Drobovice (obec)


Seznam lokalit v okol


obec, osada Drobovice (obec) vzdlenost: 0 km

Stopy nejstaršího osídlení na území dnešních Drobovic   zasahují a do paleolitu, tj. více jak 10 tis. let. Na základ archeologických przkum provádných v druhé polovin 19 stol. historikem Klimentem ermákem a skrovných archeologických dobových nález svdících o píznivých pírodních podmínkách v této níinaté úrodné krajin. Samotná vznik obce Drobovice je nejastji spojován se zaloením kláštera Nmeckých rytí. Nejstarší písemná zpráva o obci, jako takové, pak pochází z roku 1242. Objevuje se v listin eského krále Václava I., vydané 7. ervence 1242 na hrad Kivoklát kde potvrdil donaci velmoe Jana z Polné na vybudování komendy a špitálu pi kostelu sv. Marie z Jeruzaléma; vše bylo vybudováno pod patronátem ádu Nmeckých rytí, co byl jeden z pti rytíských ádu psobících na území eských zemí v té dob. Díky tomu byly Drobovice u v raném stedovku velice svobodnou obcí, nebo panovník Pemysl Otakar I. ji na poátku 13. století udlil ádu imunitní právo,kde potvrdil všechny ádové statky, osvobodil ád také od placení mýtného a jeho lid od robotních povinností, a ástenou soudní imunitu. V roce 1356 bylo udleno císaem Karelem IV. klášteru v Drobovicích hrdelní právo, které umoovalo provádt rytískému ádu popravy obšením. Popravy se od té doby odehrávaly na návrší zvané Bambousek, kterému se také íkalo šibeniní vrch. Drobovskému klášteru patili také okolní obce jako nap. Pothy, Bratice a Schoov. Samotná komenda se skládala ze dvou kostel, konírny pro 300 koní a špitál pro 30 nemocných. Pebývalo zde patnáct ádových bratí. Vesnice vyrstala ped branami kláštera díky pomrn irému obchodnímu a cestovnímu ruchu smrem na Nmecký Brod. Zlé asy na ád pišli se zaátkem patnáctého století, kdy byl rytíský ád znan zatíen bemenem panovníka a z tohoto dvodu byl provoz kláštera pozastaven. Roku 1418 bylo posledních deset len ádu vyhnáno a roku 1421 byl klášter husity rozboen a vypálen. Poslední písemná zmínka o drobovickém klášteru pochází z 1510 kdy u je uvádn jako pustý a prázdný. Podle legendy byl v krypt jednoho z kostel pohben zakladatel kláštera  Jan z Polné a také  velmistr ádu Konrád von Feuchtwangen v r. 1296, který ml být pochován údajn ve zlatém brnní, co prý v minulých letech bylo spojováno z astým kopáním a hledáním tohoto hrobu skrze tento poklad na troskách bývalého kláštera, který se rozkládal v místech za dnešním hbitovem, co mlo za následek, e se nedochovaly ádné pozstatky po tomto klášteru. Pravdpodobnjší je e trosky kláštera slouily jako stavební materiál k výstavb dom a cest v obci. Poslední zbytky kláštera zmizely v prbhu osmnáctého století ostatní pozstatky se nachází pod základy obytných dom, ješt dnes pi výkopových pracích je moné narazit na rezidua pvodního zdiva.  V áslavském museu jsou uloeny dochované pozstatky z komendy jako nap. gotické elezné dvee a náhrobní kámen Eberhardv. Po ukonení innosti ádu ztratili Drobovice na významu. Po zniení husitského odboje král Zikmund zastavoval rzný majetek, V roce 1463 zastavil také Drobovice spolu se leby a Chotboí za 13 000 kop groš Jiíkovi z Dubé. Obec bhem let ješt nkolikrát zmnila vlastníka. V patnáctém století vlastnil Drobovice Jan Špetle z Prudic, poté Petr a Pavel z Lukavce , Bernard ehušický z Nestajova. V roce 1739 byly prodány v drab Katein z Auerspergu, Drobovice se tak staly souástí velkého panství lebského, v rodovém vlastnictví byla obec a do roku 1848 kdy bylo zrušeno poddanství. V roce 1849 se staly Drobovice samosprávnou obcí.[1] Drobovice byly vdy obcí která drela krok s dobou, v roce 1928 byla obec elektrifikována a byl zde zízen telegrafní a telefonní úad. Dnes jsou Drobovice kvetoucí obcí evropského standardu.


Kompletn informace o lokalit > | Pidat fotografii | Ohodnotit


zdroj: www.KrasneCesko.cz