Obec Račice má katastrální rozlohu 527 ha a leží 8 km severovýchodně od Roudnice nad Labem. Je typickou obcí středního Polabí a Podřipska s bohatým zemědělstvím. Původní název byl Radčice (ves lidí Radkových). Nejstarší název byl Radzycz. V zápise slovníku Antonína Profouse „Místní jména v Čechách“ je naše obec zmiňována pod názvem Radešicz, Malych a Welkych.

Račice se připomínají již roku 1268, od kdy patřily do komplexu církevního, později světského dominia v Roudnici nad Labem až do roku 1850. V roce 1845 měly Račice 35 domů a 230 obyvatel. Část obce na Labi se nazývala ve starším období Nová Víska nebo také Malá Ves. Ta postupně zanikla a posledními obyvateli byla rodina Šťastných.  V roce 1890 se připomíná v Račicích 56 domů a 299 obyvatel, zaměstnávajících se převážně dobře rozvinutým zemědělstvím. Pod obcí u řeky byl přívoz, který zajišťoval spojení mezi Račicemi a Štětím.

V roce 1880 řídící učitel Josef Ubelaker uvádí, že: „Dle udání nejstarších v obci žijících lidí dá se souditi, že škola v Račicích krátce před r.1800 počala existovati. Kdy a kterak založena byla a o místě na kterém se času toho nalézala, nelze blíže se dověděti. Proslýchati pouze jest, že v poslední době než škola do svých nynějších místností se dostala vyučováno bylo v nynějším č.p.17. Zde měl bydleti, jak zprávy občanův potvrzují, bednář, který provozovav řemeslo zároveň děti vyučoval. Jakých odměn a jakých výsad za to požíval se neví. Tak bylo v prvé čtvrti 19ho století. Až do 31.května 1838 se zaznamenává škola v Račicích pouze co privátní a teprve zpomenutým datem byla vys.c.k.guber. schválena co výsadní a také potvrzena (viz listinu týkající se zřízení školy v Račicích)“. Prvním učitelem pro račickou stanici, přidělenou ke škole štětské, byl Josef Šimáček a to až do roku 1835. V roce 1835 nastoupil jako učitel Josef Andres z Brozan, on i jeho nástupci již bydleli v Račicích. Andres při svém nastoupení založil tzv. „čestnou knihu“, v které se zaznamenává až do roku 1865. Za něho se stala privátní račická škola výsadní (31.5.1838 pod č.26463). Dalšími učiteli byli postupně Jan Šuda z Neratovic, Vincenc Žalud z Vrbna n.Vlt, Josef Ubelaker z Litomyšle a do roku 1903 dalších 11 kantorů a 10 učitelů náboženství.

Škola sídlila nejprve v domě č.35, později v domě č.54, kde bylo v roce 1861 přistaveno první patro jako byt učitele. Na schůzi školní rady dne 9.května 1886 bylo usneseno, že se vypíše konkurs na stavbu nové školy a to z důvodu nedostatečných prostor pro výuku. V roce 1885-6 bylo zde 112 dětí školou povinných (s přiškolenými obcemi Hněvice, Záluží a Kozlovice). Dne 22.července roku 1887 byla kolaudována nová škola na č.p.37.

S úbytkem počtu dětí došlo ke zrušení i školy v Račicích, a to rozhodnutím Odboru školství ONV v Litoměřicích ke dni 30.6.1979. Žáci i ředitelka přešli do plně organizované ZDŠ ve Štětí. V posledním školním roce 1978-79 byla račická škola školou jednotřídní s 21 žáky, 12 dětmi v 1.ročníku. a 9 v ročníku druhém.

Z novodobé historie se nelze nezmínit o výstavbě veslařské dráhy na místě bývalé pískovny mezi obcemi Račice, Záluží a Předonín, která byla dokončena v roce 1986. Toho roku zde bylo uspořádáno Mistrovství světa juniorů ve veslování, následovalo Mistrovství světa v kanoistice juniorů 1993, Mistrovství světa ve veslování 1993 a  dále v roce 1999 Mistrovství světa v rybaření. Celková délka vodního kanálu je 2.350 m, celková rozloha je 73 hektarů.

Z historie budování infrastruktury v obci stojí za zmínku výstavba vodovodního přívodního řádu s přípojkami v obci mezi léty 1995 a 1998 a výstavba sítě tlakové kanalizace s novou čistírnou odpadních vod v letech 2004 až 2005. V roce 2005 byl dokončen i nový chodník při hlavní komunikaci od města Štětí.