Název obce pravděpodobně vznikl podle místa, kde se hojně vyskytovaly lískové keře. Takovým lokalitám se ve staročeštině říkalo"Léščěné" a latinsky nese tato dřevina název Corylusave llana.

První písemný záznam z 13. července 1346 v listině týkající se obce Pochválov, kde jako jeden ze svědků vystupuje "Henricus Sleyda deLezczan". Tento Jindřich Slejda je tak nejstarším známým obyvatelem Líšťan. Líšťany však mohou být o sto až dvěstě let starší. Slejda byl pravděpodobně šlechtic a bydlel ve tvrzi, která pravděpodobně stávala východně od vsi nad hřbitovem, tam, kde se odpradávna říká "Na hrádku". O Slejdovi je známo, že nepocházel z Čech. Do země přišel v doprovodu Jana Lucemburského, který mu zřejmě majetek ve vsi daroval. Tato verze je velmi pravděpodobná poněvadž i Cítoliby byly ve 14. století královským majetkem. Jindřich Slejda se v letech 1355 - 1362 často objevoval u lounského městského soudu, kde řešil různé majetkové záležitosti. V druhé polovině 14. století přešla většina majetku v Líšťanech do rukou hofmistra Karla IV. Albrechta z Kolovrat, který je v roce 1380 daroval ročovskému klášteru. V dobách husických válek, kdy byl zničen ročovský klášter, přešly Líšťany opět do svědských rukou příslušníků rodiny Kolovratů. Jako součást ročovského panství přešly Líšťany roku 1523 do rukou významného šlechtického rodu Děpoltů z Lobkovic. V roce1553 se Líšťany dostaly do držení rytířů Selmických z Cítova. O dvacet let později koupil panství Selmice včetně Líšťan rytíř Adam Hruška z Března, který sídlil na zámku v Cítolibech. Na přelomu 16. a 17. století zřejmě došlo k postupné ekonomické konsolidaci ročovského kláštera a také k restituování majetku v Líšťanech a tak zde působily dvě vrchnosti: ročovští augustiniáni a majitelé panství Cítoliby. Před rokem 1620 měla obec již 230 obyvatel se 46 statky a patřila tak k největším obcím na Lounsku. Události po roce 1620 a třicetiletá válka znamenaly pro Líšťany katastrofu. Roku 1651 měly Líšťany jen 47 obyvatel, 27 usedlostí bylo pustých a většina půdy ležela ladem. V této době byly Líšťany rozděleny mezi tři vrchnosti: panství cítolibské , postoloprtské a ročovští augustiniány. O sto let později za vlády Marie Terezie se vesnice zcela obnovila a již jen málo pozemků nebylo obděláváno. Pro vlastní potřebu se začal pěstovat chmel. V roce 1787 stálo v Líšťanech šedesát tři popisných čísel, většina patřila k Ročovu, jenom sedmnáct k Cítolibům. V roce 1828 zde již stálo 84 domů se 451 obyvateli. O 16 let později to již bylo 551 obyvatel a panský dům ve dvoře je označován jako zámeček, kde sídlila správa panství a kam patřily kromě Ročova také Úlovice. V roce 1870 byla postavena školní budova a 28. září slavnostně otevřena jako jednotřídka až do roku 1875 a další přístavbou  r. 1896 byla rozšířena o třetí třídu. V době otevření školy se začíná rozvíjet velmi bohatá spolková činnost . Spolek Horymír se zaměřil na vypátrání uhelné sloje, ale pro neúspěšné pokusy se brzy rozešel. Druhým, který existuje dodnes je spolek hasičů založený r. 1879 . Postupně vznikla řada ochotnických spolků , čtenářsko hospodářského, odbočka Národní jednoty severočeské. Po roce 1912 vznikají 4 tělovýchvné spolky a r. 1934 fotbalový SK Líšťany.

Sarajevské výstřely a začátek 1. Světové války neblaze ovlivnily osudy snad všech rodin. Z Líšťan narukovalo 149 mužů z nichž se sedmadvacet už domů nevrátilo. Jejich jména jsou vytesána na pomníku postaveném r. 1922. Několik jich však přešlo do nově se tvořících českosloveských legií, které se zasloužily o vznik Československé republiky  v  r.1918. Jejich jména jsou rovněž uvedena na pomníčku odhaleném v roce 1999.

Roku 1921 žilo v obci ve 191 domech 1019 obyvatel. V roce1903 byl vybudován první vodovod zásobující vodou dolní část obce. V roce 1924 byla zahájena elektrifikace,            r.1926 zaveden na obecní úřad telefon, r.1927 postavena hasičská zbrojnice a nová budova obecního úřadu s knihovnou.

Významnou událostí bylo otevření koupalíště v Líském r.1940 nacházejícího se na konci obce vlevo silnice směrem na Rakovník. V roce1974 byl dostavěn a slavnostně otevřen kulturní dům později ve vlastnictví ZD Ročov dnes již opět ve vlastnictví obce, stojící nad parkem. V roce 1998 byl parlamentem České republiky přidělen obecní znak . V kosmo děleném štítu je v horní červené části větvička lískového keře se třemi listy a třemi oříšky jako mluvící znamení o původu názvu obce s počtem tři z důvodů vlastnicví majetku obce třemi vrchnostmi a ve spodní zlaté části je červené planoucí srdce prostřelené černým šípem jako znamení církevního řádu sv. Augustina největšího historického vlastníka majetku v obci.

Dále byly vydány publikace k 650 a 660 letům obce, které je možné obdržet na obecním úřadě.