Nejstarší písemná zmínka o obci Obora pochází z roku 1263, kdy ji Přemysl Otakar II. postoupil pražskému biskupovi Janovi III. z Dražic. V majetku biskupů zůstala až do roku 1347; tehdy ji vyměnili za polovinu Rožmitálu se Sezimou z Rožmitálu. Krátce před husitskými válkami koupil Oboru pražský arcibiskup, který ji roku 1419 zastavil Rytkéři z Polenska. Rytkéřúv syn Jan pak prodal vesnici roku 1474 Novohradským z Kolovrat.

V roce 1531 zde postavil Jan z Kolovrat tvrz, která stávala v prostoru domů čp. 65 a'70'. Zachoval se z ní sklep a studna. V 60. letech 16. století získali oborské zboží Vřesovcové. Volfovi z Vřesovic byla roku 1623 Obora konfiskována, protože během stavovského povstání verbovali proti císaři vojsko. Byl zatčen a uvězněn v Bí1é věži na Pražském hradě, odkud pomocí provazu spuštěného z okna uprchl a válčit v saském vojsku. V roce 1654 nalézáme Oboru jako císařský majetek. O šest let později kupují Oboru markrabata z Baden Badenu a připojují ji k panství Vršovice, kde zůstala do poloviny 19. sto1etí. Schwarzenberkové vlastnili zdejší statek do roku 1924.

Na území žije 332 obyvatel.