Horky (obec)


Seznam lokalit v okol


obec, osada Horky (obec) vzdlenost: 0 km

Obec Horky se nachází 7 km jihovýchodn od áslavi v otevené zemdlsky vyuívané krajin. Plochá krajina v okolí áslavi je nazývána áslavská kotlina; pedstavuje úzký výbek polabské níiny, který na jihovýchod a jihozápad pozvolna pechází v pahorkaté Posázaví a eskomoravskou vrchovinu, zatímco na severovýchod je ohranien srázem elezných hor. Kostel sv. Václava stojí na táhlém, nicmén z dálky patrném pahorku, který svou nadmoskou výškou mírn pesahuje 300 m. Tento vrch pedstavuje jeden z prvních výbk eskomoravské vrchoviny.

Dnešní obec se rozrostla na planin jin od kostela a její zástavba je peván novodobá. Rozvoj obce podpoila výstavba hlavní elezniní trat v 80. letech 19. století (zastávka na Horkách byla na trati zbudována roku 1911). Ze starší venkovské zástavby není zachováno mnoho. Udivuje absence klasických zemdlských usedlostí. ásten je dochován hospodáský dvr Karlov, které stojí pi elezniní trati, zaujme zejména starobylá barokní sýpka uprosted dvora.

Okolní kraj byl odedávna poznamenán lidskou inností. Byl osídlen prakticky nepetrit od mladší doby kamenné, pedstavoval však spíš okraj osídlení, které se koncentrovalo v souvislém pásu okolo Labe. Stediskem osídlení byla takka od poátku naší historie áslav. Pedchdcem stedovkého msta bylo ji od 8. století hradišt, které se pozdji stalo významným správním centrem. V raném stedovku se zde kíilo nkolik dleitých cest. Z jedné strany picházela od cesta od Malína, která dále pokraovala na Kolín, eský Brod a Prahu. Tato cesta se zde dlila do nkolika smr. Od áslavi vedla cesta trstnická na Hemanv Mstec, Chrudim, Poliku a dále na Olomouc a Brno. Druhou cestou byla cesta haberská, poblí které leely i Horky. Vedla pes Jeníkov, Habry, Brod, Štoky do Jihlavy. Její variantou byla cesta libická ve smru na Chotbo a ár nad Sázavou.

Neudivuje tedy, e první zmínka o osad Horky je velmi stará. Pochází z roku 1268, kdy je na Horkách pipomínán plebán (fará). Tato zmínka dokládá i budovu kostela; tehdejší venkovské fary byly nazývány plebanie. Pi oprav prelí kostela v roce 2001 byl provádn przkum prelí v místech, kdy byly sejmuty starší omítky. Tento przkum doloil, e dnešní barokní kostel v sob obsahuje zbytky románské stavby, pipomínané k roku 1268. Je pitom pravdpodobné, e kostel v tu dobu stál ji njaký as; podobné kostely se v okolí stavly do poátku 13. století a spíše ped rokem 1200.

Tomuto velmi starému pvodu obce nasvduje i popsaný charakter obce, bez návsi a klasických venkovských usedlostí. Obecn se soudí, e nejstarší stedovké vesnice u nás se skládaly z roztroušených dvorc. Pokud byl v takové obci kostel, zaujal obvykle nejvyšší místo a zemdlské dvorce byly nepravideln rozesety kolem nj. Sí osídlení byla pak ve 13. a 14. století doplována o nov zakládaná msta a vesnice. Stejn jako nov zaloená msta, i vesnice zakládané v této dob mly pravidelnjší rozvrh. Dobe si to uvdomíme, srovnáme-li plán Horek s plánem sousedních Poth. Velké usedlosti jsou tam pravideln rozestaveny kolem velké obdélné návsi; v jednom z jejich kraj stojí kostel. Prostor návsi dnes nevnímáme jako jeden celek, protoe piblin do jeho stedu byla postavena škola.

Horky jsou dnes v podstat nezemdlská obec, která se velmi rozrostla po vybudování hlavního elezniního tahu v 80. letech 19. století. Na plánu stabilního katastru z roku 1838 vidíme krom kostela hospodáský dvr a nkolik usedlostí, voln rozmístných podél komunikací. Kostel byl (a dodnes je) obklopen hbitovem; okolo tohoto areálu je na plánu z roku 1838 znaen lom; pravdpodobn šlo o tbu hlíny pro poteby zdejší cihelny.

Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1268, kdy je uvádn horecký plebán. Podle okolností je pravdpodobné, e Horky pedstavovaly drobné šlechtické zboí. Taková drobná zboí pak v následujících staletích existovala vedle rozsáhlých šlechtických dominií a nikdy zcela nevymizela, pestoe existovaly tendence ke zcelování šlechtických majetk. Na áslavsku existovala od poátku 13. století prakticky po celý stedovk dv významná panství, a to panství chlumecké (centrem byl hrad Chlum nedaleko Zbýšova, dnes zachovaný jako skromná zícenina) a panství lichnické, resp. pozdji lebské.

Osada Horky byla ve 14. století dokonce majetkov rozdlena na dv ásti. ást s kostelem patila ve 14. a 15. století k panství Chlum a v 16. století k panství leby, druhou ást vlastnil roku 1391 áslavský mšan Ondej Spitter. Další majitelé vystavli tvrz, která je poprvé pipomínána roku 1454, kdy spolu s dvorem a nkolika poddanskými usedlostmi náleela Janu Horynovi z Honbic a jeho seste Katein. Ve 2. polovin 15. století je jako majitel pipomínán Petr Vrbka z Vrbice a po nm jeho syn Jakub Vrbka, zmiovaný ješt roku 1515. Roku 1532 prodal Michal z Vrbice tvrz a dvr Horky u áslavi mstu áslavi. Od té doby tvrz nebyla udrována a zpustla. Dnes nelze ani urit, kde stála.

Bhem slabé vlády král Vladislava a Ludvíka Jagellonského rostla moc a síla šlechty, která rozšiovala svj majetek na úkor drobných zeman. Vedle šlechty se významnými pozemkovými vlastníky stávala i královská msta. Do majetku msta áslavi se v té dob dostalo rozsáhlé území v jeho okolí. Tebae po odboji proti císai Ferdinandovi v roce 1547 msto zasáhly císaské konfiskace, ji krátce na to svj majetek doplnilo do pvodního stavu a dokonce i rozšíilo. Toto bohatství zstalo mstu a do poblohorských konfiskací.

áslav drela Horky a do roku 1623. Poblohorské konfiskace znamenaly rozsáhlé pesuny majetk. Na nich profitovalo nkolik rod, ale asto pouze krátkodob. Známý je píbh císaského generalissima Albrechta z Valdštejna, který promyšleným skupováním uvolnných majetk vytváel rozsáhlé panství s centrem v Jiín. Ohromující rst jeho majetku zárove ale vyvolával nevoli i obavy. Strmá kariéra Albrechta z Valdštejna skonila 25. února roku 1634, kdy byl na píkaz císae zavradn v Chebu.

Mén známé ale je, e spolu s ním byl v Chebu zavradn také Adam Erdmann Trka z Lípy. Trkové byl další rod, který nevídaným zpsobem zbohatnul v poblohorské dob. Byli to práv Trkové z Lípy, kteí tehdy získali tupadelské panství a rozsáhlé statky msta áslavi (mimo jiné). Roku 1629 svj majetek na áslavsku rozšíili o lebské panství; vše ale bylo zkonfiskováno v roce 1634.

Po "Bílé hoe" se Horky staly souástí tupadelského panství, je mezitím nabylo na významu. Roku 1634 získal toto panství, které tehdy ji zahrnovalo 12 vesnic s adou hospodáských dvor, císav oblíbenec, generál hrab Arnošt de Suis. Finann byl zejm zabezpeen velmi dobe, protoe ješt za ticetileté války postavil v Tupadlech ran barokní zámek a krom toho zaal velkorysým zpsobem opravovat a rozšiovat kostel v Pothách; jeho v vybavil stílnovými okénky. Tupadelské panství pak získal jeho syn Arnošt Ferdinand.

Jakým zpsobem peil ticetiletou válku horecký kostel nevíme. Poblohorská doba je as ohromného náboenského zvratu; okolí áslavi bylo jako vtší ást zem protestantské (utrakvistické). Úedn pikázaná rekatolizace byla zprvu formální a nedostaten zajištná. Farní sí získala rozsáhlé trhliny, které se zacelovaly pomalu. Duchovní správa horeckého kostela i kostel v okolí byla provádna z áslavi, a to a do roku 1676, kdy byla obnovena fara v Pothách. Horecký kostel zstal filiální a bohosluby se zde konaly sporadicky.

Roku 1739 koupila tupadelské panství Kateina Aueršperková, rozená ze Schönfeldu, ddika lebského panství. Horky se tak staly souástí lebského panství a byly jí a do roku 1948. Aueršperkové byli lepšími patrony kostela, ne jejich pedchdci. Hned po rozšíení panství provedli krátce po roce 1750 barokní pestavbu kostela, který byl pravdpodobn stavebn znan sešlý. Ve stejné dob zahájili i barokní pestavbu lebského zámku.

K aueršpeskému panství náleel i horecký dvr Karlov, dnes nevyuívaný a ásten zícený, pesto chránný jako kulturní památka. Zlatou dobou výstavby hospodáských dvor byl as po ticetileté válce, kdy se rozsáhlé plochy úrodné pdy vyprázdnily a bylo poteba zajistit jejich obdlávání. Pvod nkterých dvor je ale ješt starší. Nejstarší stavbou horeckého dvora je ran barokní sýpka na jiní stran, která byla postavena zejm kolem roku 1700. Má charakteristická úzká sýpková okna v kamenných ostních s míemi. Charakteristická je i sedlová stecha, po stranách ukonená štíty ve tvaru polovalby. Další stavby dvora stojí po jeho severní a západní stran; jejich výstavba souvisí s další vlnou aueršperské stavební aktivity, nkdy ve 20. letech 19. století. Tyto stavby slouily jako chlévy a stáje a pvodn mly stídmý klasicistní dekor. Dnes jsou zpustlé a chybjí jim typické sedlové stechy.


Kompletn informace o lokalit > | Pidat fotografii | Ohodnotit


zdroj: www.KrasneCesko.cz