Nové Dvory se mohou pochlubit zhruba sedmisty lety existence, i když na počátku byl nejspíše jen dvůr založený cisterciáckými mnichy z blíz- kého kláštera Sedlece. Skutečného rozmachu se obci a později městečku dostalo až v poslední třetině 18. století a to zejména zásluhou Bernarda Věžníka a jeho manželky Barbory. Další výrazná etapa rozvoje Nových Dvorů je spjata s hraběcím rodem Chotků z Chotkova a Vojnína a se jménem Jana Rudolfa Chotka. Díky němu vznikl nejen zámek Kačina, ale i rozsáhlé krajinářské kom- pozice, které přetrvaly dodnes.
Nové Dvory možná díky své poloze v blízkosti Kutné Hory, zůstávají často stranou zájmu návštěvníků zdejší oblasti. Jejich pozornost se soustřeďuje především na Kutnou Horu, Sedlec a případně zámek Kačina. Přesto i v Nových Dvorech či jejich v blízkém okolí, lze nalézt mnoho zajímavého pro toho, kdo chce vidět. V samotné obci sice nenajdete gotické architektonické klenoty jako je tomu v Kutné Hoře, za- to je zde však řada památek barokních, které byste na jiných vesnicích jen těžko hledali. Není ani nutné po nich příliš pátrat. Jsou soustředěny na malém okruhu ve středu dnešní obce, kde kdysi vznikal zárodek budoucího městečka, centra ně- kdejšího rozlehlého Novodvorského panství. Jen za sochou sv. Václava si budete muset poodejít z náměstí kousek do Havlíčkovy ulice, kde stojí u domu čp. 56. Neškodí se též podívat na místní hřbitov, v jehož centru je empírová stavba kaple a krypty, v níž jsou pochováni příslušníci zdejší větve rodu Chotků včetně Jana Ru- dolfa Chotka, stavitele zámku Kačina, přesněji řečena investora jeho stavby. Jeho sídlem před přestěhováním na Kačinu, byl zámek v Nových Dvorech, který tvoří se zámeckou kaplí sv. Martina jednu z dominant náměstí.
Pakliže jste si již prohlédli Nové Dvory a chcete se podívat po jejich okolí, je mož- né se vydat z náměstí Havlíčkovou ulicí směrem k Ovčárům a potom pokračovat do vsi Jakub. Vyrazit můžete na kolech, ale tento výlet se dá absolvovat i pěšky. Na silniční křižovatce v Ovčárech se nenecháte zlákat směrovkou na Jakub, ale bude- te pokračovat stále rovně jižním směrem po zpevněné cestě. Zakrátko se ocitnete u Ovčáreckého rybníka, kde je hnízdiště labutí a množství dalšího vodního ptactva a jestliže jste přijeli v parném dni, můžete se zde i vykoupat. Ves Jakub, dříve Svatý Jakub, je od Ovčáreckého rybníka již na dohled a jestliže uvidíte na vyvýšenině v obci románský kostelík, putujete správným směrem. Svatý Jakub byl od roku 1593 jednou z obcí Novodvorského panství. Dvě tvrze, které tam dříve bývaly, byly za třicetileté války vypáleny a již nikdy nebyly obnoveny. Okolo návsi zůstalo zachováno několik architektonicky zajímavých staveb. Usedlosti s popisnými čísly 5 a 65 byly postaveny ve stylu selského baroka a usedlost čp. 69 v novogotickém stylu. Staveb selského baroka bylo ještě na počátku 50tých let 20. století v obci více, ale vesměs padly za oběť pochybnému vkusu tvůrců dějin minulé éry. Na západní straně návse, která je mimochodem větší naž náměstí v Čáslavi, stojí románský kostelík, jedna z významných staveb tohoto druhu v České republice. U kostela naleznete tabuli s informací, kdo vám kostel otevře k prohlídce. Ve výletě můžete pokračovat dále tak, že se stejnou cestou vrátíte do Ovčár a dáte se po silnici jdoucí mezi poli směrem ke Kačině. Z ní posléze odbočíte k "Novému rybníku". K němu již v určitém úseku půjdete po cestě, která dříve sloužila zámeckému panstvu k jeho projížďkám. V okolí tohoto rybníka lze nejlépe na jaře a podzim na zoraných polích nalézt střepy pravěké keramiky, dokazující stáří místního osídlení. Od rybníka pak vede cesta ke kačinské oboře a zámku. I tato cesta patřila do rozsáhlého komplexu krajinářských úprav provedených za hrabat Chotků. Je po obou stranách osázena alejí stromů. Při této cestě se i nenápadně krčí studánka, pamatující ještě pány Chotkovského zámku.
Ti, kterým by se tato cesta zdála krátká, mohou navštívit ještě lokalitu starých opuštěných lomů u Kamajek (na mapce žlutá trasa), kde je bohaté a světově známé naleziště zkamenělých mořských živočichů z období svrchní křídy. Pro návštěvu zámku Kačina je nejlépe rezervovat celé odpoledne. Expozice muzea českého venkova a expozice ze života Chotkovského rodu, někdejších vlastníků tohoto zámku, je natolik zajímavá, že její prohlídku by bylo škoda uspěchat. Navíc; zámek je největší empírovou stavbou v Čechách, rozsáhlá hraběcí knihovna, zámecké divadlo ..., zkrátka stojí to za shlédnutí. Bez zajímavosti též není rozsáhlý zámecký park anglického typu, ve kterém je vybudována naučná stezka.
Když už jste ve zdejším regionu, nevynechejte prohlídku obory v Žehušicích, které jsou vzdáleny od Nových Dvorů po silnici 7 km. Zde naleznete jedno ze dvou stád vzácných bílých jelenů v Evropě. Jste-li v Žehušicích za letních veder, můžete se osvěžit ve velmi pěkném jezeře zůstalém po těžbě písku poblíž obce ve směru na Čáslav. Máte-li rádi architektonické památky, navštivte i obec Záboří nad Labem, která je též nedaleko Nových Dvorů. Románský kostel sv. Prokopa s bohatou výzdobou vstupního portálu pocházející nejspíše z třetí čtvrtiny 12. století vás jistě potěší. Po zdejších vesnicích je ale skryto památek více, než by se dalo očekávat. Nejsou třeba nikterak velkolepé, ale vypovídají mnoho o životě našich předků. V naklada- telství Kuttna v roce 2001 vyšla brožovaná knížka s názvem Paměť krajiny, novo- dvorsko - žehušicko, která je průvodcem cykloturistickou stezkou po zdejším regionu. Pořídit se nechá v pokladně zámku Kačina.
Na doplnění nakonec. Když zde budete chtít setrvat déle, můžete se ubytovat v Kutné Hoře nebo přímo v Nových Dvorech v hotelu "Rudolf", kde můžete očekávat perfektní servis. Odtud potom budete podnikat své výlety za poznáním do okolí. Pro cyklisty nejsou zdejší trasy příliš fyzicky náročné. Většina jich je spíše rovinatých a převýšení nejsou strmá. Vyjímkou je stoupání v obci Jakub po cestě od Nových Dvorů. Zdejší krajina je nejhezčí od jara do podzimu. Sníh v zimě se zde nikdy dlouho neudrží. Jen málokdy jsou místní sněhové podmínky takové, aby bylo možno vyrazit do přírody na běžkách.