenice=Dařenice, Žďár). Po jeho smrti v roce 1602 se vdova vdala za Jáchyma Ondřeje Šlika, který r. 1610 zdědil její majetek. Koupil nazpět i Žehrov a dvůr Arnoštice. Od roku 1615 tak celý kraj (až na nedlouhou výjimku) patřil k panství svijanskému. Za účast na stavovském povstání byl Šlikovi majetek zabaven, novým vlastníkem se stal Albrecht z Valdštejna. Ten ho později převedl na Maxmiliána z Valdštejna, pána na Hrubé Skále. V majetku rodu Valdštejnů zůstaly tyto vsi až do roku 1820, kdy je získali Rohanové. Po zrušení patrimoniální správy tvořil Žďár s Doubravou, Břehy a Příhrazy samostatnou obec, Žehrov, Skokovy a také Srbsko a Kamenice další obec. Obě patřily do okresu Mnichovo Hradiště. 12. 6. 1960 byly obě obce administrativně sjednoceny. V starých písemných pramenech najdeme záznamy v těchto vesnicích pouze ojediněle. Nejstarší zápis z roku 1379 se týká Břehů, v roce 1403 je zmiňován Václav ze Žďáru jako účastník při nadání březinského kostela. Žehrov se objevuje v roce 1543(1534), stejně tak Skokovy. O Příhrazích viz níže. Co se Doubravy týče, předpokládá se, že je mladší než ostatní části obce a vznikla po třicetileté válce. Faktem je, že na mapách z poloviny 17. století ještě zanesena není. Nejstarší část obce, místo zvané V Chalupách, byla údajně vybudována na místě bývalého ovčína dařenického dvora. Podrobnější informace o dění ve vsích můžeme získat až z 19. a 20. století. Jak se tedy žilo ve Žďáře a na Žehrově v této době? Na počátku 20. století bylo v obci Žďár 308 obytných stavení, žilo zde 1242 obyvatel, Žehrov měl obyvatel 440 ve 100 domech.