Dnešní Starý Kolín, ležící ve Středočeském kraji, se ve středověku nacházel v kraji Kouřimském, jehož hlavním centrem, který mu také dal jméno, bylo prastaré město Kouřim. Název kraje se však často měnil. Rozlišování na ”Nový“ a ”Starý“ Kolín svědčí, že i když je Starý Kolín doložen později než město Kolín je nepochybně starší. Královské město Kolín bylo založeno německými patriciji na objednávku krále Přemysla Otakara II. v roce 1261. Název byl nepochybně převzat od nedalekého staršího sídliště německých kolonistů Antiqua Colonia (doslovně stará kolonie). Přívlastek ”stará“ patrně vznikl v okamžiku založení města Kolína, který byl pro kolonisty kolonií ”novou“. Starý Kolín byl nepochybně významným centrem, čemuž nasvědčuje výstavba kostela sv.Ondřeje a jeho vysvěcení v roce 1267. Malé a nevýznamné vsi tehdy kostely neměly. To znamená, že Starý Kolín musel projít již určitým vývojem a je nepochybně starší než je rok doložení 1267. Další zmínka je k roku 1293, kdy zde český král vykonával patronátní právo nad kostelem a byl také majitelem zdejší vsi. O dva roky později je doložen farář při kostele sv.Ondřeje. To je dokladem toho, že kostel byl farním a král jako kolátor uplatňoval své právo dosazovat faráře. Ve středověku zde existovalo několik dvorů, které bývaly majetkem erbovnických a měšťanských rodů z Kolína a Kutné Hory. U jednoho z nich vznikla i tvrz poprvé doložená r.1379 jako majetek kutnohorského měšťana Ondřeje Frcuchára. 1386 zízkal tento dvůr s tvrzí další kutnohorský měšťan Tomlin Praubart. Ten připojil ke svému dvoru s tvrzí několik dalších dvorců a takto rozšířený majetek prodal roku 1397 Martinu Pušovi, měšťanu z významné pražské a kutnohorské patricijské rodiny, která se pokusila sňatky aspirovat až do panského stavu. Za husitských válek získal tento šosovní statek Zachař z Řenče (z Řence, z Řeneč), který je jako držitel doložen v letech 1436 - 1445. Právě tehdy byla zrušena závislost na městském právu ”Nového“ Kolína a Starý Kolín byl podřízen zemskému právu. To znamená, že v hierarchii feudálních pozemků a s nimi spojených budov, postoupil do nejvyšší skupiny a stal se z něho tak zvaný deskový statek. Tedy pozemkový majetek (realita) zapisovaný do Desek zemských. Další vývoj Starého Kolína se pak vyvíjel v této rovině. Zachařův syn Vilém prodal tento čerstvý vladycký statek r. 1494 městu Kolínu, které jako královské město smělo vlastnit deskové statky, a patřily mu i ”nedeskové“ části vsi. Jak se stávalo v takových případech, ztratila tvrz význam, protože nebyla sídlem žádného šlechtického rodu. Docela zanikla a v dnešní době není ani známo, kde stávala. Další vývoj obce je spojen s dějinami Kolína, dříve zvaného ”Nový“. Za účast v prvním stavovském odboji v roce 1547 bylo královské město Kolín potrestáno konfiskacemi, stejně jako jednotlivý měšťané. Mezi zkonfiskovaným majetkem byla také ves Starý Kolín. Císař Ferdinand I. nechal obec připojit k svému kolínskému panství. V r.1583 byla ves postoupena králi.

Chronologie:

- 1261 založen ”Nový“ Kolín Přemyslem Otakarem II.

- 1267 dostavěn a vysvěcen kostel zasvěcený svatému Ondřeji.

- 1293 český král vykonává patronátní právo nad zdejším kostelem a je i majitelem vsi, která však podléhala městskému právu ”Nového“ Kolína.

- 1295 doložen farář. - zemský statek s tvrzí, dvorem a podsedky.

- 14.století náležel statek bohatým horníkům 1449-1495 vladykům z Řenec (z Renče, z Řence) od nichž je koupila kolínská obec, která pozemky dvora rozdrobila a pod úrok pronajala vesničanům.

- 1547 byl Kolín pokutován a vše bylo přiděleno ke kolínskému panství (doloženo 16 selských statků, dvě chalupy, 23 podsedků (zahradníků).

- 1575 zde Žerotínové založili struhu na dopravu dřeva z Labe na Kaňk.

- 1610 celá ves vyhořela.

- 1731 - 1740 starokolínský kostel znovu stavěn.