Tupadly (obec)


Seznam lokalit v okolí


obec, osada Tupadly (obec) vzdálenost: 0 km

První zmínka o Tupadlech se datuje do r. 1242. Tehdy daroval Jan z Polné syn Zbislava z Braèic nìkolik obcí øádu Nìmeckých rytíøù. Kdyby jeho manželka zemøela nebo se po jeho smrti znovu provdala mìly øádu pøipadnout ještì vesnice Potìhy a Tupadly. Jan z Polné zemøel kolem roku 1254 a brzy poté pøipadly øádu Potìhy a valná èást Tupadel.    Na menší èásti sídlili vladykové z Tupadel Naèevoj (v letech 1278 - 1289), Holeš (do roku 1310)
a Naèevoj II (v letech 1312 - 1347). Jejich tvrz stávala na místì nynìjšího zámku. Pozdìji obývali tvrz bratøi Našek, Lev a Mikuláš, snad synové Naèevoje II. Jejich nástupcem byl Litvín z Tupadel (1387), který brzy zemøel ( v roce 1391) a Tupadly byly prodány v roce 1394 Beneši ze Smrdákova, zakladateli rodu tupadelských vladyk. Po Beneši a jeho synu Václavovi, prodala vdova po Václavovi Tupadly Prockovi z Tupadel.
Z pozdìjších majitelù to byl Jan z Dlouhé Vsi (konec 15. stol.), bratøi Lukaviètí z Lukavce, Bernart Žehušický z Nestajova (1538), èáslavská obec. Po bitvì na Bílé Hoøe byla obec èáslavským konfiskována a v roce 1627 prodána Marii Magdalénì Trèkové z Lobkovic a na Opoènì. Ani ji Tupadly dlouho nezùstaly, statek byl konfiskován a v roce 1635 ho císaø daroval generálnímu maršálkovi Arnoštu de Suys. Jeho syn Ferdinand prodal roku 1676 tupadelské panství Marii Barboøe z Pöttingù, rozené ze Šternberka. Marie Barbora panství rozšíøila o další obce a pøenechala ho svému synovi Františku Karlovi, který Tupadly kvùli svým dluhùm prodal v dražbì roku 1739.
Novou majitelkou se stala Kateøina Auerspergová ze Schönfeldu. Ta spojila Tupadly se žlebským panstvím. Obì panství odkázala roku 1754 svému manželovi Janu Adamovi z Auersperga. Po jeho smrti (1795) zdìdil panství jeho synovec Vincenc (zemøel roku 1812). Dalšími majiteli byli syn Vincenc (zemøel roku 1867) a vnuk František Josef, který vlastnil zámek a dvùr až do parcelace v roce 1924.
Po parcelaci dostal zbytkový statek a zámek do vlastnictví poslanec za agrární stranu Jaroslav Hálek. Po roce 1945 mu byla polovina konfiskována na základì Benešových dekretù. Po roce 1948 došlo k zestátnìní všeho.      Po roce 1989 byla jedna polovina zámku vèetnì pozemkù vrácena paní Libuši Hálkové (snacha Jaroslava Hálka) a o druhou polovinu ( zabranou na základì Benešových dekretù) probìhlo nìkolik soudních jednání,  v roce 2002  druhá polovina zámku pøipadla synovi Jaroslava Hálka (ing. Miroslavu Hálkovi). Ten brzy nato zemøel a celý majetek pøipadl dìdicùm (ing. Libuši Burgerové a Daniele Suché). Ty zámek s pozemky prodaly v roce 2002 spoleènosti Agroslunce s. r. o , kterou vlastní rakouský obèan Johann Breiteneder.


Kompletní informace o lokalitì > | Pøidat fotografii | Ohodnotit


zdroj: www.KrasneCesko.cz